Poruchy soustředění
S čím rodiče nejčastěji přichází
„Vydrží se soustředit jen chvilku.“
„Pořád něco ruší.“
„U úkolů dlouho nevydrží, zlobí.“
„Ve škole působí, jako by nedával pozor.“
Ne každé dítě, které má potíže se soustředěním, má ADHD.
A ne každé dítě s poruchou pozornosti je hyperaktivní.
Často jde o děti, které by pozornost zvládly, ale jejich nervová soustava to dlouhodobě neutáhne. Rychleji se přetíží, hůř filtrují podněty a pak už není z čeho brát.
Jak poruchy soustředění souvisí s s přetrvávajícími primárními reflexy
Soustředění není jen „vůle“. Je to výsledek spolupráce nervové soustavy, těla a smyslového zpracování. Aby se dítě dokázalo soustředit, potřebuje:
-
stabilní úroveň aktivace (ani přetížení, ani útlum)
-
schopnost filtrovat podněty a držet pozornost na tom podstatném
-
tělo, které zvládne klid a stabilitu bez nadměrného napětí
-
plynulé přepínání mezi úkoly a návrat zpět
U části dětí do toho vstupují přetrvávající primární reflexy. Když zůstávají aktivní, mohou nervovou soustavu držet ve „střehu“, zvyšovat citlivost na podněty a brát kapacitu, kterou dítě potřebuje na školní práci.
Typické příklady, se kterými se u poruch soustředění potkáváme
-
Moro reflex může udržovat systém ve zvýšené pohotovosti – dítě je snadno vyrušitelné, rychleji se přetíží a hůř se vrací do klidu.
-
Spinální Galantův reflex může ztěžovat klidné sezení – tělo reaguje na dotek zad, dítě se vrtí, mění polohu, „nevydrží“.
-
STŠR může narušovat stabilitu při sezení a práci u stolu – když tělo nemá oporu, pozornost se rozpadá rychleji.
-
A když je mozek zahlcený, zhorší se i přirozené „filtrování“ podnětů – pak pozornost kolísá, i když se dítě snaží.
Pokud je nervová soustava dlouhodobě v přetížení, pozornost se „rozpadá“ ne z lenosti, ale proto, že to stojí příliš energie.
Jak se této oblasti věnujeme v NVS
Nejdeme cestou „víc kontroly“ nebo „víc tréninku pozornosti“. Nejprve hledáme, proč je pozornost nestabilní – co dítě přetěžuje a co mu chybí jako základ.
V rámci práce se zaměřujeme na:
-
přítomnost přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopad na regulaci a sezení
-
regulaci nervové soustavy (aktivace ↔ zklidnění, tolerance zátěže)
-
smyslové zpracování a filtrování podnětů (hlavně vestibulární a proprioceptivní systém)
-
stabilitu těla a držení (opora, napětí, výdrž)
-
tempo, rytmus a plynulé přepínání mezi úkoly
-
krátké domácí úkoly na pár minut denně, které upravujeme podle reakcí dítěte
💡 Důležité vědět
Neobjednáváte se „na terapii poruch soustředění“. Tato oblast je součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a konkrétní postup nastavujeme až po vstupním vyšetření.
Díky tomu nehasíme jen projevy, ale hledáme, co je drží – a kde má smysl začít.
