Dysgrafie a potíže s psaním
S čím rodiče nejčastěji přichází
„Písmo je nečitelné.“
„Strašně se u psaní nadře.“
„Píše pomalu a s odporem.“
„Po pár řádcích bolí ruka.“
Někdy má dítě diagnózu dysgrafie.
Jindy jen výrazné potíže s psaním, které neodpovídají jeho věku, schopnostem ani snaze.
Společným jmenovatelem je frustrace – dítě má pocit, že selhává, i když se snaží.
Jak dysgrafie souvisí s s přetrvávajícími primárními reflexy
Psaní není jen o ruce a tužce. Je to komplexní neurovývojová dovednost, která stojí na celém těle. Aby psaní mohlo fungovat, potřebuje nervová soustava:
-
stabilní sed a držení těla
-
správné rozložení svalového napětí
-
dobrou koordinaci oka a ruky
-
zralé zrakové vnímání a orientaci na stránce
-
schopnost udržet pozornost a tempo
U části dětí do toho vstupují i přetrvávající primární reflexy – automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Pokud přetrvávají, mohou brát kapacitu, kterou dítě potřebuje na plynulé a „lehké“ psaní.
Typické příklady, se kterými se u psaní potkáváme
-
STŠR může ztěžovat stabilní sed a práci u stolu – dítě se vrtí, mění polohy, opírá se, „válí se“ na lavici.
-
ATŠR může narušovat práci přes střed těla a koordinaci oko–ruka – písmo bývá nevyrovnané, dítě si „pomáhá“ celým tělem, hůř drží směr a řádek.
-
Spinální Galantův reflex může ztěžovat klidné sezení (zejména s opěrkou) – tělo reaguje na kontakt zad a pozornost se rychle rozpadá.
-
TLR může ovlivňovat posturu (držení těla) a svalové napětí – dítě bývá buď „měkké“, nebo naopak zbytečně křečovité a tlačí moc na tužku, rychle se unaví.
-
Moro reflex může zvyšovat stresovou reakci – pod tlakem (rychlost, diktát, známka) se výkon výrazně zhorší.
Neznamená to, že „za všechno můžou reflexy“. Znamená to, že u části dětí je to jedna z vrstev, která psaní výrazně zatěžuje – a dává smysl ji vyšetřit.
Jak se této oblasti věnujeme v NVS
Nezačínáme u tvaru písmen. Nejprve hledáme, co psaní brzdí „dole“ – v těle, koordinaci, regulaci a zpracování podnětů.
V rámci práce se zaměřujeme na:
-
posouzení přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopadu na sed, ruku a výdrž
-
stabilitu trupu, lopatek a ramen (opora pro jemnou motoriku)
-
koordinaci oka a ruky + orientaci na papíře
-
nastavení napětí (uvolnění × přesnost, vytrvalost bez křeče)
-
tempo a pozornost při psaní (aby výkon nebyl „na krev“)
-
krátké domácí úkoly na pár minut denně, které průběžně upravujeme
💡 Důležité vědět
Neobjednáváte se „na terapii dysgrafie“. Psaní řešíme vždy v rámci Neuro-vývojové stimulace (NVS) a postup vychází ze vstupního vyšetření.
Díky tomu neřešíme jen vzhled písma, ale to, aby psaní bylo pro dítě zvládnutelné a udržitelné.
Psaní vyžaduje souhru stability těla, koordinace a zralosti nervové soustavy.
-
Feder, K. P. & Majnemer, A. (2007). Handwriting development, competency, and intervention. Developmental Medicine & Child Neurology, 49(4), 312–317.
-
McWhirter, K. et al. (2024). The association between learning disorders, motor function, and primitive reflexes in pre-school children: A systematic review. Journal of Paediatrics and Child Health.
-
Goodarzi, S. et al. (2025). The Relationship Between Retained Primitive Reflexes and Motor Proficiency of Elementary School Children. J. of Motor Control and Learning, 7(1).
-
Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Red Tulip.
-
Volemanová, M. (2016). Možnosti ovlivnění vybraných oblastí psychomotorického vývoje dítěte pomocí Neuro-vývojové terapie. Diplomová práce, UK Praha, PedF.
-
Volemanová, M. (2024). Teoretické základy metody Neuro-vývojové stimulace. Druhý dotisk 1. vydání (z r 2021). Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-4-8
-
Volemanová, M. (2025). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. 3 rozšířené vydání. Statenice, INVTS ISBN 978-80-907369-2-4
Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady.
-