Vývojová dysfázie
S čím rodiče nejčastěji přichází
„Mluví, ale není mu dobře rozumět.“
„Nerozumí zadání, i když se snaží.“
„Má chudou slovní zásobu.“
„Ví, co chce říct, ale nejde mu to ven.“
Rodiče často přichází s diagnózou vývojové dysfázie – nebo s podezřením, že řeč dítěte nejde vývojově správným směrem.
Mnozí už absolvovali logopedii, někdy i dlouhodobě, ale pokrok je malý, nestabilní nebo se pořád vrací zpět.
To vyvolává frustraci.
A hlavně otázku: proč to nefunguje, když se tolik snažíme?
Jak vývojová dysfázie souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy
Vývojová dysfázie není jen „problém mluvení“. Jde o to, jak nervová soustava zpracovává jazyk – porozumění, třídění informací, organizaci a následné vyjádření.
Řeč je zároveň dovednost, která stojí vývojově hodně „vysoko“. Aby mohla dobře fungovat, potřebuje oporu v základních funkcích:
-
smyslové zpracování (aby mozek dobře přijímal a třídil podněty)
-
stabilní regulaci (tempo, pozornost, odolnost vůči zátěži)
-
propojení pohybu a vnímání (orientace v těle, koordinace, plánování)
-
schopnost udržet a spojit informace (pracovní paměť, sekvenční zpracování)
Typické příklady, se kterými se v souvislosti s vývojovou dysfázií potkáváme
U části dětí do jazykového zpracování vstupují i přetrvávající primární reflexy – protože ovlivňují stabilitu, regulaci a smyslové zpracování, na kterých řeč stojí.
-
Moro reflex může udržovat nervovou soustavu v „pohotovosti“ – dítě se snadno přetíží, hůř drží pozornost u řečových úkolů a rychleji se unaví.
-
ATŠR (asymetrický tonický šíjový reflex) může narušovat spolupráci očí, rukou a obou stran těla – což se může projevit i v obtížích se sekvenčním zpracováním, organizací a napodobováním.
-
TLR (tonický labyrintový reflex) může ovlivňovat posturu a svalové napětí – když tělo nemá stabilní „nastavení“, je pro dítě náročnější i práce s řečí a porozuměním.
-
STŠR může ztěžovat sed a práci u stolu – dítě pak jazykové úkoly „neunese“ výdrží, protože velká část energie jde do držení těla.
Důležité je, že nejde o „jedinou příčinu“. Je to jedna z vývojových vrstev, která může řeč výrazně brzdit – a když ji podpoříme, často se zlepší i schopnost těžit z logopedické práce.
Jak se této oblasti věnujeme v NVS
U dětí s vývojovou dysfázií se nezaměřujeme jen na samotnou řeč. Nejprve sledujeme, jak funguje nervová soustava jako celek a kde jsou vývojové „uzly“, které mohou jazykovou práci brzdit.
V rámci práce řešíme:
-
smyslové zpracování (hlavně vestibulární a proprioceptivní systém – rovnováha a vnímání těla)
-
regulaci pozornosti a tempa (zklidnění, výdrž, přepínání mezi aktivitou a odpočinkem)
-
propojení pohybu, vnímání a řeči (aby se jazyk mohl „posadit“ na stabilní základ)
-
připravenost nervové soustavy na jazykovou práci a její postupné posilování
-
jednoduché domácí úkoly na pár minut denně, které upravujeme podle toho, jak dítě reaguje
💡 Důležité vědět
Vývojová dysfázie u nás není samostatně objednatelná služba. Neobjednáváte se „na trénink řeči“ ani „na logopedii“.
Tato oblast je součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a postup nastavujeme až po vstupním vyšetření. Teprve tehdy je možné rozhodnout, co má teď skutečný smysl řešit – a co ještě potřebuje nejdřív dozrát.
Bez tohoto kroku se často jen opakuje to, co už nepřinášelo stabilní změnu.
Neuro-vývojová stimulace (NVS) je metoda vytvořená PhDr. Marjou Volemanovou, Ph.D. Vychází z propojení fyzioterapeutického a speciálně-pedagogického pohledu na vývoj dítěte.
Objednejte se na vstupní vyšetření NVS
Objednáváte se na úvodní vyšetření u Marji. Terapeuta pro navazující kontroly vám doporučíme podle výsledků vyšetření a potřeb vašeho dítěte.
Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování.
Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně.
Vývoj řeči úzce souvisí s motorickým vývojem a zralostí nervové soustavy.
-
Iverson, J. M. (2010). Developing language in a developing body: The relationship between motor development and language development. Journal of Child Language, 37(2), 229–261.
-
Bishop, D. V. M. et al. (2017). Phase 2 of CATALISE: A multinational Delphi consensus study of problems with language development. J. of Child Psychology and Psychiatry, 58(10), 1068–1080.
-
Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020.
-
Volemanová, M. (2016). Vývoj řeči a přetrvávající primární reflexy. Sborník I. klinicko-logopedického sympozia, Praha, 45–49.
-
Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3).
Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady.
-