Dyslexie a potíže se čtením
S čím rodiče nejčastěji přichází
„Čte pomalu a s námahou.“
„Plete písmena, slabiky, řádky.“
„Text si přečte, ale nerozumí mu.“
„Ve škole se snaží, doma brečí.“
Někdy už má dítě diagnózu dyslexie.
Jindy jen jasně viditelné potíže se čtením, které neodpovídají jeho inteligenci ani snaze.
Společným jmenovatelem je únava, odpor ke čtení a postupná ztráta sebedůvěry.
Jak dyslexie a potíže se čtením souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy
Čtení není jen o písmenech. Je to složitá spolupráce zrakového vnímání, sluchového zpracování, pozornosti, řeči a také těla.
Aby čtení mohlo fungovat, potřebuje nervová soustava:
-
stabilní zrakové vnímání a orientaci
-
spolupráci obou mozkových hemisfér
-
správné načasování a tempo zpracování
-
dostatečnou regulaci pozornosti
U části dětí do toho vstupují i přetrvávající primární reflexy. Když zůstávají aktivní, mohou narušovat přesně ty oblasti, které čtení potřebuje: stabilitu při sezení, spolupráci očí, práci přes střed těla, tempo zpracování i schopnost odfiltrovat rušivé podněty.
Typické příklady, se kterými se v souvislosti s dyslexií potkáváme
-
ATŠR (asymetrický tonický šíjový reflex) může zasahovat do spolupráce obou stran těla a do práce očí při sledování textu. Dítě pak častěji „ujíždí“ po řádku, plete podobná písmena, hůř drží rytmus čtení a unaví se rychleji.
-
STŠR (symetrický tonický šíjový reflex) může ztěžovat stabilní sed a práci u stolu. Když tělo pořád hledá polohu, mozek má méně kapacity na samotné čtení a porozumění.
-
Moro reflex může udržovat nervovou soustavu ve zvýšené pohotovosti. Dítě je pak snadno vyrušitelné, rychleji se dostává do stresu a čtení se pro něj stává „boj“, i když se snaží.
-
TLR (tonický labyrintový reflex) může ovlivňovat posturu, napětí a orientaci v prostoru. Když tělo nemá stabilní základ, zhorší se i jemné řízení očí a celková výdrž u textu.
-
-
Důležité je: nejde o „jednu příčinu pro všechny“. Je to jedna z vývojových vrstev, která může čtení výrazně zatěžovat – a když ji podpoříme, čtení bývá pro dítě méně vyčerpávající.
Jak se této oblasti věnujeme v NVS
U dyslexie se nezaměřujeme jen na „dril čtení“. Nejprve hledáme, co brzdí plynulé zpracování textu – a co potřebuje dozrát, aby se čtení mohlo opřít o stabilní základ.
Zaměřujeme se například na:
-
přítomnost přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopad na čtení
-
zrakové funkce důležité pro čtení (sledování, fixace, orientace v řádku)
-
sluchové zpracování a jazykové „skládání“ informací
-
propojení vnímání a pohybu (bilaterální spolupráce, práce přes střed těla)
-
tempo, rytmus a regulaci pozornosti (výdrž, přepínání, přetížení)
-
krátké domácí úkoly na pár minut denně, které postupně upravujeme podle reakcí dítěte
💡 Důležité vědět
Neobjednáváte se „na terapii dyslexie“ ani na konkrétní metodu. Tato oblast je vždy součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a konkrétní postup vychází ze vstupního vyšetření.
Bez něj se často řeší jen to, co je vidět navenek – a výsledek pak bývá nejistý a pro dítě vyčerpávající.
