Výsledky vyhledávání

Kolik stojí neuro-vývojová stimulace, diagnostika pro děti. Přehled cen, typů setkání a rozsahu péče na jednom místě. ceník ceník ceník ceník Od 1.8.2024 První kompletní vyšetření - 90-120 minut - 7000 Kč Kontrola * - 40 - 50 minut - 2400 Kč * Na kontrolu se chodí obvykle jednou za 8 týdnů. Doplňková služba: Kraniosakrální terapie - cca 60 min- 1200 Kč Pokud jste pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) , můžete požádat o příspěvek v rámci programu "Podpora rozvoje dětí a prevence duševních poruch". Více informací zde . Pokud jste pojištěni u Zaměstnanecké pojišťovny Škoda (ZPŠ) můžete požádat o příspěvek v rámci z Fondu prevence ZPŠ v části "Podpora duševního zdraví". Více informací zde . Storno poplatek Pokud jste objednáni a potřebujete objednaný termín zrušit, dejte nám prosím zprávu nejpozději dva (2) pracovní dny předem, abychom mohli na uvolněný termín objednat dalšího zájemce; zkrátíte tím čekací dobu, která je dnes bohužel často více než šest měsíců. Pokud se někdo omluví na poslední chvíli, nebo se neomluví vůbec, požádáme jej o zaplacení storno poplatku ve výši 50% ceny vyšetření/ kontroly. Kam dále na našem webu Neurovývojový stimulace Jak pracujeme Náš tým Naše centrum FAQ Kontakty Co řešíme: AD HD Vývojová dysfázie Logopedické obtíže Autismus Dyslexie a potíže se čtením Poruchy soustředění Dysgrafie a potíže s psaním Předškolní příprava

Poruchy soustředění u dětí se projevují kolísáním pozornosti, únavou a nestabilním výkonem. Vysvětlujeme příčiny a souvislosti s neuro-vývojem. Poruchy soustředění Poruchy soustředění Poruchy soustředění Poruchy soustředění S čím rodiče nejčastěji přichází „Vydrží se soustředit jen chvilku.“ „Pořád něco ruší.“ „U úkolů dlouho nevydrží, zlobí.“ „Ve škole působí, jako by nedával pozor.“ Ne každé dítě, které má potíže se soustředěním, má ADHD. A ne každé dítě s poruchou pozornosti je hyperaktivní. Často jde o děti, které by pozornost zvládly , ale jejich nervová soustava to dlouhodobě neutáhne. Rychleji se přetíží, hůř filtrují podněty a pak už není z čeho brát. Jak poruchy soustředění souvisí s s přetrvávajícími primárními reflexy Soustředění není jen „vůle“. Je to výsledek spolupráce nervové soustavy, těla a smyslového zpracování. Aby se dítě dokázalo soustředit, potřebuje: stabilní úroveň aktivace (ani přetížení, ani útlum) schopnost filtrovat podněty a držet pozornost na tom podstatném tělo, které zvládne klid a stabilitu bez nadměrného napětí plynulé přepínání mezi úkoly a návrat zpět U části dětí do toho vstupují přetrvávající primární reflexy. Když zůstávají aktivní, mohou nervovou soustavu držet ve „střehu“, zvyšovat citlivost na podněty a brát kapacitu, kterou dítě potřebuje na školní práci. Typické příklady, se kterými se u poruch soustředění potkáváme Moro reflex může udržovat systém ve zvýšené pohotovosti – dítě je snadno vyrušitelné, rychleji se přetíží a hůř se vrací do klidu. Spinální Galantův reflex může ztěžovat klidné sezení – tělo reaguje na dotek zad, dítě se vrtí, mění polohu, „nevydrží“. STŠR může narušovat stabilitu při sezení a práci u stolu – když tělo nemá oporu, pozornost se rozpadá rychleji. A když je mozek zahlcený, zhorší se i přirozené „filtrování“ podnětů – pak pozornost kolísá, i když se dítě snaží. Pokud je nervová soustava dlouhodobě v přetížení, pozornost se „rozpadá“ ne z lenosti, ale proto, že to stojí příliš energie. Jak se této oblasti věnujeme v NVS Nejdeme cestou „víc kontroly“ nebo „víc tréninku pozornosti“. Nejprve hledáme, proč je pozornost nestabilní – co dítě přetěžuje a co mu chybí jako základ. V rámci práce se zaměřujeme na: přítomnost přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopad na regulaci a sezení regulaci nervové soustavy (aktivace ↔ zklidnění, tolerance zátěže) smyslové zpracování a filtrování podnětů (hlavně vestibulární a proprioceptivní systém) stabilitu těla a držení (opora, napětí, výdrž) tempo, rytmus a plynulé přepínání mezi úkoly krátké domácí úkoly na pár minut denně, které upravujeme podle reakcí dítěte 💡 Důležité vědět Neobjednáváte se „na terapii poruch soustředění“. Tato oblast je součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a konkrétní postup nastavujeme až po vstupním vyšetření. Díky tomu nehasíme jen projevy, ale hledáme, co je drží – a kde má smysl začít. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Schopnost soustředění souvisí se zralostí nervové soustavy a integrací primárních reflexů. Wang, M. et al. (2023). ADHD is associated with (a)symmetric tonic neck primitive reflexes: A systematic review and meta-analysis. Frontiers in Psychiatry, 14, 1175974. Feldhacker, D. R. et al. (2021). Primitive reflex retention and attention among preschool children. J. of Occupational Therapy, Schools, & Early Intervention, 15(1). Konicarova, J. & Bob, P. (2012). Retained Primitive Reflexes and ADHD in Children. Activitas Nervosa Superior, 54(3–4), 135–138. Volemanová, M. (2025). Primární reflexy v pediatrické praxi: prevence problémů s učením začíná u miminka. VOX Pediatriae, 11/2025, č. 9, roč. 25. Volemanová, M. (2025). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. 3 rozšířené vydání. Statenice, INVTS ISBN 978-80-907369-2-4 Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Naše centrum Cortex Help – klidný prostor pro diagnostiku, podporu vývoje dítěte a práci s NVS. Moderní přístup a prostředí zaměřené na rodinnou spolupráci. Naše centrum Naše centrum Naše centrum Naše centrum Proč vzniklo centrum CORTEX HELP? Vzniklo, protože jsme pořád dokola viděli stejnou situaci: dítě má potíže, rodiče hledají pomoc a přitom se z péče snadno stane spleť doporučení. Každý poradí něco jiného, někdy se to i vzájemně vylučuje, a rodina nakonec řeší hlavně to, kdo má pravdu a čím začít. Jenže dítě nepotřebuje „víc metod“. Potřebuje, aby někdo pochopil souvislosti a pomohl najít první smysluplný krok. CORTEX HELP je místo, kde se na dítě díváme jako na celek. Začínáme u nervové soustavy, těla a smyslového zpracování – u toho, co drží vývoj pohromadě. A teprve pak dáváme dohromady další kroky tak, aby byly srozumitelné, návazné a proveditelné pro rodinu v běžném životě. Čím se lišíme od běžných praxí U nás se neobjednáváte na „jednu službu“. Objednáváte se na proces, který má jasnou logiku: vstupní vyšetření → plán → domácí práce → kontrola a úprava postupu. Nezačínáme tím, co je nejvíc vidět navenek (písmo, čtení, řeč), ale tím, co často rozhoduje o tom, jestli se tyto dovednosti vůbec mohou opřít o stabilní základ: stabilita těla, koordinace, regulace, smyslové zpracování a dobře integrované primární reflexy. To v praxi znamená: nepřidáváme další „trénink“ tam, kde chybí základ nepřetěžujeme dítě výkonem – hledáme cestu, jak mu to udělat jednodušší nedáváme rodině deset úkolů – nastavujeme pár kroků, které se dají udržet a vyhodnocovat A protože pracujeme jako tým pod jednou střechou, péče na sebe může přirozeně navazovat. Rodina nemusí skládat celý obraz sama – my hlídáme, aby to do sebe zapadalo. Kde nás najdete? Centrum se nachází v klidné lokalitě s dobrou dostupností. Tiché údolí 687, Roztoky u Prahy Zobrazit na Google maps Pobočka je dobře dostupná autem i veřejnou dopravou. Parkovat můžete na veřejném parkovišti Tiché údolí, které je přibližně 150 m od domu na konci ulice. Vlakové nádraží je vzdálené zhruba 1,2 km, tedy asi 10–15 minut chůze. Od nádraží je možné využít také autobus 359 – zastávka Maxmiliánka se nachází přibližně 100 m od domu. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a co cvičit s dítětem doma pár minut denně. Objednat se Kam dále na našem webu Neurovývojový stimulace Jak pracujeme Náš tým Ceník FAQ Kontakty Co řešíme: AD HD Vývojová dysfázie Logopedické obtíže Autismus Dyslexie a potíže se čtením Poruchy soustředění Dysgrafie a potíže s psaním Předškolní příprava

Zjistěte, jak NVS přístup pomáhá pochopit projevy ADHD u dětí – ne jen symptomy, ale funkční příčiny, které ovlivňují pozornost, chování a stabilitu těla. adhd adhd adhd adhd S čím rodiče nejčastěji přichází „Nevydrží v klidu.“ „Pořád v pohybu, pořád vyrušuje.“ „Ve škole nestíhá, doma je to výbuch.“ „Když ho něco baví, zvládne to. Jinak vůbec.“ Rodiče často přichází s nálepkou ADHD – nebo s podezřením na ni. Někdy už mají diagnózu. Jindy jen pocit, že jejich dítě funguje jinak než ostatní a běžné rady nefungují. Společné mají jedno: každodenní vyčerpání. Dítě i rodiče. Jak souvisí ADHD s přetrvávajícími primárními reflexy U části dětí mohou projevy připomínající ADHD souviset s tím, že v nervové soustavě zůstávají aktivní primární reflexy – automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Když přetrvávají, dokážou „nenápadně“ ovlivňovat přesně to, co rodiče a učitelé nejvíc vidí: tělesný neklid (dítě se pořád vrtí, těžko udrží sed), přetížení podněty (hluk, pohyb v okolí, doteky – všechno je „moc“), rychlé přepínání do stresu (výbuchy, podrážděnost, únava), kolísání pozornosti (ne proto, že by dítě nechtělo – ale protože mozek nemá klidný základ). Typické příklady, se kterými se v souvislosti s ADHD/ADD potkáváme: Moro reflex může udržovat tělo ve „střehu“ – dítě je snadno vyrušitelné a rychleji se dostává do stresové reakce. Spinální Galantův reflex může ztěžovat klidné sezení (kontakt zad s opěrkou je pro tělo rušivý spouštěč). STŠR (symetrický tonický šíjový reflex) může rozhazovat stabilitu při sezení a práci u stolu – dítě se vrtí, mění polohy, „nemůže vydržet“. A když je mozek zahlcený, hůř funguje i přirozené „filtrování“ podnětů – pak se pozornost udržuje opravdu těžko. Důležité je, že tohle není „výmluva“ ani zkratka. Je to konkrétní vývojová vrstva, která se navenek projeví jako neklid, impulzivita nebo nesoustředění. Přítomnost přetrvávajících primárních reflexů umíme vyšetřit – a když dává smysl, tak i cíleně podpořit. Jak se této oblasti věnujeme v NVS U dětí s projevy ADHD se nezaměřujeme jen na „pozornost“. Díváme se, co ji drží – a co ji shazuje. V rámci práce se zaměřujeme na: přítomnost přetrvávajících primárních reflexů (a jejich dopad na každodenní fungování), stabilitu těla a posturální kontrolu (sed, opora, napětí, výdrž), smyslové zpracování (hlavně vestibulární a proprioceptivní systém – rovnováha a vnímání těla), schopnost regulace (přepínání mezi aktivací a zklidněním, tolerance zátěže), koordinaci a plánování pohybu (aby mozek nemusel „hasit“ tělo a měl kapacitu na učení), jednoduché domácí úkoly na pár minut denně, které se upravují podle reakcí dítěte. 💡 Důležité vědět Tahle oblast u nás není „samostatná služba“. Neobjednáváte se „na terapii ADHD“. Objednáváte se na vstupní vyšetření NVS. Teprve z něj vzejde plán: kde začít, co je teď nejdůležitější a v jakém pořadí postupovat, aby to dávalo vývojově smysl. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Souvislost mezi přetrvávajícími primárními reflexy a projevy ADHD je předmětem rostoucího vědeckého zájmu. Wang, M. et al. (2023). Attention deficit hyperactivity disorder is associated with (a)symmetric tonic neck primitive reflexes: A systematic review and meta-analysis. Frontiers in Psychiatry, 14, 1175974. Konicarova, J. & Bob, P. (2012). Retained Primitive Reflexes and ADHD in Children. Activitas Nervosa Superior, 54(3–4), 135–138. Konicarova, J., Bob, P. & Raboch, J. (2013). Persisting primitive reflexes in medication-naïve girls with ADHD. Neuropsychiatric Disease and Treatment, 9, 1457–1461. Volemanová, M. & Květoňová, L. (2018). Persisting primary reflexes – one of the causes of behavioral and learning disorders. Sborník Stejné a jiné, Praha. Volemanová, M. (2018). ADHD ve škole. Co s tím? Integrace a inkluze ve školní praxi, VI(2). Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Seznamte se s týmem Cortex Help – NVS terapeutkami a specialistkami na vývoj dětí, logopedii, pedagogiku a kraniosakrální terapii. Více o jejich vzdělání a přístupu. Náš tým Náš tým Náš tým Náš tým PhDr. Marja Volemanová, PhD. Majitelka & zakladatelka metody NVS PhDr. Marja Volemanová, PhD., pochází z Nizozemska a od roku 1999 žije v Praze. Vystudovala fyzioterapii a speciální pedagogiku na PedF UK, kde v roce 2020 obhájila disertační práci zaměřenou na Neuro-vývojovou stimulaci v praxi speciálního pedagoga. Od roku 2009 pracuje ve vlastním poradenském zařízení, kde se dlouhodobě věnuje Neuro-vývojové stimulaci, speciální pedagogice a fyzioterapii. V roce 2015 založila Institut neuro-vývojové terapie a stimulace, který byl v roce 2022 rozšířen a přejmenován na Cortex Academy. Pravidelně přednáší a vede odborné kurzy zaměřené na přetrvávající primární reflexy. Je autorkou tří knih a několika odborných článků na toto téma. Její práce stojí na jasné vývojové logice, systému a dlouhodobé klinické praxi – bez zkratkovitých řešení. Mgr. Markéta Hrušková Klinická logopedka & NVS terapeutka Mgr. Markéta Hrušková vystudovala speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Už během studia se aktivně zapojovala do projektů podporovaného zaměstnání a chráněného bydlení pro mladé lidi s fyzickým a mentálním handicapem a postupně se profesně profilovala v oblasti logopedie – v posledním ročníku začala pracovat jako školní logoped a zároveň ve speciálně pedagogickém centru při mateřské škole integrující děti s různými druhy postižení. V roce 2005 složila atestační zkoušku v oboru klinická logopedie a dlouhodobě kombinuje práci klinického logopeda v nemocnici i v soukromých logopedických ambulancích. Ve své praxi se zaměřuje především na děti s neurovývojovými poruchami v oblasti řeči a jazykových schopností, zároveň ale vždy pracuje komplexně – propojuje NVS s logopedickými postupy a dalšími speciálně pedagogickými přístupy (např. HYPO, ROPRATEM, percepčně-motorická nápravná cvičení aj.) a věnuje se také cílené podpoře dětí v předškolním období a přípravě na školu. Je týmový hráč a klade důraz na spolupráci s rodinou, školou i dalšími odborníky – rodiče vnímá jako klíčové partnery, kteří své dítě znají nejlépe. Mgr. et Mgr. Linda Chmelíčková Kraniosakrální terapeut Mgr. et Mgr. Linda Chmelíčková vystudovala politologii, mezinárodní vztahy a komunikační studia. Pracovala v diplomacii a také v oblasti vědy a výzkumu, ale když se jí narodily děti s různými vývojovými obtížemi, začala se intenzivně věnovat studiu dětského vývoje a hledání citlivých cest podpory. Sama se svými dětmi absolvovala Neuro-vývojovou stimulaci (NVS), a dobře tak zná i rodičovskou zkušenost – co obnáší hledání souvislostí, pravidelné cvičení a postupné kroky, které mohou dítěti ulevit a posunout ho dál. Postupně se profesně zaměřila na jemnou kraniosakrální terapii a osteopatii – pracuje s novorozenci, dětmi i dospělými a ve své praxi propojuje hluboce lidský, respektující přístup s odbornými znalostmi získanými v dlouhodobých výcvicích a kurzech. Absolvovala výcvik kraniosakrální osteopatie u Radka Neškrabala a kraniosakrální biodynamiky u Etienna Peirsmana, dále kurzy viscerální manipulace, Movement Lesson a Dornovy metody. V současnosti se dále vzdělává v oblasti masáží dětí a kojenců s využitím aromaterapie na Akademii vědomého rodičovství. Hledáme nové členy týmu CortexHelp Na různé pozice Rozšiřujeme multidisciplinární tým v novém centru v Roztokách u Prahy. Hledáme odborníky, kteří chtějí pracovat v systému, ne v izolovaných metodách. Pokud tě baví přemýšlet o dítěti v souvislostech a nechceš „jen odcvičit hodinu“, možná hledáme právě tebe. ⸻ Koho hledáme: Uvítáme terapeuty se vzděláním a praxí například v oblasti: • speciální pedagogiky • logopedie • ergoterapie • fyzioterapie • psychologie Zkušenost s Neuro-vývojovým přístupem je výhodou, ne podmínkou. Důležitější je otevřenost ke spolupráci a ochota pracovat v jednom společném rámci – Neuro-vývojové stimulaci (NVS). V případě zájmu o spolupráci se ozvěte na mail info@cortexhelp.cz Kam dále na našem webu Neurovývojový stimulace Jak pracujeme Naše centrum Ceník FAQ Kontakty Co řešíme: AD HD Vývojová dysfázie Logopedické obtíže Autismus Dyslexie a potíže se čtením Poruchy soustředění Dysgrafie a potíže s psaním Předškolní příprava

Předškolní příprava pro děti: stabilita těla, pozornost, koordinace, zpracování podnětů a školní zralost. Souvislosti s primárními reflexy a nervovým vývojem. Předškolní příprava Předškolní příprava Předškolní příprava Předškolní příprava S čím rodiče nejčastěji přichází „Do školy půjde, ale nejsem si jistá, jestli je připravené.“ „Nechce kreslit.“ „Tužku drží divně.“ „Čáry jsou křečovité, nejisté.“ „U stolu dlouho nevydrží.“ „Stříhání je trápení.“ „Rychle se unaví a pak je z toho výbuch.“ „Ve školce říkají, že ‘na to ještě není’ – ale škola se blíží.“ Někdy rodiče přicházejí jen s pocitem, že „něco nesedí“. Jindy už mají doporučení ze školky nebo z poradny – a přesto není jasné, co má teď největší smysl podpořit. Před nástupem do školy často nejde o jednu dovednost. Jde o to, jestli má dítě školní zralost – tedy dostatečně pevný základ pro školní režim. Jak předškolní příprava souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy Škola není jen o tom „umět písmenka“. Dítě potřebuje zvládnout každý den spoustu vývojových úkolů: sedět u stolu, poslouchat, udržet pozornost, pracovat podle zadání, zvládat změny, respektovat pravidla, fungovat v kolektivu a zároveň se nezhroutit z únavy. U části dětí do toho zasahují přetrvávající primární reflexy – automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Pokud přetrvávají, mohou ovlivnit: stabilitu těla a výdrž v sedu, koordinaci a orientaci (levá/pravá, prostor, práce přes střed těla), zpracování smyslových podnětů (hluk, doteky, pohyb v okolí), regulaci (přepínání mezi aktivitou a klidem, tolerance zátěže). Typické příklady, se kterými se u předškoláků potkáváme Moro reflex může zvyšovat pohotovost a citlivost na změny – dítě se rychleji přetíží, hůř snáší tlak a nové situace. STŠR může ztěžovat sed a práci u stolu – dítě se opírá, mění polohy, rychle ztrácí výdrž. ATŠR může narušovat koordinaci, spolupráci mozkových hemisfér a práci přes střed těla – dítě má potíže s organizací pohybu, směrováním, někdy i s vizuálním vedením práce. Spinální Galantův reflex může přidávat neklid v sedu a rušivost při kontaktu zad s opěrkou. TLR může ovlivňovat napětí a posturu – tělo je buď „měkké“ a dítě "se válí" na lavici, nebo naopak zbytečně křečovité a rychle unavené. Nejde o to hledat „jednu příčinu“. Jde o to pochopit, co dítěti bere kapacitu, kterou bude ve škole potřebovat každý den. Jak se této oblasti věnujeme v NVS Předškolní příprava u nás není dril pracovních listů. Nejprve posilujeme základní funkce, které dítěti umožní zvládnout školní režim s menší zátěží. V rámci práce se zaměřujeme na: posouzení přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopadu na tělo, regulaci a učení stabilitu těla (sed, opora, napětí, výdrž) smyslové zpracování a toleranci běžného prostředí (hluk, pohyb, dotek) pozornost, tempo a schopnost pracovat podle zadání koordinaci a orientaci (prostor, levá/pravá, práce přes střed těla) zrakové funkce potřebné pro práci u stolu (sledování, orientace, přepínání pohledu) jemnou motoriku a grafomotoriku jako jednu z částí (úchop, uvolnění, přesnost) krátké domácí úkoly na pár minut denně, které se průběžně upravují podle reakcí dítěte 💡 Důležité vědět Neobjednáváte se „na předškolní přípravu“ jako samostatnou službu. Všechno je součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a konkrétní postup nastavujeme až po vstupním vyšetření. Cílem je, aby dítě do školy nastupovalo s pevnějším základem – aby školní režim nebyl boj, ale zvládnutelná každodennost. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Včasná podpora základních vývojových funkcí může zlepšit připravenost dítěte na školu. Callcott, D. (2012). Retained primary reflexes in pre-primary-aged Indigenous children: The effect on movement ability and school readiness. Australasian Journal of Early Childhood, 37(2), 132–140. Ježková, M. (2016). Nepodceňujeme fázi lezení pro zdravý vývoj dítěte. Rozhovor s Marjou Volemanovou. Integrace a inkluze ve školní praxi, IV(4). ISSN 2336-1212. McClelland, M. M. & Cameron, C. E. (2019). Developing together: The role of executive function and motor skills in children's early academic lives. Early Childhood Research Quarterly, 46, 142–151. Gieysztor, E. Z. et al. (2018). Persistence of primitive reflexes and associated motor problems in healthy preschool children. Archives of Medical Science, 14(1), 167–173. Volemanová, M. (2016). Možnosti ovlivnění vybraných oblastí psychomotorického vývoje dítěte pomocí Neuro-vývojové terapie. Diplomová práce, UK Praha, PedF. Volemanová, M. (2017). Neuro-vývojová stimulace ve školní praxi jako nástroj k inkluzi. Integrace a inkluze ve školní praxi, IV(9). Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. ISSN 2570-6179. Volemanová, M. (2025). Primární reflexy v pediatrické praxi: prevence problémů s učením začíná u miminka. VOX Pediatriae, 11/2025. Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Vývojová dysfázie je specificky narušený vývoj řeči u dětí. Popis příznaků, příčin a přehled řešení zahrnující funkční přístup NVS a diagnostiku komunikace. Vývojová dysfázie Vývojová dysfázie Vývojová dysfázie Vývojová dysfázie S čím rodiče nejčastěji přichází „Mluví, ale není mu dobře rozumět.“ „Nerozumí zadání, i když se snaží.“ „Má chudou slovní zásobu.“ „Ví, co chce říct, ale nejde mu to ven.“ Rodiče často přichází s diagnózou vývojové dysfázie – nebo s podezřením, že řeč dítěte nejde vývojově správným směrem. Mnozí už absolvovali logopedii, někdy i dlouhodobě, ale pokrok je malý, nestabilní nebo se pořád vrací zpět. To vyvolává frustraci. A hlavně otázku: proč to nefunguje, když se tolik snažíme? Jak vývojová dysfázie souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy Vývojová dysfázie není jen „problém mluvení“. Jde o to, jak nervová soustava zpracovává jazyk – porozumění, třídění informací, organizaci a následné vyjádření. Řeč je zároveň dovednost, která stojí vývojově hodně „vysoko“. Aby mohla dobře fungovat, potřebuje oporu v základních funkcích: smyslové zpracování (aby mozek dobře přijímal a třídil podněty) stabilní regulaci (tempo, pozornost, odolnost vůči zátěži) propojení pohybu a vnímání (orientace v těle, koordinace, plánování) schopnost udržet a spojit informace (pracovní paměť, sekvenční zpracování) Typické příklady, se kterými se v souvislosti s vývojovou dysfázií potkáváme U části dětí do jazykového zpracování vstupují i přetrvávající primární reflexy – protože ovlivňují stabilitu, regulaci a smyslové zpracování, na kterých řeč stojí. Moro reflex může udržovat nervovou soustavu v „pohotovosti“ – dítě se snadno přetíží, hůř drží pozornost u řečových úkolů a rychleji se unaví. ATŠR (asymetrický tonický šíjový reflex) může narušovat spolupráci očí, rukou a obou stran těla – což se může projevit i v obtížích se sekvenčním zpracováním, organizací a napodobováním. TLR (tonický labyrintový reflex) může ovlivňovat posturu a svalové napětí – když tělo nemá stabilní „nastavení“, je pro dítě náročnější i práce s řečí a porozuměním. STŠR může ztěžovat sed a práci u stolu – dítě pak jazykové úkoly „neunese“ výdrží, protože velká část energie jde do držení těla. Důležité je, že nejde o „jedinou příčinu“. Je to jedna z vývojových vrstev, která může řeč výrazně brzdit – a když ji podpoříme, často se zlepší i schopnost těžit z logopedické práce. Jak se této oblasti věnujeme v NVS U dětí s vývojovou dysfázií se nezaměřujeme jen na samotnou řeč. Nejprve sledujeme, jak funguje nervová soustava jako celek a kde jsou vývojové „uzly“, které mohou jazykovou práci brzdit. V rámci práce řešíme: smyslové zpracování (hlavně vestibulární a proprioceptivní systém – rovnováha a vnímání těla) regulaci pozornosti a tempa (zklidnění, výdrž, přepínání mezi aktivitou a odpočinkem) propojení pohybu, vnímání a řeči (aby se jazyk mohl „posadit“ na stabilní základ) připravenost nervové soustavy na jazykovou práci a její postupné posilování jednoduché domácí úkoly na pár minut denně, které upravujeme podle toho, jak dítě reaguje 💡 Důležité vědět Vývojová dysfázie u nás není samostatně objednatelná služba. Neobjednáváte se „na trénink řeči“ ani „na logopedii“. Tato oblast je součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a postup nastavujeme až po vstupním vyšetření. Teprve tehdy je možné rozhodnout, co má teď skutečný smysl řešit – a co ještě potřebuje nejdřív dozrát. Bez tohoto kroku se často jen opakuje to, co už nepřinášelo stabilní změnu. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Vývoj řeči úzce souvisí s motorickým vývojem a zralostí nervové soustavy. Iverson, J. M. (2010). Developing language in a developing body: The relationship between motor development and language development. Journal of Child Language, 37(2), 229–261. Bishop, D. V. M. et al. (2017). Phase 2 of CATALISE: A multinational Delphi consensus study of problems with language development. J. of Child Psychology and Psychiatry, 58(10), 1068–1080. Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. Volemanová, M. (2016). Vývoj řeči a přetrvávající primární reflexy. Sborník I. klinicko-logopedického sympozia, Praha, 45–49. Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Logopedické obtíže u dětí – jak se projevují řečové problémy, co je způsobuje a jaká podpora řeči pomáhá. Diagnostika, logopedie a funkční přístup. Logopedické obtíže Logopedické obtíže Logopedické obtíže Logopedické obtíže S čím rodiče nejčastěji přichází „Špatně vyslovuje některé hlásky.“ „Mluví, ale řeč je neobratná.“ „Říkali nám, že má počkat, že se to srovná.“ „Chodíme na logopedii, ale jde to strašně pomalu.“ Logopedické obtíže patří mezi nejčastější důvody, proč rodiče hledají pomoc. Někdy jde „jen“ o výslovnost. Jindy se k tomu přidává neplynulost, slabé porozumění nebo rychlá únava při mluvení. A velmi často se objeví pocit, že řešíme důsledek, ne příčinu. Jak logopedické obtíže souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy Řeč není izolovaná dovednost. Vzniká ze spolupráce pohybu, vnímání, dýchání, oromotoriky (pohybů mluvidel), smyslového zpracování a celkové regulace nervové soustavy. U části dětí do toho mohou výrazně vstupovat přetrvávající primární reflexy – automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Pokud přetrvávají, mohou ovlivnit: stabilitu hlavy a trupu (a tím i „oporu“ pro mluvení), svalové napětí a koordinaci (včetně jemné koordinace mluvidel), dýchání a schopnost plynulého výdechu při řeči, zpracování podnětů (dítě se rychleji přetíží a řeč se zhorší). Typické příklady, se kterými se u logopedických obtíží potkáváme U části dětí mohou do výslovnosti a plynulosti řeči zasahovat přetrvávající primární reflexy – hlavně přes stabilitu hlavy a trupu, svalové napětí a regulaci. TLR může narušovat stabilitu a nastavení napětí v těle – pak je těžší udržet „pevnou oporu“ pro mluvidla i dech. Moro reflex může zvyšovat citlivost na podněty a stres – v zátěži (hluk, spěch, tlak) se výslovnost často zhorší a dítě se rychleji unaví. STŠR může ztěžovat sed a výdrž u řízené práce – dítě se vrtí, mění polohy a řečové úkoly pak „nedrží“ v kvalitě. Když je nervová soustava přetížená, zhorší se i jemná koordinace – a to se může projevit neobratnou řečí, kolísáním výslovnosti nebo návratem chyb. Cílem není „nahradit logopedii“. Cílem je vytvořit takový základ, aby řečová práce měla větší efekt a byla pro dítě udržitelnější i v běžném životě.Aby se nestalo, že dítě hlásku zvládne v klidu „na zkoušku“, ale v běžné situaci doma nebo ve škole ji znovu ztrácí. Ne proto, že by nechápalo nebo se nesnažilo – ale protože nervová soustava ještě nemá dost stabilní základ, o který se řeč může opřít. Jak se této oblasti věnujeme v NVS Při práci s logopedickými obtížemi se nedíváme jen na jazyk a ústa. Sledujeme celé tělo a způsob, jakým nervová soustava řeč řídí. Zaměřujeme se například na: přítomnost přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopad na mluvení stabilitu a držení těla (hlava, trup, opora) dýchání a svalové napětí (aby řeč mohla být plynulá a „unést“ výslovnost) propojení pohybu, vnímání a řeči připravenost nervové soustavy na cílenou logopedickou práci a její správné načasování 💡 Důležité vědět Logopedické obtíže u nás nejsou samostatně objednatelnou službou. Konkrétní postup nastavujeme vždy až po vstupním vyšetření v rámci Neuro-vývojové stimulace (NVS). Díky tomu můžeme zvolit správné načasování i formu podpory – aby se nezkoušelo „pořád dokola“, ale aby kroky dávaly vývojově smysl. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Řeč stojí na základech, které sahají až k motorice a smyslovému zpracování. Iverson, J. M. (2010). Developing language in a developing body. Journal of Child Language, 37(2), 229–261. Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. Volemanová, M. (2016). Vývoj řeči a přetrvávající primární reflexy. Sborník I. klinicko-logopedického sympozia, Praha, 45–49. Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Dysgrafie a potíže s psaním u dětí: pomalé psaní, nečitelný rukopis, únava při psaní a souvislosti se zpracováním. Vysvětlení příznaků a dopadů. Dysgrafie a potíže s psaním Dysgrafie a potíže s psaním Dysgrafie a potíže s psaním Dysgrafie a potíže s psaním S čím rodiče nejčastěji přichází „Písmo je nečitelné.“ „Strašně se u psaní nadře.“ „Píše pomalu a s odporem.“ „Po pár řádcích bolí ruka.“ Někdy má dítě diagnózu dysgrafie. Jindy jen výrazné potíže s psaním, které neodpovídají jeho věku, schopnostem ani snaze. Společným jmenovatelem je frustrace – dítě má pocit, že selhává, i když se snaží. Jak dysgrafie souvisí s s přetrvávajícími primárními reflexy Psaní není jen o ruce a tužce. Je to komplexní neurovývojová dovednost, která stojí na celém těle. Aby psaní mohlo fungovat, potřebuje nervová soustava: stabilní sed a držení těla správné rozložení svalového napětí dobrou koordinaci oka a ruky zralé zrakové vnímání a orientaci na stránce schopnost udržet pozornost a tempo U části dětí do toho vstupují i přetrvávající primární reflexy – automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Pokud přetrvávají, mohou brát kapacitu, kterou dítě potřebuje na plynulé a „lehké“ psaní. Typické příklady, se kterými se u psaní potkáváme STŠR může ztěžovat stabilní sed a práci u stolu – dítě se vrtí, mění polohy, opírá se, „válí se“ na lavici. ATŠR může narušovat práci přes střed těla a koordinaci oko–ruka – písmo bývá nevyrovnané, dítě si „pomáhá“ celým tělem, hůř drží směr a řádek. Spinální Galantův reflex může ztěžovat klidné sezení (zejména s opěrkou) – tělo reaguje na kontakt zad a pozornost se rychle rozpadá. TLR může ovlivňovat posturu (držení těla) a svalové napětí – dítě bývá buď „měkké“, nebo naopak zbytečně křečovité a tlačí moc na tužku, rychle se unaví. Moro reflex může zvyšovat stresovou reakci – pod tlakem (rychlost, diktát, známka) se výkon výrazně zhorší. Neznamená to, že „za všechno můžou reflexy“. Znamená to, že u části dětí je to jedna z vrstev, která psaní výrazně zatěžuje – a dává smysl ji vyšetřit. Jak se této oblasti věnujeme v NVS Nezačínáme u tvaru písmen. Nejprve hledáme, co psaní brzdí „dole“ – v těle, koordinaci, regulaci a zpracování podnětů. V rámci práce se zaměřujeme na: posouzení přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopadu na sed, ruku a výdrž stabilitu trupu, lopatek a ramen (opora pro jemnou motoriku) koordinaci oka a ruky + orientaci na papíře nastavení napětí (uvolnění × přesnost, vytrvalost bez křeče) tempo a pozornost při psaní (aby výkon nebyl „na krev“) krátké domácí úkoly na pár minut denně, které průběžně upravujeme 💡 Důležité vědět Neobjednáváte se „na terapii dysgrafie“. Psaní řešíme vždy v rámci Neuro-vývojové stimulace (NVS) a postup vychází ze vstupního vyšetření. Díky tomu neřešíme jen vzhled písma, ale to, aby psaní bylo pro dítě zvládnutelné a udržitelné. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Psaní vyžaduje souhru stability těla, koordinace a zralosti nervové soustavy. Feder, K. P. & Majnemer, A. (2007). Handwriting development, competency, and intervention. Developmental Medicine & Child Neurology, 49(4), 312–317. McWhirter, K. et al. (2024). The association between learning disorders, motor function, and primitive reflexes in pre-school children: A systematic review. Journal of Paediatrics and Child Health. Goodarzi, S. et al. (2025). The Relationship Between Retained Primitive Reflexes and Motor Proficiency of Elementary School Children. J. of Motor Control and Learning, 7(1). Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Red Tulip. Volemanová, M. (2016). Možnosti ovlivnění vybraných oblastí psychomotorického vývoje dítěte pomocí Neuro-vývojové terapie. Diplomová práce, UK Praha, PedF. Volemanová, M. (2024). Teoretické základy metody Neuro-vývojové stimulace. Druhý dotisk 1. vydání (z r 2021). Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-4-8 Volemanová, M. (2025). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. 3 rozšířené vydání. Statenice, INVTS ISBN 978-80-907369-2-4 Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Dyslexie a potíže se čtením: text si dítě přečte, ale nerozumí, plete slabiky a unavuje se. Náš přístup NVS zohledňuje zrak, sluch, stabilitu i pozornost. Dyslexie a potíže se čtením Dyslexie a potíže se čtením Dyslexie a potíže se čtením Dyslexie a potíže se čtením S čím rodiče nejčastěji přichází „Čte pomalu a s námahou.“ „Plete písmena, slabiky, řádky.“ „Text si přečte, ale nerozumí mu.“ „Ve škole se snaží, doma brečí.“ Někdy už má dítě diagnózu dyslexie. Jindy jen jasně viditelné potíže se čtením, které neodpovídají jeho inteligenci ani snaze. Společným jmenovatelem je únava, odpor ke čtení a postupná ztráta sebedůvěry. Jak dyslexie a potíže se čtením souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy Čtení není jen o písmenech. Je to složitá spolupráce zrakového vnímání, sluchového zpracování, pozornosti, řeči a také těla. Aby čtení mohlo fungovat, potřebuje nervová soustava: stabilní zrakové vnímání a orientaci spolupráci obou mozkových hemisfér správné načasování a tempo zpracování dostatečnou regulaci pozornosti U části dětí do toho vstupují i přetrvávající primární reflexy. Když zůstávají aktivní, mohou narušovat přesně ty oblasti, které čtení potřebuje: stabilitu při sezení, spolupráci očí, práci přes střed těla, tempo zpracování i schopnost odfiltrovat rušivé podněty. Typické příklady, se kterými se v souvislosti s dyslexií potkáváme ATŠR (asymetrický tonický šíjový reflex) může zasahovat do spolupráce obou stran těla a do práce očí při sledování textu. Dítě pak častěji „ujíždí“ po řádku, plete podobná písmena, hůř drží rytmus čtení a unaví se rychleji. STŠR (symetrický tonický šíjový reflex) může ztěžovat stabilní sed a práci u stolu. Když tělo pořád hledá polohu, mozek má méně kapacity na samotné čtení a porozumění. Moro reflex může udržovat nervovou soustavu ve zvýšené pohotovosti. Dítě je pak snadno vyrušitelné, rychleji se dostává do stresu a čtení se pro něj stává „boj“, i když se snaží. TLR (tonický labyrintový reflex) může ovlivňovat posturu, napětí a orientaci v prostoru. Když tělo nemá stabilní základ, zhorší se i jemné řízení očí a celková výdrž u textu. Důležité je: nejde o „jednu příčinu pro všechny“. Je to jedna z vývojových vrstev, která může čtení výrazně zatěžovat – a když ji podpoříme, čtení bývá pro dítě méně vyčerpávající. Jak se této oblasti věnujeme v NVS U dyslexie se nezaměřujeme jen na „dril čtení“. Nejprve hledáme, co brzdí plynulé zpracování textu – a co potřebuje dozrát, aby se čtení mohlo opřít o stabilní základ. Zaměřujeme se například na: přítomnost přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopad na čtení zrakové funkce důležité pro čtení (sledování, fixace, orientace v řádku) sluchové zpracování a jazykové „skládání“ informací propojení vnímání a pohybu (bilaterální spolupráce, práce přes střed těla) tempo, rytmus a regulaci pozornosti (výdrž, přepínání, přetížení) krátké domácí úkoly na pár minut denně, které postupně upravujeme podle reakcí dítěte 💡 Důležité vědět Neobjednáváte se „na terapii dyslexie“ ani na konkrétní metodu. Tato oblast je vždy součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a konkrétní postup vychází ze vstupního vyšetření. Bez něj se často řeší jen to, co je vidět navenek – a výsledek pak bývá nejistý a pro dítě vyčerpávající. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Výzkum ukazuje, že přetrvávající primární reflexy mohou ovlivňovat zrakové vnímání a sledování textu. Bilbilaj, S., Gjipali, A., & Shkurti, F. (2017). Measuring primitive reflexes in children with learning disorders. European Journal of Multidisciplinary Studies, 2(5), 285-298. Feldhacker, D. R. et al. (2022). The Correlation between Retained Primitive Reflexes and Scholastic Performance among Early Elementary Students. J. of Occupational Therapy, Schools, & Early Intervention, 15(3), 288–301. McPhillips, M. & Jordan-Black, J.-A. (2007). Primary reflex persistence in children with reading difficulties (dyslexia): A cross-sectional study. Neuropsychologia, 45(4), 748–754. McPhillips, M., & Sheehy, N. (2004). Prevalence of persistent primary reflexes and motor problems in children with reading difficulties. Dyslexia, 10(4), 316-338. https://doi.org/10.1002/dys.282 McPhillips, M. et al. (2000). Effects of replicating primary-reflex movements on specific reading difficulties: A randomised, double-blind, controlled trial. The Lancet, 355, 537–541. Shalaby A, Hazzaa N, Hassanein S, Khattab A, Metwally N, Naeem F. Assessment of primitive reflexes in children with learning disability. Egyptian Journal of Otolaryngology. 2026;42:56. doi:10.1186/s43163-026-01026-2. Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). Volemanová, M. (2023). Dyslexie! Nebo ne? Aneb jak primární reflexy ovlivní vývoj vidění. Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-5-5 Volemanová, M. (2025). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. 3 rozšířené vydání. Statenice, INVTS ISBN 978-80-907369-2-4 Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Cortex Help je centrum, kde se zaměřujeme na neuro-vývojovou stimulaci dětí. NVS pomáhá při ADHD, dyslexii, poruchách učení a vývojových obtížích. Pohybem se učíme Diagnóza je soubor symptomů. My hledáme příčiny. Jak vám a vašemu dítěti pomůžeme Nemusíte vybírat mezi terapiemi ani hádat, co by „mohlo zabrat“. Začínáme jedním vstupním vyšetřením. Z něj vznikne jeden srozumitelný plán – vycházející z vývoje dítěte jako celku, ne jen z jednoho symptomu. Pohybem se učíme. Když dává smysl základ, začnou dávat smysl i další kroky. Možná řešíte řeč. Možná psaní, pozornost, školní zralost nebo chování. Často se ale ukáže, že nejde o „víc problémů“ – jen se jedna příčina projevuje různými způsoby. Neuro-vývojová stimulace se dívá na souvislosti: jak spolupracuje tělo, smysly a nervová soustava. Neřešíme jen symptomy. Hledáme souvislosti a podporujeme základ, na kterém pak mohou stavět další dovednosti. Zjistěte více o tom, jak pracujeme Co všechno řeší NVS (Neuro-vývojová stimulace) Každé dítě se vyvíjí individuálním tempem. V některých případech však i přes soustavnou podporu přetrvávají obtíže v oblasti pozornosti, koordinace, rovnováhy, očních pohybů, grafomotoriky nebo školních dovedností. V těchto situacích může být přínosné zaměřit se hlouběji na neurovývojové souvislosti těchto obtíží. Neuro-vývojová stimulace (NVS) vychází z předpokladu, že kvalita učení a chování je podmíněna také úrovní posturální stability, kvalitou smyslového zpracování a dozráváním základních pohybových vzorců. V praxi to znamená, že se díváme na „základní kameny“, na kterých pak stojí řeč, učení i školní dovednosti: Primární reflexy a jejich přetrvávání (když se neinhibují včas, mohou zpomalit nebo oslabit vývoj vyšších mozkových funkcí). Rovnováhu a stabilitu těla (držení hlavy a těla jako základ pro další pohybové stereotypy). Smyslové zpracování / senzorickou integraci – aby mozek dostával srozumitelné informace a uměl je spojit do „jednoho obrazu“. Vnímání těla a koordinaci (levá/pravá, horní/dolní polovina těla). Oční pohyby a zrakové funkce (fixace, zaostření, sledování) jako důležitá součást zpracování vizuálních informací a učení. Teprve na tomto „základu“ se pak mohou začít zlepšovat i oblasti, které rodiče trápí nejvíce – psaní, čtení, soustředění, řeč či schopnost dítěte zvládat školní nároky. Proto se u nás neobjednáváte na několik oddělených terapií, ale jednoduše na NVS. NVS je ucelený postup: po vstupním vyšetření společně nastavíme priority a postupně se zaměřujeme na to, co je pro vaše dítě právě teď nejdůležitější — nejdřív základ (např. rovnováha, smysly, primární reflexy), potom navazující dovednosti. Více o NVS Strom vývoje – jak o vývoji dítěte přemýšlíme Zdravý vývoj u dětí si můžeme představit jako růst stromu. Vývoj dítěte není soubor oddělených dovedností. Je to proces, který má jasnou posloupnost. Když některá část nedostane prostor dozrát, projeví se to jinde – často tam, kde si toho všimneme nejdřív. Koruna Psaní, čtení, grafomotorika a školní dovednosti jsou tím, co je nejvíc vidět. Nejsou ale samostatné – vždy vycházejí z toho, co je pod nimi. Větve Zde se rozvíjejí dílčí funkce – pozornost, tempo, zrakové a sluchové vnímání. Právě tady se často objeví první potíže, ale jejich příčina bývá níž. Kmen Stabilita, rovnováha, koordinace a zralost nervové soustavy vytvářejí oporu pro další dovednosti. Bez pevného kmene stojí každá činnost dítě mnoho úsilí. Kořeny Primární reflexy a smyslové zpracování jsou základem všeho dalšího vývoje. Pokud nervová soustava musí neustále „hlídat základ“, zbývá méně kapacity na učení, řeč nebo pozornost. Více o tom, jak pracujeme Nová pobočka v Roztokách u Prahy! Od března nás najdete na adrese: Tiché údolí 687, Roztoky u Prahy Zobrazit na Google maps Pobočka je dobře dostupná autem i veřejnou dopravou. Parkovat můžete na veřejném parkovišti Tiché údolí, které je přibližně 150 m od domu na konci ulice. Vlakové nádraží je vzdálené zhruba 1,2 km, tedy asi 10–15 minut chůze. Od nádraží je možné využít také autobus 359 – zastávka Maxmiliánka se nachází přibližně 100 m od domu. Na čem stavíme / odborné zdroje Náš přístup vychází z poznatků vývojové neurologie, psychomotoriky a senzorické integrace. Leahy, A. A. et al. (2024). Associations Between Motor Competence and Executive Functions in Children and Adolescents: A Systematic Review and Meta-analysis. Sports Medicine, 54, 1497–1517. Gieysztor, E. Z. et al. (2018). Persistence of primitive reflexes and associated motor problems in healthy preschool children. Archives of Medical Science, 14(1), 167–173. Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Red Tulip. ISBN 978-80-905597-0-7. Volemanová, M. (2020). Neuro-vývojová stimulace v práci speciálního pedagoga. Disertační práce, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady . Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se

Doplňková služba kraniosakrální terapie pro děti – jemná manuální práce k uvolnění napětí, regulaci nervové soustavy a podpoře funkčního fungování v rámci NVS péče. Doplňkové služby Doplňkové služby Doplňkové služby Doplňkové služby Kdy dává smysl přidat další typ podpory? V CORTEX HELP je hlavním rámcem péče Neuro-vývojová stimulace (NVS). Někdy se ale hodí přidat ještě jednu věc navíc – jemnou manuální práci, která pomůže tělu „povolit“ a nervové soustavě snáz přejít do klidu. Proto nabízíme kraniosakrální terapii s viscerální manipulací jako doplňkovou službu. Je to také jediná služba, na kterou je možné se objednat samostatně, protože se časově a charakterem nevejde do běžné NVS návštěvy. Kraniosakrální terapie Jemná cesta k uvolnění a regulaci dětské nervové soustavy Dětský svět je plný nových vjemů, růstových spurtů a silných emocí. Někdy se však stane, že se tento citlivý systém přetíží. Kraniosakrální terapie pomáhá dětem uvolnit napětí v těle, zklidnit nervovou soustavu a nastartovat přirozené samoozdravné procesy. V CORTEX HELP je hlavním pilířem péče Neuro-vývojová stimulace (NVS). Někdy je však pro tělo dítěte užitečné přidat jemnou manuální práci, která mu pomůže „povolit“ a snáze přejít do klidu. Proto nabízíme kraniosakrální terapii s viscerální manipulací jako jedinou službu, na kterou se lze objednat i samostatně, protože vyžaduje specifický čas a klid, který přesahuje rámec běžné NVS návštěvy. Co si pod tím představit? Nejde o silové techniky ani klasické „napravování“. Jde o velmi jemnou manuální práci zaměřenou na: Uvolnění napětí: Práce s měkkými tkáněmi a fasciemi. Regulaci nervové soustavy: Podpora zklidnění a lepší tolerance zátěže. Viscerální část: Šetrná práce v oblasti trupu, která pomáhá, když je tělo dlouhodobě „stažené“. Většina dětí vnímá terapii jako bezpečný kontakt, který jim pomáhá lépe vnímat vlastní tělo a hloubkově se uvolnit. S čím může terapie vašemu dítěti pomoci? Miminka: Koliky, potíže s kojením, neklidný spánek, následky náročného porodu. Asymetrie a blokády (KISS / KIDD): Pokud dítě výrazně preferuje jednu stranu, hůř otáčí hlavu nebo působí v trupu staženě. Uvolnění napětí pak usnadňuje pohybový základ pro další práci (např. v NVS). Školní zátěž a emoce: Zlepšení soustředění, zmírnění hyperaktivity (ADHD), úzkostí a napětí ze školy či zpracování emočních výzev. Růst a imunita: Podpora správného držení těla, pomoc při rekonvalescenci po úrazech a podpora obranyschopnosti. Objednejte se na kraniosakrální terapii Někdy se v těle drží „blok“ – napětí a omezení pohybu, které dítěti ztěžuje správné nastavení, symetrii a plynulý pohyb. Jemná kraniosakrální terapie může pomoci tyto blokády uvolnit a zlepšit nastavení těla. Díky tomu se pak dítěti často lépe provádějí úkoly v NVS a cvičení má větší efekt. Objednat se