top of page

Předškolní příprava

S čím rodiče nejčastěji přichází

 

„Do školy půjde, ale nejsem si jistá, jestli je připravené.“

„Nechce kreslit.“

„Tužku drží divně.“

„Čáry jsou křečovité, nejisté.“

„U stolu dlouho nevydrží.“

„Stříhání je trápení.“

„Rychle se unaví a pak je z toho výbuch.“
„Ve školce říkají, že ‘na to ještě není’ – ale škola se blíží.“

 

Někdy rodiče přicházejí jen s pocitem, že „něco nesedí“. Jindy už mají doporučení ze školky nebo z poradny – a přesto není jasné, co má teď největší smysl podpořit.

 

Před nástupem do školy často nejde o jednu dovednost. Jde o to, jestli má dítě školní zralost – tedy dostatečně pevný základ pro školní režim.

cviky školní program 140.JPG

Jak předškolní příprava souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy

Škola není jen o tom „umět písmenka“. Dítě potřebuje zvládnout každý den spoustu vývojových úkolů: sedět u stolu, poslouchat, udržet pozornost, pracovat podle zadání, zvládat změny, respektovat pravidla, fungovat v kolektivu a zároveň se nezhroutit z únavy.

​

U části dětí do toho zasahují přetrvávající primární reflexy – automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Pokud přetrvávají, mohou ovlivnit:

  • stabilitu těla a výdrž v sedu,

  • koordinaci a orientaci (levá/pravá, prostor, práce přes střed těla),

  • zpracování smyslových podnětů (hluk, doteky, pohyb v okolí),

  • regulaci (přepínání mezi aktivitou a klidem, tolerance zátěže).

Typické příklady, se kterými se u předškoláků potkáváme​

  • Moro reflex může zvyšovat pohotovost a citlivost na změny – dítě se rychleji přetíží, hůř snáší tlak a nové situace.

  • STŠR může ztěžovat sed a práci u stolu – dítě se opírá, mění polohy, rychle ztrácí výdrž.

  • ATŠR může narušovat koordinaci, spolupráci mozkových hemisfér a práci přes střed těla – dítě má potíže s organizací pohybu, směrováním, někdy i s vizuálním vedením práce.

  • Spinální Galantův reflex může přidávat neklid v sedu a rušivost při kontaktu zad s opěrkou.

  • TLR může ovlivňovat napětí a posturu – tělo je buď „měkké“  a dítě "se válí" na lavici, nebo naopak zbytečně křečovité a rychle unavené.

 

Nejde o to hledat „jednu příčinu“. Jde o to pochopit, co dítěti bere kapacitu, kterou bude ve škole potřebovat každý den.

Jak se této oblasti věnujeme v NVS

Předškolní příprava u nás není dril pracovních listů. Nejprve posilujeme základní funkce, které dítěti umožní zvládnout školní režim s menší zátěží.

​

V rámci práce se zaměřujeme na:

  • posouzení přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopadu na tělo, regulaci a učení

  • stabilitu těla (sed, opora, napětí, výdrž)

  • smyslové zpracování a toleranci běžného prostředí (hluk, pohyb, dotek)

  • pozornost, tempo a schopnost pracovat podle zadání

  • koordinaci a orientaci (prostor, levá/pravá, práce přes střed těla)

  • zrakové funkce potřebné pro práci u stolu (sledování, orientace, přepínání pohledu)

  • jemnou motoriku a grafomotoriku jako jednu z částí (úchop, uvolnění, přesnost)

  • krátké domácí úkoly na pár minut denně, které se průběžně upravují podle reakcí dítěte

💡 Důležité vědět  

avataři-07.png

Neobjednáváte se „na předškolní přípravu“ jako samostatnou službu. Všechno je součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a konkrétní postup nastavujeme až po vstupním vyšetření.

​

Cílem je, aby dítě do školy nastupovalo s pevnějším základem – aby školní režim nebyl boj, ale zvládnutelná každodennost.

Psaní na notebooku

Objednejte se na vstupní vyšetření NVS

Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování.

 

Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně.

trenink oci.png

  • Včasná podpora základních vývojových funkcí může zlepšit připravenost dítěte na školu.

     

    1. Callcott, D. (2012). Retained primary reflexes in pre-primary-aged Indigenous children: The effect on movement ability and school readiness. Australasian Journal of Early Childhood, 37(2), 132–140.

    2. Ježková, M. (2016). Nepodceňujeme fázi lezení pro zdravý vývoj dítěte. Rozhovor s Marjou Volemanovou. Integrace a inkluze ve školní praxi, IV(4). ISSN 2336-1212.

    3. McClelland, M. M. & Cameron, C. E. (2019). Developing together: The role of executive function and motor skills in children's early academic lives. Early Childhood Research Quarterly, 46, 142–151.

    4. Gieysztor, E. Z. et al. (2018). Persistence of primitive reflexes and associated motor problems in healthy preschool children. Archives of Medical Science, 14(1), 167–173.

    5. Volemanová, M. (2016). Možnosti ovlivnění vybraných oblastí psychomotorického vývoje dítěte pomocí Neuro-vývojové terapie. Diplomová práce, UK Praha, PedF.

    6. Volemanová, M. (2017). Neuro-vývojová stimulace ve školní praxi jako nástroj k inkluzi. Integrace a inkluze ve školní praxi, IV(9).

    7. ​Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3).

    8. Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. ISSN 2570-6179.

    9. Volemanová, M. (2025). Primární reflexy v pediatrické praxi: prevence problémů s učením začíná u miminka. VOX Pediatriae, 11/2025.

     

    Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady.

bottom of page