NEURO-VÝVOJOVÁ STIMULACE
V CORTEX HELP začínáme vždycky u základů. Nevybíráte si dopředu „správnou terapii“ ani nemusíte odhadovat, co vašemu dítěti pomůže.
Je to způsob, jak se na dítě dívat v souvislostech – ne přes jednu potíž, jednu metodu nebo jednu diagnózu.
Objednáváte se na Neuro-vývojovou stimulaci (NVS). Po vstupním vyšetření navrhneme konkrétní plán a postup – co je teď klíčové a čím začneme.
Na kontrolních návštěvách průběžně vyhodnocujeme, jak dítě reaguje, a podle toho upravujeme úkoly.
Všechno děláme ve spolupráci s rodinou, protože největší část práce probíhá mezi návštěvami – doma. Nejde o dlouhé cvičení: často stačí pár minut denně. Síla je v pravidelnosti a v tom, že se pracuje systematicky.

Co je Neuro-vývojová stimulace
Neuro-vývojová stimulace je systematická práce s nervovou soustavou dítěte prostřednictvím pohybu, smyslového vnímání a vývojových principů. Nevychází z toho, co „by se mělo trénovat“, ale z toho, jak dítě skutečně funguje – jak zvládá stabilitu těla, koordinaci, smyslové zpracování, regulaci a navazující dovednosti.
Sledujeme vývojové souvislosti – drobné nesoulady v tom, co mělo ve vývoji dozrát a propojit se. Ty se pak mohou projevit v učení, chování, pozornosti, motorice i regulaci emocí. Proto se potíže často neomezují jen na jednu oblast, ale objevují se v různých situacích a podobách.
Proto NVS přirozeně propojuje fyzioterapeutický pohled se speciálně-pedagogickým přístupem. Když mluvíme o psychomotorickém vývoji, máme na mysli právě tohle propojení: vývoj "pohybu" a vývoj „psychiky“ (pozornost, regulace emocí, schopnost plánovat a dokončit úkol) nejdou oddělit.
Učení a pohyb spolu souvisí. Dítě se může snažit sebevíc, ale pokud mu chybí stabilita těla, prostorová orientace, nebo je jeho nervová soustava přetížená smyslovými podněty, stojí ho soustředění a školní práce mnohem víc energie. To se pak projeví únavou, neklidem, vyhýbáním se úkolům nebo „výkyvy“ výkonu.
Proto v NVS nestavíme jen na trénování dovedností, ale nejdřív posilujeme základní vývojové funkce – aby se na nich pak mohly přirozeně lépe rozvíjet řeč, školní dovednosti i sebe-regulace.
Pro koho je NVS vhodná
NVS je vhodná přibližně od 2–3 let (kdy už dítě zvládne spolupráci v základních úkolech) ale může být přínosná až do dospělosti.
Velký smysl má v předškolním věku, ještě před nástupem do školy. Tehdy můžeme včas podpořit to, na čem bude dítě ve škole denně stavět – stabilitu těla, koordinaci, zpracování smyslových podnětů i sebe-regulaci. Často tím ulevíme potížím, které by se jinak ve školním režimu teprve naplno rozjely.
A platí i to druhé: nikdy není pozdě. Také dospělí mohou mít potíže, které souvisí s tím, jak nervová soustava zvládá zátěž a regulaci – například dlouhodobý stres, přetížení, bolesti hlavy, napětí v těle nebo bolesti zad.
Každý člověk má jinou kombinaci obtíží. Proto u nás nezačínáme výběrem „služby“, ale pochopením souvislostí. V rámci NVS se pak postupně zaměřujeme na to, co je v danou chvíli nejdůležitější.
Typicky přicházejí:

předškolní děti, u kterých „něco nehraje“, ale ještě není jasné co

školní děti, které mají poruchy učení, potíže se soustředěním, učením nebo adaptací

děti, které ve škole „nezvládají to, co by měly“, přestože se snaží

děti bez oficiální diagnózy, ale s jasným pocitem rodičů, že vývoj nejde hladce
Jak NVS probíhá
Celý proces má jasnou strukturu a nikdy není nahodilý.
🔎 1) Vstupní vyšetření
Na začátku zjišťujeme, zda u dítěte přetrvávají primární reflexy – tedy automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Pokud přetrvávají, mohou ovlivňovat stabilitu těla, koordinaci, smyslové zpracování i schopnost regulace.
Na vyšetření proto zároveň mapujeme, jak dítě zvládá základní vývojové funkce a jejich návaznost: stabilitu, koordinaci, smyslové zpracování, regulaci a další navazující dovednosti. Díky tomu umíme určit, kde je potřeba začít a proč.
🗒️ 2) Individuální plán a domácí úkoly
Na základě vyšetření připravíme konkrétní plán NVS. Neurčuje „kolik terapií“, ale směr a pořadí kroků. Dostanete jednoduché úkoly na doma – obvykle na pár minut denně. Právě pravidelnost dělá největší rozdíl.
📈 3) Kontrolní návštěvy a úprava postupu
Na kontrolách sledujeme, jak dítě reaguje, co se mění a co ještě potřebuje dozrát. Podle toho plán upravujeme – cíleně a s jasným důvodem. Něco zjednodušíme, něco přidáme, něco teď necháme být.
NVS se přizpůsobuje dítěti, ne dítě metodě. A vždycky pracujeme ve spolupráci s rodinou – protože hlavní část práce probíhá mezi návštěvami, doma v běžném režimu.
Co NVS není
❌ NVS není rychlá „náplast“ na jednu konkrétní potíž. Když dítě něco nezvládá, neznamená to automaticky, že stačí jen víc trénovat danou dovednost. Někdy je potíž jen viditelný výsledek toho, že nervová soustava jede pod zátěží – chybí stabilní základ, koordinace, nebo je dítě přetížené smyslovými podněty. V takové chvíli samotný trénink „na výkon“ často přidává tlak, ale nepřináší úlevu.
NVS také není jedna izolovaná terapie vytržená z kontextu. Nepracujeme stylem „zkusíme tohle a uvidíme“. Neobjednáváte si u nás balíček metod ani dopředu daný počet „procedur“. Jednotlivé přístupy a cvičení zapojujeme až tehdy, když dávají vývojový smysl – a vždy jako součást jednoho plánu, který má jasnou návaznost.
A NVS není pasivní péče, kde se vše odehraje během hodinky u nás. Největší změna vzniká mezi návštěvami – v běžném životě doma. Proto je NVS postavená na spolupráci s rodinou a na každodenní, krátké, ale systematické práci. Nejde o dlouhé cvičení, ale o pravidelnost: pár minut denně, které se postupně skládají do skutečné změny.
Neexperimentujeme. Postupujeme systematicky, s oporou o vývojovou logiku a průběžné vyhodnocování – a když je potřeba, upravujeme kroky tak, aby odpovídaly dítěti a jeho tempu.
Co vás čeká doma
Po vstupním vyšetření dostanete pár jednoduchých úkolů na doma. Na začátku jsou nejčastěji pohybové hry a cviky, které podporují základní vývojové funkce. Nejsou časově náročné – obvykle stačí do 10 minut denně. Síla je v pravidelnosti, ne v délce.
Důležité je i to, že úkoly často nejsou „přímo na to, co dítěti nejde“. Když dítě bojuje se čtením, nedostane další hromadu čtení. Když má potíže v matematice, nedostane jen víc příkladů. Nejdřív pracujeme na základech – stabilitě, koordinaci, smyslovém zpracování a regulaci. Díky tomu bývá spolupráce s dítětem snazší a změny jsou udržitelnější.
Jak NVS funguje: stavební kameny Neuro-vývojové stimulace
NVS stojí na několika pevných principech, které do sebe zapadají.

Psychomotorická terapie
V NVS vycházíme z principu psychomotorické terapie: cílenou aktivací motoriky ovlivňujeme i psychické funkce – tedy nejen „jak se dítě hýbe“, ale i to, jak se soustředí, jak zpracovává podněty, jak se učí a jak se umí zklidnit. To je také jeden z rozdílů oproti přístupům, které se zaměřují hlavně na tělesnou zdatnost a výkon.
V praxi pracujeme s jednoduchými pozicemi a pohybovými vzorci, které respektují vývojovou logiku – často připomínají rané pohyby spojené s primárními reflexy. Mozku tak dáváme „druhou šanci“ přejít od reflexních reakcí k vyzrálejším, volním strategiím.

Senzoricko-senzitivní integrace
Mozek potřebuje umět spojit podněty zvenku i zevnitř. V NVS proto mluvíme o senzoricko-senzitivní integraci: propojujeme vnější smyslové informace (zrak, sluch, hmat) s vnitřní zpětnou vazbou z těla (např. propriocepce, tlak, bolest), která do CNS přichází aferentními drahami.
Když tohle propojení nefunguje hladce, dítě se může hůř zorganizovat v pohybu, zklidnit se a udržet pozornost.
Důležité je i to, že vztah mezi smysly a reflexy je oboustranný: zlepšení senzoricko-senzitivní integrace může podpořit inhibici reflexů a naopak – proto v NVS obě oblasti cíleně propojujeme.

Inhibice primárních reflexů
Primární reflexy jsou automatické reakce, které jsou v prvních měsících života důležité pro přežití i rozvoj nervových spojů. Jak mozek dozrává, vyšší centra postupně přebírají řízení a reflexy mají ustoupit – aby vznikl prostor pro stabilní posturu, koordinaci a jemnější dovednosti. Pokud reflexy přetrvávají, mohou narušovat motoriku, učení, vývoj řeči a jazyka., i schopnost filtrovat smyslové podněty.
V NVS proto cílíme na reflexní integraci systematicky – pohyb je pro útlum reflexů klíčový, protože přirozeně posiluje nervová spojení, která reflexní reakce tlumí a nahrazují je volní kontrolou.

Holistický model vývoje dítěte
Vývoj dítěte si můžete představit jako růst stromu.
Většinou se zaměříme hlavně na „jablka“ – čtení, psaní, pozornost, chování. Jenže ty mohou vyrůst, jen pokud se stromu daří.
Kořeny tvoří rané vývojové milníky, integrace reflexů a kvalitní smyslové zpracování. Kmen a větve pak představují posturu, rovnováhu a koordinaci – a teprve na tom může bezpečně růst školní výkon, sociální fungování i emoční regulace.
Neurovývojová stimulace posiluje kořeny, aby mohly prospívat i „plody“ – čtení, psaní, pozornost a učení.


