Výsledky vyhledávání

Neuro-vývojová stimulace (NVS) – systematická práce s nervovou soustavou dítěte přes diagnostiku primárních reflexů, motoriku, smyslové zpracování a podporu učení. NEURO-VÝVOJOVÁ STIMULACE NEURO-VÝVOJOVÁ STIMULACE NEURO-VÝVOJOVÁ STIMULACE NEURO-VÝVOJOVÁ STIMULACE Neuro-vývojovou stimulaci (NVS) jsem vytvořila postupně — nejdřív jako máma, která hledala cestu, jak pomoci vlastnímu synovi. Po studiu fyzioterapie jsem se začala hlouběji věnovat primárním reflexům a jejich vlivu na vývoj dítěte. Později jsem vystudovala speciální pedagogiku na Univerzitě Karlově a celé své další akademické směřování, včetně doktorského studia , jsem věnovala právě vývoji NVS. Jsem autorkou Neuro-vývojové stimulace, vedu kurzy NVS pro odborníky , přednáším na vědeckých i odborných konferencích a publikuji knihy a odborné články. Záleží mi na tom, aby NVS byla srozumitelná pro praxi, ale zároveň pevně stála na výzkumech, vývojových souvislostech a poctivé odborné práci. Více o Neuro-vývojové stimulaci a primárních reflexech najdete i na našich webových stránkách www.CortexAcademy.eu Objednejte se na vstupí vyšetření Co je Neuro-vývojová stimulace Neuro-vývojová stimulace je systematická práce s nervovou soustavou dítěte prostřednictvím pohybu, smyslového vnímání a vývojových principů. Nevychází z toho, co „by se mělo trénovat“, ale z toho, jak dítě skutečně funguje – jak zvládá stabilitu těla, koordinaci, smyslové zpracování, regulaci a navazující dovednosti. Sledujeme vývojové souvislosti – drobné nesoulady v tom, co mělo ve vývoji dozrát a propojit se. Ty se pak mohou projevit v učení, chování, pozornosti, motorice i regulaci emocí. Proto se potíže často neomezují jen na jednu oblast, ale objevují se v různých situacích a podobách. Proto NVS přirozeně propojuje fyzioterapeutický pohled se speciálně-pedagogickým přístupem. Když mluvíme o psychomotorickém vývoji, máme na mysli právě tohle propojení: vývoj "pohybu" a vývoj „psychiky“ (pozornost, regulace emocí, schopnost plánovat a dokončit úkol) nejdou oddělit. Učení a pohyb spolu souvisí. Dítě se může snažit sebevíc, ale pokud mu chybí stabilita těla, prostorová orientace, nebo je jeho nervová soustava přetížená smyslovými podněty, stojí ho soustředění a školní práce mnohem víc energie. To se pak projeví únavou, neklidem, vyhýbáním se úkolům nebo „výkyvy“ výkonu. Proto v NVS nestavíme jen na trénování dovedností, ale nejdřív posilujeme základní vývojové funkce – aby se na nich pak mohly přirozeně lépe rozvíjet řeč, školní dovednosti i sebe-regulace. Pro koho je NVS vhodná NVS je vhodná přibližně od 2–3 let (kdy už dítě zvládne spolupráci v základních úkolech) ale může být přínosná až do dospělosti. Velký smysl má v předškolním věku , ještě před nástupem do školy. Tehdy můžeme včas podpořit to, na čem bude dítě ve škole denně stavět – stabilitu těla, koordinaci, zpracování smyslových podnětů i sebe-regulaci. Často tím ulevíme potížím, které by se jinak ve školním režimu teprve naplno rozjely. A platí i to druhé: nikdy není pozdě. Také dospělí mohou mít potíže, které souvisí s tím, jak nervová soustava zvládá zátěž a regulaci – například dlouhodobý stres, přetížení, bolesti hlavy, napětí v těle nebo bolesti zad . Každý člověk má jinou kombinaci obtíží. Proto u nás nezačínáme výběrem „služby“, ale pochopením souvislostí. V rámci NVS se pak postupně zaměřujeme na to, co je v danou chvíli nejdůležitější. Typicky přicházejí: předškolní děti , u kterých „něco nehraje“, ale ještě není jasné co školní děti , které mají poruchy učení, potíže se soustředěním, učením nebo adaptací děti, které ve škole „nezvládají to, co by měly“, přestože se snaží děti bez oficiální diagnózy, ale s jasným pocitem rodičů, že vývoj nejde hladce Jak NVS probíhá Celý proces má jasnou strukturu a nikdy není nahodilý. 🔎 1) Vstupní vyšetření Na začátku zjišťujeme, zda u dítěte přetrvávají primární reflexy – tedy automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Pokud přetrvávají, mohou ovlivňovat stabilitu těla, koordinaci, smyslové zpracování i schopnost regulace. Na vyšetření proto zároveň mapujeme, jak dítě zvládá základní vývojové funkce a jejich návaznost: stabilitu, koordinaci, smyslové zpracování, regulaci a další navazující dovednosti. Díky tomu umíme určit, kde je potřeba začít a proč. 🗒️ 2) Individuální plán a domácí úkoly Na základě vyšetření připravíme konkrétní plán NVS. Neurčuje „kolik terapií“, ale směr a pořadí kroků. Dostanete jednoduché úkoly na doma – obvykle na pár minut denně. Právě pravidelnost dělá největší rozdíl. 📈 3) Kontrolní návštěvy a úprava postupu Na kontrolách sledujeme, jak dítě reaguje, co se mění a co ještě potřebuje dozrát. Podle toho plán upravujeme – cíleně a s jasným důvodem. Něco zjednodušíme, něco přidáme, něco teď necháme být. NVS se přizpůsobuje dítěti, ne dítě metodě. A vždycky pracujeme ve spolupráci s rodinou – protože hlavní část práce probíhá mezi návštěvami, doma v běžném režimu. Objednejte se na vstupní vyšetření Co NVS není ❌ NVS není rychlá „náplast“ na jednu konkrétní potíž. Když dítě něco nezvládá, neznamená to automaticky, že stačí jen víc trénovat danou dovednost. Někdy je potíž jen viditelný výsledek toho, že nervová soustava jede pod zátěží – chybí stabilní základ, koordinace, nebo je dítě přetížené smyslovými podněty. V takové chvíli samotný trénink „na výkon“ často přidává tlak, ale nepřináší úlevu. NVS také není jedna izolovaná terapie vytržená z kontextu . Nepracujeme stylem „zkusíme tohle a uvidíme“. Neobjednáváte si u nás balíček metod ani dopředu daný počet „procedur“. Jednotlivé přístupy a cvičení zapojujeme až tehdy, když dávají vývojový smysl – a vždy jako součást jednoho plánu, který má jasnou návaznost. A NVS není pasivní péče , kde se vše odehraje během hodinky u nás. Největší změna vzniká mezi návštěvami – v běžném životě doma. Proto je NVS postavená na spolupráci s rodinou a na každodenní, krátké, ale systematické práci. Nejde o dlouhé cvičení, ale o pravidelnost: pár minut denně, které se postupně skládají do skutečné změny. Neexperimentujeme . Postupujeme systematicky, s oporou o vývojovou logiku a průběžné vyhodnocování – a když je potřeba, upravujeme kroky tak, aby odpovídaly dítěti a jeho tempu. Co vás čeká doma Po vstupním vyšetření dostanete pár jednoduchých úkolů na doma. Na začátku jsou nejčastěji pohybové hry a cviky, které podporují základní vývojové funkce. Nejsou časově náročné – obvykle stačí do 10 minut denně. Síla je v pravidelnosti, ne v délce. Důležité je i to, že úkoly často nejsou „přímo na to, co dítěti nejde“. Když dítě bojuje se čtením, nedostane další hromadu čtení. Když má potíže v matematice, nedostane jen víc příkladů. Nejdřív pracujeme na základech – stabilitě, koordinaci, smyslovém zpracování a regulaci. Díky tomu bývá spolupráce s dítětem snazší a změny jsou udržitelnější. Jak NVS funguje: stavební kameny Neuro-vývojové stimulace NVS stojí na několika pevných principech, které do sebe zapadají. Psychomotorická terapie V NVS vycházíme z principu psychomotorické terapie: cílenou aktivací motoriky ovlivňujeme i psychické funkce – tedy nejen „jak se dítě hýbe“, ale i to, jak se soustředí, jak zpracovává podněty, jak se učí a jak se umí zklidnit. To je také jeden z rozdílů oproti přístupům, které se zaměřují hlavně na tělesnou zdatnost a výkon. V praxi pracujeme s jednoduchými pozicemi a pohybovými vzorci, které respektují vývojovou logiku – často připomínají rané pohyby spojené s primárními reflexy. Mozku tak dáváme „druhou šanci“ přejít od reflexních reakcí k vyzrálejším, volním strategiím. Senzoricko-senzitivní integrace Mozek potřebuje umět spojit podněty zvenku i zevnitř. V NVS proto mluvíme o senzoricko-senzitivní integraci: propojujeme vnější smyslové informace (zrak, sluch, hmat) s vnitřní zpětnou vazbou z těla (např. propriocepce, tlak, bolest), která do CNS přichází aferentními drahami. Když tohle propojení nefunguje hladce, dítě se může hůř zorganizovat v pohybu, zklidnit se a udržet pozornost. Důležité je i to, že vztah mezi smysly a reflexy je oboustranný: zlepšení senzoricko-senzitivní integrace může podpořit inhibici reflexů a naopak – proto v NVS obě oblasti cíleně propojujeme. Inhibice primárních reflexů Primární reflexy jsou automatické reakce, které jsou v prvních měsících života důležité pro přežití i rozvoj nervových spojů. Jak mozek dozrává, vyšší centra postupně přebírají řízení a reflexy mají ustoupit – aby vznikl prostor pro stabilní posturu, koordinaci a jemnější dovednosti. Pokud reflexy přetrvávají, mohou narušovat motoriku, učení, vývoj řeči a jazyka., i schopnost filtrovat smyslové podněty. V NVS proto cílíme na reflexní integraci systematicky – pohyb je pro útlum reflexů klíčový, protože přirozeně posiluje nervová spojení, která reflexní reakce tlumí a nahrazují je volní kontrolou. Holistický model vývoje dítěte Vývoj dítěte si můžete představit jako růst stromu. Většinou se zaměříme hlavně na „jablka“ – čtení, psaní, pozornost, chování. Jenže ty mohou vyrůst, jen pokud se stromu daří. Kořeny tvoří rané vývojové milníky, integrace reflexů a kvalitní smyslové zpracování. Kmen a větve pak představují posturu, rovnováhu a koordinaci – a teprve na tom může bezpečně růst školní výkon, sociální fungování i emoční regulace. Neurovývojová stimulace posiluje kořeny, aby mohly prospívat i „plody“ – čtení, psaní, pozornost a učení. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a co cvičit s dítětem doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Neuro-vývojová stimulace staví na vědeckých poznatcích o vztahu pohybu, smyslového zpracování a vývoje nervové soustavy. McPhillips, M. et al. (2000). Effects of replicating primary-reflex movements on specific reading difficulties in children: A randomised, double-blind, controlled trial. The Lancet, 355, 537–541. Diamond, A. (2000). Close interrelation of motor development and cognitive development and of the cerebellum and prefrontal cortex. Child Development, 71(1), 44–56. Volemanová, M. (2020). Neuro-vývojová stimulace v práci speciálního pedagoga. Disertační práce, UK Praha, PedF. Dostupné: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/182844/ Volemanová, M. & Květoňová, L. (2018). Persisting primary reflexes – one of the causes of behavioral and learning disorders. Sborník Stejné a jiné v filosofické a speciálněpedagogické praxi, Praha. Volemanová, M. (2024). Teoretické základy metody Neuro-vývojové stimulace. Druhý dotisk 1. vydání (z r 2021). Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-4-8 Volemanová, M. (2016). Možnosti ovlivnění vybraných oblastí psychomotorického vývoje dítěte pomocí Neuro-vývojové terapie. Diplomová práce, UK Praha. Volemanová, M. (2025). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. 3 rozšířené vydání. Statenice, INVTS ISBN 978-80-907369-2-4 Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Jak pracujeme s NVS: diagnostika, vývojový model, primární reflexy, motorika a smyslové zpracování. Systematický přístup a plán podpory pro dítě. Kdo pracuje v Cortex Help NVS je pro nás vždycky hlavní rámec. Podle vstupního vyšetření víme, kde začít, na co navazovat a co má prioritu. Všechny navazující kroky řešíme uvnitř CortexHelp. Podle toho, jak se vývoj posouvá, může dítě po čase plynule přejít i k dalšímu odborníkovi v našem týmu – podle jeho specializace a podle toho, co je v dané fázi nejdůležitější. Informace si předáváme mezi sebou. Rodič u nás nemusí dělat „poslíčka“ mezi terapiemi, nosit zprávy a snažit se z toho doma skládat celkový obraz. Celý proces je koordinovaný a průběžně vyhodnocovaný. Každý krok má důvod a návaznost. Pomáhá nám s tím i interní systém CortexApp, díky kterému do sebe péče dobře zapadá a zůstává přehledná. Jak pracujeme Jak pracujeme Jak pracujeme Jak pracujeme NVS je vstupní bod, ne škatulka. Neřešíme jeden problém vytržený z kontextu. Díváme se na vývoj dítěte jako na celek – jak spolupracuje nervová soustava, tělo a smysly. Mnoho rodičů, kteří k nám s dítětem přicházejí, už má za sebou různé pokusy – online kurzy, cvičení nebo terapie. Někdy se dostaví krátkodobé zlepšení, ale pak se proces zastaví. Jindy se posune jedna oblast, zatímco se objeví nové potíže. Výsledek bývá podobný: únava, pochybnosti a pocit, že vlastně nevědí, kde začít. Proto začínáme od základů a postupujeme krok za krokem. Používáme strom vývoje – jednoduchý, ale velmi přesný model, který ukazuje, kde má smysl začít a proč. Strom vývoje – jak mu rozumět To, co rodiče nejvíc vidí a řeší, bývá nahoře. Čtení, psaní, řeč, pozornost, školní výkon, chování. Jenže tyto dovednosti nevznikají samy od sebe. Stojí na tom, co je pod nimi – na tom, jak funguje nervová soustava, tělo a smyslové zpracování. Koruna – to, kvůli čemu rodiče přichází Grafomotorika, čtení, psaní, řeč, školní dovednosti. To je to, co je vidět. To, co škola hodnotí. To, co dítěti komplikuje každodenní fungování. Větve – dílčí funkce Větve představují pozornost, tempo práce, zrakové a sluchové vnímání, orientaci, dílčí kognitivní funkce. Tady už se často pracuje – ale pokud kmen nedrží, větve se neustále „lámou“. Kmen – stabilita nervové soustavy Kmen je stabilita, rovnováha, koordinace a celková zralost nervové soustavy. Tady se rozhoduje o tom, jestli dítě zvládne sedět, soustředit se, regulovat napětí v těle a reagovat přiměřeně situaci. Bez pevného kmene je každá další práce náročná a krátkodobá. Kořeny – základ, který není vidět Kořeny představují primární reflexy a senzorické zpracování. Tedy to, jak tělo a nervová soustava od narození reagují na podněty, jak dítě vnímá své tělo, pohyb, dotek, rovnováhu, prostor. Když jsou kořeny slabé nebo nezralé, strom sice roste – ale křivě, s velkým úsilím a nestabilně. Proč nezačínáme „nahoře“ U psaní to často vidíme velmi konkrétně: aby ruka mohla psát plynule, potřebuje tělo stabilní oporu. Když dítě bojuje se sezením, držením těla, nastavením svalového napětí, orientací v prostoru, koordinací pohybu nebo s vnímáním, psaní je pro něj výrazně náročnější. Podobně i u řeči může mít smysl podívat se hlouběji. Logopedická práce může být vedená skvěle, ale pokud nervová soustava ještě nemá dostatečně připravené „základy“ (regulaci, smyslové zpracování, koordinaci, stabilitu), může se pokrok zpomalovat nebo být nestabilní. NVS neříká „tohle nefunguje“. Říká: pojďme se podívat ke kořenům. Proto nezačínáme jen u projevu, ale u základních vývojových funkcí, které drží celý systém pohromadě. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a co cvičit s dítětem doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Postup NVS vychází z vývojové logiky a vědecky podložených principů. Zafeiriou, D. I. (2004). Primitive reflexes and postural reactions in the neurodevelopmental examination. Pediatric Neurology, 31(1), 1–8. van der Fels, I. M. J. et al. (2015). The relationship between motor skills and cognitive skills in 4–16 year old typically developing children: A systematic review. Journal of Science and Medicine in Sport, 18(6), 697–703. Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Red Tulip. Volemanová, M. (2025). Primární reflexy v pediatrické praxi: prevence problémů s učením začíná u miminka. VOX Pediatriae, 11/2025, č. 9. Leisman, G. and Melillo, R. (2025), Evaluating Primitive Reflexes in Early Childhood as a Potential Biomarker for Developmental Disabilities. J Paediatr Child Health, 61: 846-851. https://doi.org/10.1111/jpc.70053 Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Vědecké podklady naší práce Neuro-vývojová stimulace (NVS) vychází z poznatků vývojové neurologie, psychomotoriky, senzorické integrace a speciální pedagogiky. Níže uvádíme vědecké zdroje, o které se opíráme – mezinárodní studie, meta-analýzy a systematické přehledy z recenzovaných časopisů, a také vlastní odborné publikace. Mezinárodní vědecká literatura Bilbilaj, S., Gjipali, A., & Shkurti, F. (2017). Measuring primitive reflexes in children with learning disorders. European Journal of Multidisciplinary Studies, 2(5), 285-298.ISBN 9788890916144 Callcott, D. (2012). Retained primary reflexes in pre-primary-aged Indigenous children: The effect on movement ability and school readiness. Australasian Journal of Early Childhood, 37(2), 132–140. - https://doi.org/10.1177/183693911203700218 Diamond, A. (2000). Close interrelation of motor development and cognitive development and of the cerebellum and prefrontal cortex. Child Development, 71(1), 44–56. - https://doi.org/10.1111/1467-8624.00117 Feder, K. P. & Majnemer, A. (2007). Handwriting development, competency, and intervention. Developmental Medicine & Child Neurology, 49(4), 312–317. - https://doi.org/10.1111/j.1469-8749.2007.00312.x Feldhacker, D. R. et al. (2021). Primitive reflex retention and attention among preschool children. Journal of Occupational Therapy, Schools, & Early Intervention, 15(1). - https://doi.org/10.1080/19411243.2021.1910606 Feldhacker, D. R. et al. (2022). The Correlation between Retained Primitive Reflexes and Scholastic Performance among Early Elementary Students. Journal of Occupational Therapy, Schools, & Early Intervention, 15(3), 288–301. - https://doi.org/10.1080/19411243.2021.1959482 Gieysztor, E. Z. et al. (2018). Persistence of primitive reflexes and associated motor problems in healthy preschool children. Archives of Medical Science, 14(1), 167–173. - https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5778413/ Goddard Blythe, S. (2005). Reflexes, Learning and Behavior: A Window into the Child’s Mind. Fern Ridge Press. Goodarzi, S. et al. (2025). The Relationship Between Retained Primitive Reflexes and Motor Proficiency of Elementary School Children. Journal of Motor Control and Learning, 7(1), e158078. - https://doi.org/10.5812/jmcl-158078 Healy O, Reilly E, Davies J, Lovett V, Reed P. Differential Persistence of Primary Reflexes for Children with Autism Spectrum Disorder: A Systematic Replication. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2024;54:4752–4756. doi:10.1007/s10803-022-05880-w. Iverson, J. M. (2010). Developing language in a developing body: The relationship between motor development and language development. Journal of Child Language, 37(2), 229–261. - https://doi.org/10.1017/S0305000909990432 Konicarova, J. & Bob, P. (2012). Retained Primitive Reflexes and ADHD in Children. Activitas Nervosa Superior, 54(3–4), 135–138. - https://doi.org/10.1007/BF03379591 Konicarova, J. & Bob, P. (2013). Asymmetric tonic neck reflex and symptoms of ADHD in children. International Journal of Neuroscience, 123(11), 766–769. - https://doi.org/10.3109/00207454.2013.801471 Konicarova, J., Bob, P. & Raboch, J. (2013). Persisting primitive reflexes in medication-naïve girls with ADHD. Neuropsychiatric Disease and Treatment, 9, 1457–1461. - https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3788695/ Leahy, A. A. et al. (2024). Associations Between Motor Competence and Executive Functions in Children and Adolescents: A Systematic Review and Meta-analysis. Sports Medicine, 54, 1497–1517. - https://doi.org/10.1007/s40279-024-02040-1 Leisman, G. and Melillo, R. (2025), Evaluating Primitive Reflexes in Early Childhood as a Potential Biomarker for Developmental Disabilities. J Paediatr Child Health, 61: 846-851. https://doi.org/10.1111/jpc.70053 Marco, E. J. et al. (2011). Sensory processing in autism: A review of neurophysiologic findings. Pediatric Research, 69(5 Pt 2), 48R–54R. - https://doi.org/10.1203/PDR.0b013e3182130c54 Martello, J. M. (2023). Persistent Primitive Reflex and Developmental Delay in the School-Aged Child. Journal of Pediatric Health Care, 38(1), 76–82. - https://doi.org/10.1016/j.pedhc.2023.09.005 Minderaa, R.B., Volkmar, F.R., Hansen, C.R. et al. Brief report: Snout and visual rooting reflexes in infantile autism. J Autism Dev Disord 15, 409–416 (1985). https://doi.org/10.1007/BF01531785 McClelland, M. M. & Cameron, C. E. (2019). Developing together: The role of executive function and motor skills in children’s early academic lives. Early Childhood Research Quarterly, 46, 142–151. - https://doi.org/10.1016/j.ecresq.2018.08.005 McPhillips, M. et al. (2000). Effects of replicating primary-reflex movements on specific reading difficulties in children: A randomised, double-blind, controlled trial. The Lancet, 355, 537–541. - https://doi.org/10.1016/S0140-6736(99)02179-0 McPhillips, M. & Jordan-Black, J.-A. (2007). Primary reflex persistence in children with reading difficulties (dyslexia). Neuropsychologia, 45(4), 748–754. - https://doi.org/10.1016/j.neuropsychologia.2006.08.005 McPhillips, M., & Sheehy, N. (2004). Prevalence of persistent primary reflexes and motor problems in children with reading difficulties. Dyslexia, 10(4), 316-338. https://doi.org/10.1002/dys.282 McWhirter, K. et al. (2024). The association between learning disorders, motor function, and primitive reflexes in pre-school children: A systematic review. Journal of Paediatrics and Child Health. - https://doi.org/10.1177/13674935221114187 Melillo, R. et al. (2020). Persistent Childhood Primitive Reflex Reduction Effects on Cognitive, Sensorimotor, and Academic Performance in ADHD. Frontiers in Public Health, 8, 571205. - https://doi.org/10.3389/fpubh.2020.571205 Melillo, R. et al. (2022). Retained Primitive Reflexes and Potential for Intervention in Autistic Spectrum Disorders. Frontiers in Neurology, 13, 922322. - https://doi.org/10.3389/fneur.2022.922322 Schoen, S. A. et al. (2019). A systematic review of Ayres sensory integration intervention for children with autism. Autism Research, 12(1), 6–19. - https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30548827/ Shalaby A, Hazzaa N, Hassanein S, Khattab A, Metwally N, Naeem F. Assessment of primitive reflexes in children with learning disability. Egyptian Journal of Otolaryngology. 2026;42:56. doi:10.1186/s43163-026-01026-2. Shaywitz, S. E. & Shaywitz, B. A. (2005). Dyslexia (specific reading disability). Biological Psychiatry, 57(11), 1301–1309. - https://doi.org/10.1016/j.biopsych.2005.01.043 van der Fels, I. M. J. et al. (2015). The relationship between motor skills and cognitive skills in 4–16 year old typically developing children: A systematic review. Journal of Science and Medicine in Sport, 18(6), 697–703. - https://doi.org/10.1016/j.jsams.2014.09.007 Teitelbaum, Philip, et al. "Reflexes gone astray in autism in infancy." The Journal of Developmental and Learning Disorders (2002): 15. Wang, M. et al. (2023). Attention deficit hyperactivity disorder is associated with (a)symmetric tonic neck primitive reflexes: A systematic review and meta-analysis. Frontiers in Psychiatry, 14, 1175974. - https://doi.org/10.3389/fpsyt.2023.1175974 Zafeiriou, D. I. (2004). Primitive reflexes and postural reactions in the neurodevelopmental examination. Pediatric Neurology, 31(1), 1–8. - https://doi.org/10.1016/j.pediatrneurol.2004.01.012 Publikace zakladatelky metody NVS [MV] Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. Praha: Red Tulip. ISBN 978-80-905597-0-7. [MV] Volemanová, M. (2014). Primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení. Bakalářská práce, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. [MV] Volemanová, M. (2016). Možnosti ovlivnění vybraných oblastí psychomotorického vývoje dítěte pomocí Neuro-vývojové terapie. Diplomová práce, UK Praha, PedF. [MV] Volemanová, M. (2016). Přetrvávající primární reflexy – opomíjený faktor problémů učení a chování u dětí. In Sborník Senzoricko-senzitivní integrace v rehabilitaci poruch řeči a sluchu, Praha, 57–61. ISBN 978-80-7331-373-9. [MV] Volemanová, M. (2016). Vývoj řeči a přetrvávající primární reflexy. Sborník I. klinicko-logopedického sympozia, Praha, 45–49. ISBN 978-80-270-0011-1. [MV] Ježková, M. (2016). Nepodceňujeme fázi lezení pro zdravý vývoj dítěte. Rozhovor s Marjou Volemanovou. Integrace a inkluze ve školní praxi, IV(4). ISSN 2336-1212. [MV] Volemanová, M. & Luhanová, H. (2017). Děti – zaměřeno na smysly. Jóga dnes, leden/únor 2017, 74–77. ISSN 977-180393000901. [MV] Volemanová, M. (2017). Neuro-vývojová stimulace ve školní praxi jako nástroj k inkluzi. Integrace a inkluze ve školní praxi, IV(9). ISSN 2336-1212. [MV] Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). [MV] Volemanová, M. & Květoňová, L. (2018). Persisting primary reflexes – one of the causes of behavioral and learning disorders. Sborník Stejné a jiné v filosofické a speciálněpedagogické praxi, Praha. [MV] Volemanová, M. (2018). ADHD ve škole. Co s tím? Integrace a inkluze ve školní praxi, VI(2). ISSN 2336-1212. [MV] Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. ISSN 2570-6179. [MV] Volemanová, M. (2020). Neuro-vývojová stimulace v práci speciálního pedagoga. Disertační práce, UK Praha, PedF. Dostupné: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/182844/ [MV] Volemanová, M. (2023). Dyslexie! Nebo ne? Aneb jak primární reflexy ovlivní vývoj vidění. Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-5-5 [MV] Volemanová, M. (2024). Teoretické základy metody Neuro-vývojové stimulace. Druhý dotisk 1. vydání (z r 2021). Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-4-8 [MV] Volemanová, M. (2025). Primární reflexy v pediatrické praxi: prevence problémů s učením začíná u miminka. VOX Pediatriae, 11/2025, č. 9, roč. 25. [MV] Volemanová, M. (2025). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. 3 rozšířené vydání. Statenice, INVTS ISBN 978-80-907369-2-4 [MV] Volemanová, M. (2025). NDS Active Learning: Unlocking Potential through Neuro-Developmental Stimulation. Statenice, INVTS. ISBN 1230009249967

Logopedické obtíže u dětí – jak se projevují řečové problémy, co je způsobuje a jaká podpora řeči pomáhá. Diagnostika, logopedie a funkční přístup. Logopedické obtíže Logopedické obtíže Logopedické obtíže Logopedické obtíže S čím rodiče nejčastěji přichází „Špatně vyslovuje některé hlásky.“ „Mluví, ale řeč je neobratná.“ „Říkali nám, že má počkat, že se to srovná.“ „Chodíme na logopedii, ale jde to strašně pomalu.“ Logopedické obtíže patří mezi nejčastější důvody, proč rodiče hledají pomoc. Někdy jde „jen“ o výslovnost. Jindy se k tomu přidává neplynulost, slabé porozumění nebo rychlá únava při mluvení. A velmi často se objeví pocit, že řešíme důsledek, ne příčinu. Jak logopedické obtíže souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy Řeč není izolovaná dovednost. Vzniká ze spolupráce pohybu, vnímání, dýchání, oromotoriky (pohybů mluvidel), smyslového zpracování a celkové regulace nervové soustavy. U části dětí do toho mohou výrazně vstupovat přetrvávající primární reflexy – automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Pokud přetrvávají, mohou ovlivnit: stabilitu hlavy a trupu (a tím i „oporu“ pro mluvení), svalové napětí a koordinaci (včetně jemné koordinace mluvidel), dýchání a schopnost plynulého výdechu při řeči, zpracování podnětů (dítě se rychleji přetíží a řeč se zhorší). Typické příklady, se kterými se u logopedických obtíží potkáváme U části dětí mohou do výslovnosti a plynulosti řeči zasahovat přetrvávající primární reflexy – hlavně přes stabilitu hlavy a trupu, svalové napětí a regulaci. TLR může narušovat stabilitu a nastavení napětí v těle – pak je těžší udržet „pevnou oporu“ pro mluvidla i dech. Moro reflex může zvyšovat citlivost na podněty a stres – v zátěži (hluk, spěch, tlak) se výslovnost často zhorší a dítě se rychleji unaví. STŠR může ztěžovat sed a výdrž u řízené práce – dítě se vrtí, mění polohy a řečové úkoly pak „nedrží“ v kvalitě. Když je nervová soustava přetížená, zhorší se i jemná koordinace – a to se může projevit neobratnou řečí, kolísáním výslovnosti nebo návratem chyb. Cílem není „nahradit logopedii“. Cílem je vytvořit takový základ, aby řečová práce měla větší efekt a byla pro dítě udržitelnější i v běžném životě.Aby se nestalo, že dítě hlásku zvládne v klidu „na zkoušku“, ale v běžné situaci doma nebo ve škole ji znovu ztrácí. Ne proto, že by nechápalo nebo se nesnažilo – ale protože nervová soustava ještě nemá dost stabilní základ, o který se řeč může opřít. Jak se této oblasti věnujeme v NVS Při práci s logopedickými obtížemi se nedíváme jen na jazyk a ústa. Sledujeme celé tělo a způsob, jakým nervová soustava řeč řídí. Zaměřujeme se například na: přítomnost přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopad na mluvení stabilitu a držení těla (hlava, trup, opora) dýchání a svalové napětí (aby řeč mohla být plynulá a „unést“ výslovnost) propojení pohybu, vnímání a řeči připravenost nervové soustavy na cílenou logopedickou práci a její správné načasování 💡 Důležité vědět Logopedické obtíže u nás nejsou samostatně objednatelnou službou. Konkrétní postup nastavujeme vždy až po vstupním vyšetření v rámci Neuro-vývojové stimulace (NVS). Díky tomu můžeme zvolit správné načasování i formu podpory – aby se nezkoušelo „pořád dokola“, ale aby kroky dávaly vývojově smysl. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Řeč stojí na základech, které sahají až k motorice a smyslovému zpracování. Iverson, J. M. (2010). Developing language in a developing body. Journal of Child Language, 37(2), 229–261. Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. Volemanová, M. (2016). Vývoj řeči a přetrvávající primární reflexy. Sborník I. klinicko-logopedického sympozia, Praha, 45–49. Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Dysgrafie a potíže s psaním u dětí: pomalé psaní, nečitelný rukopis, únava při psaní a souvislosti se zpracováním. Vysvětlení příznaků a dopadů. Dysgrafie a potíže s psaním Dysgrafie a potíže s psaním Dysgrafie a potíže s psaním Dysgrafie a potíže s psaním S čím rodiče nejčastěji přichází „Písmo je nečitelné.“ „Strašně se u psaní nadře.“ „Píše pomalu a s odporem.“ „Po pár řádcích bolí ruka.“ Někdy má dítě diagnózu dysgrafie. Jindy jen výrazné potíže s psaním, které neodpovídají jeho věku, schopnostem ani snaze. Společným jmenovatelem je frustrace – dítě má pocit, že selhává, i když se snaží. Jak dysgrafie souvisí s s přetrvávajícími primárními reflexy Psaní není jen o ruce a tužce. Je to komplexní neurovývojová dovednost, která stojí na celém těle. Aby psaní mohlo fungovat, potřebuje nervová soustava: stabilní sed a držení těla správné rozložení svalového napětí dobrou koordinaci oka a ruky zralé zrakové vnímání a orientaci na stránce schopnost udržet pozornost a tempo U části dětí do toho vstupují i přetrvávající primární reflexy – automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Pokud přetrvávají, mohou brát kapacitu, kterou dítě potřebuje na plynulé a „lehké“ psaní. Typické příklady, se kterými se u psaní potkáváme STŠR může ztěžovat stabilní sed a práci u stolu – dítě se vrtí, mění polohy, opírá se, „válí se“ na lavici. ATŠR může narušovat práci přes střed těla a koordinaci oko–ruka – písmo bývá nevyrovnané, dítě si „pomáhá“ celým tělem, hůř drží směr a řádek. Spinální Galantův reflex může ztěžovat klidné sezení (zejména s opěrkou) – tělo reaguje na kontakt zad a pozornost se rychle rozpadá. TLR může ovlivňovat posturu (držení těla) a svalové napětí – dítě bývá buď „měkké“, nebo naopak zbytečně křečovité a tlačí moc na tužku, rychle se unaví. Moro reflex může zvyšovat stresovou reakci – pod tlakem (rychlost, diktát, známka) se výkon výrazně zhorší. Neznamená to, že „za všechno můžou reflexy“. Znamená to, že u části dětí je to jedna z vrstev, která psaní výrazně zatěžuje – a dává smysl ji vyšetřit. Jak se této oblasti věnujeme v NVS Nezačínáme u tvaru písmen. Nejprve hledáme, co psaní brzdí „dole“ – v těle, koordinaci, regulaci a zpracování podnětů. V rámci práce se zaměřujeme na: posouzení přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopadu na sed, ruku a výdrž stabilitu trupu, lopatek a ramen (opora pro jemnou motoriku) koordinaci oka a ruky + orientaci na papíře nastavení napětí (uvolnění × přesnost, vytrvalost bez křeče) tempo a pozornost při psaní (aby výkon nebyl „na krev“) krátké domácí úkoly na pár minut denně, které průběžně upravujeme 💡 Důležité vědět Neobjednáváte se „na terapii dysgrafie“. Psaní řešíme vždy v rámci Neuro-vývojové stimulace (NVS) a postup vychází ze vstupního vyšetření. Díky tomu neřešíme jen vzhled písma, ale to, aby psaní bylo pro dítě zvládnutelné a udržitelné. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Psaní vyžaduje souhru stability těla, koordinace a zralosti nervové soustavy. Feder, K. P. & Majnemer, A. (2007). Handwriting development, competency, and intervention. Developmental Medicine & Child Neurology, 49(4), 312–317. McWhirter, K. et al. (2024). The association between learning disorders, motor function, and primitive reflexes in pre-school children: A systematic review. Journal of Paediatrics and Child Health. Goodarzi, S. et al. (2025). The Relationship Between Retained Primitive Reflexes and Motor Proficiency of Elementary School Children. J. of Motor Control and Learning, 7(1). Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Red Tulip. Volemanová, M. (2016). Možnosti ovlivnění vybraných oblastí psychomotorického vývoje dítěte pomocí Neuro-vývojové terapie. Diplomová práce, UK Praha, PedF. Volemanová, M. (2024). Teoretické základy metody Neuro-vývojové stimulace. Druhý dotisk 1. vydání (z r 2021). Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-4-8 Volemanová, M. (2025). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. 3 rozšířené vydání. Statenice, INVTS ISBN 978-80-907369-2-4 Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Dyslexie a potíže se čtením: text si dítě přečte, ale nerozumí, plete slabiky a unavuje se. Náš přístup NVS zohledňuje zrak, sluch, stabilitu i pozornost. Dyslexie a potíže se čtením Dyslexie a potíže se čtením Dyslexie a potíže se čtením Dyslexie a potíže se čtením S čím rodiče nejčastěji přichází „Čte pomalu a s námahou.“ „Plete písmena, slabiky, řádky.“ „Text si přečte, ale nerozumí mu.“ „Ve škole se snaží, doma brečí.“ Někdy už má dítě diagnózu dyslexie. Jindy jen jasně viditelné potíže se čtením, které neodpovídají jeho inteligenci ani snaze. Společným jmenovatelem je únava, odpor ke čtení a postupná ztráta sebedůvěry. Jak dyslexie a potíže se čtením souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy Čtení není jen o písmenech. Je to složitá spolupráce zrakového vnímání, sluchového zpracování, pozornosti, řeči a také těla. Aby čtení mohlo fungovat, potřebuje nervová soustava: stabilní zrakové vnímání a orientaci spolupráci obou mozkových hemisfér správné načasování a tempo zpracování dostatečnou regulaci pozornosti U části dětí do toho vstupují i přetrvávající primární reflexy. Když zůstávají aktivní, mohou narušovat přesně ty oblasti, které čtení potřebuje: stabilitu při sezení, spolupráci očí, práci přes střed těla, tempo zpracování i schopnost odfiltrovat rušivé podněty. Typické příklady, se kterými se v souvislosti s dyslexií potkáváme ATŠR (asymetrický tonický šíjový reflex) může zasahovat do spolupráce obou stran těla a do práce očí při sledování textu. Dítě pak častěji „ujíždí“ po řádku, plete podobná písmena, hůř drží rytmus čtení a unaví se rychleji. STŠR (symetrický tonický šíjový reflex) může ztěžovat stabilní sed a práci u stolu. Když tělo pořád hledá polohu, mozek má méně kapacity na samotné čtení a porozumění. Moro reflex může udržovat nervovou soustavu ve zvýšené pohotovosti. Dítě je pak snadno vyrušitelné, rychleji se dostává do stresu a čtení se pro něj stává „boj“, i když se snaží. TLR (tonický labyrintový reflex) může ovlivňovat posturu, napětí a orientaci v prostoru. Když tělo nemá stabilní základ, zhorší se i jemné řízení očí a celková výdrž u textu. Důležité je: nejde o „jednu příčinu pro všechny“. Je to jedna z vývojových vrstev, která může čtení výrazně zatěžovat – a když ji podpoříme, čtení bývá pro dítě méně vyčerpávající. Jak se této oblasti věnujeme v NVS U dyslexie se nezaměřujeme jen na „dril čtení“. Nejprve hledáme, co brzdí plynulé zpracování textu – a co potřebuje dozrát, aby se čtení mohlo opřít o stabilní základ. Zaměřujeme se například na: přítomnost přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopad na čtení zrakové funkce důležité pro čtení (sledování, fixace, orientace v řádku) sluchové zpracování a jazykové „skládání“ informací propojení vnímání a pohybu (bilaterální spolupráce, práce přes střed těla) tempo, rytmus a regulaci pozornosti (výdrž, přepínání, přetížení) krátké domácí úkoly na pár minut denně, které postupně upravujeme podle reakcí dítěte 💡 Důležité vědět Neobjednáváte se „na terapii dyslexie“ ani na konkrétní metodu. Tato oblast je vždy součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a konkrétní postup vychází ze vstupního vyšetření. Bez něj se často řeší jen to, co je vidět navenek – a výsledek pak bývá nejistý a pro dítě vyčerpávající. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Výzkum ukazuje, že přetrvávající primární reflexy mohou ovlivňovat zrakové vnímání a sledování textu. Bilbilaj, S., Gjipali, A., & Shkurti, F. (2017). Measuring primitive reflexes in children with learning disorders. European Journal of Multidisciplinary Studies, 2(5), 285-298. Feldhacker, D. R. et al. (2022). The Correlation between Retained Primitive Reflexes and Scholastic Performance among Early Elementary Students. J. of Occupational Therapy, Schools, & Early Intervention, 15(3), 288–301. McPhillips, M. & Jordan-Black, J.-A. (2007). Primary reflex persistence in children with reading difficulties (dyslexia): A cross-sectional study. Neuropsychologia, 45(4), 748–754. McPhillips, M., & Sheehy, N. (2004). Prevalence of persistent primary reflexes and motor problems in children with reading difficulties. Dyslexia, 10(4), 316-338. https://doi.org/10.1002/dys.282 McPhillips, M. et al. (2000). Effects of replicating primary-reflex movements on specific reading difficulties: A randomised, double-blind, controlled trial. The Lancet, 355, 537–541. Shalaby A, Hazzaa N, Hassanein S, Khattab A, Metwally N, Naeem F. Assessment of primitive reflexes in children with learning disability. Egyptian Journal of Otolaryngology. 2026;42:56. doi:10.1186/s43163-026-01026-2. Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). Volemanová, M. (2023). Dyslexie! Nebo ne? Aneb jak primární reflexy ovlivní vývoj vidění. Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-5-5 Volemanová, M. (2025). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. 3 rozšířené vydání. Statenice, INVTS ISBN 978-80-907369-2-4 Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Cortex Help je centrum, kde se zaměřujeme na neuro-vývojovou stimulaci dětí. NVS pomáhá při ADHD, dyslexii, poruchách učení a vývojových obtížích. Pohybem se učíme Diagnóza je soubor symptomů. My hledáme příčiny. Jak vám a vašemu dítěti pomůžeme Nemusíte vybírat mezi terapiemi ani hádat, co by „mohlo zabrat“. Začínáme jedním vstupním vyšetřením. Z něj vznikne jeden srozumitelný plán – vycházející z vývoje dítěte jako celku, ne jen z jednoho symptomu. Pohybem se učíme. Když dává smysl základ, začnou dávat smysl i další kroky. Možná řešíte řeč. Možná psaní, pozornost, školní zralost nebo chování. Často se ale ukáže, že nejde o „víc problémů“ – jen se jedna příčina projevuje různými způsoby. Neuro-vývojová stimulace se dívá na souvislosti: jak spolupracuje tělo, smysly a nervová soustava. Neřešíme jen symptomy. Hledáme souvislosti a podporujeme základ, na kterém pak mohou stavět další dovednosti. Zjistěte více o tom, jak pracujeme Co všechno řeší NVS (Neuro-vývojová stimulace) Každé dítě se vyvíjí individuálním tempem. V některých případech však i přes soustavnou podporu přetrvávají obtíže v oblasti pozornosti, koordinace, rovnováhy, očních pohybů, grafomotoriky nebo školních dovedností. V těchto situacích může být přínosné zaměřit se hlouběji na neurovývojové souvislosti těchto obtíží. Neuro-vývojová stimulace (NVS) vychází z předpokladu, že kvalita učení a chování je podmíněna také úrovní posturální stability, kvalitou smyslového zpracování a dozráváním základních pohybových vzorců. V praxi to znamená, že se díváme na „základní kameny“, na kterých pak stojí řeč, učení i školní dovednosti: Primární reflexy a jejich přetrvávání (když se neinhibují včas, mohou zpomalit nebo oslabit vývoj vyšších mozkových funkcí). Rovnováhu a stabilitu těla (držení hlavy a těla jako základ pro další pohybové stereotypy). Smyslové zpracování / senzorickou integraci – aby mozek dostával srozumitelné informace a uměl je spojit do „jednoho obrazu“. Vnímání těla a koordinaci (levá/pravá, horní/dolní polovina těla). Oční pohyby a zrakové funkce (fixace, zaostření, sledování) jako důležitá součást zpracování vizuálních informací a učení. Teprve na tomto „základu“ se pak mohou začít zlepšovat i oblasti, které rodiče trápí nejvíce – psaní, čtení, soustředění, řeč či schopnost dítěte zvládat školní nároky. Proto se u nás neobjednáváte na několik oddělených terapií, ale jednoduše na NVS. NVS je ucelený postup: po vstupním vyšetření společně nastavíme priority a postupně se zaměřujeme na to, co je pro vaše dítě právě teď nejdůležitější — nejdřív základ (např. rovnováha, smysly, primární reflexy), potom navazující dovednosti. Více o NVS Strom vývoje – jak o vývoji dítěte přemýšlíme Zdravý vývoj u dětí si můžeme představit jako růst stromu. Vývoj dítěte není soubor oddělených dovedností. Je to proces, který má jasnou posloupnost. Když některá část nedostane prostor dozrát, projeví se to jinde – často tam, kde si toho všimneme nejdřív. Koruna Psaní, čtení, grafomotorika a školní dovednosti jsou tím, co je nejvíc vidět. Nejsou ale samostatné – vždy vycházejí z toho, co je pod nimi. Větve Zde se rozvíjejí dílčí funkce – pozornost, tempo, zrakové a sluchové vnímání. Právě tady se často objeví první potíže, ale jejich příčina bývá níž. Kmen Stabilita, rovnováha, koordinace a zralost nervové soustavy vytvářejí oporu pro další dovednosti. Bez pevného kmene stojí každá činnost dítě mnoho úsilí. Kořeny Primární reflexy a smyslové zpracování jsou základem všeho dalšího vývoje. Pokud nervová soustava musí neustále „hlídat základ“, zbývá méně kapacity na učení, řeč nebo pozornost. Více o tom, jak pracujeme Nová pobočka v Roztokách u Prahy! Od března nás najdete na adrese: Tiché údolí 687, Roztoky u Prahy Zobrazit na Google maps Pobočka je dobře dostupná autem i veřejnou dopravou. Parkovat můžete na veřejném parkovišti Tiché údolí, které je přibližně 150 m od domu na konci ulice. Vlakové nádraží je vzdálené zhruba 1,2 km, tedy asi 10–15 minut chůze. Od nádraží je možné využít také autobus 359 – zastávka Maxmiliánka se nachází přibližně 100 m od domu. Na čem stavíme / odborné zdroje Náš přístup vychází z poznatků vývojové neurologie, psychomotoriky a senzorické integrace. Leahy, A. A. et al. (2024). Associations Between Motor Competence and Executive Functions in Children and Adolescents: A Systematic Review and Meta-analysis. Sports Medicine, 54, 1497–1517. Gieysztor, E. Z. et al. (2018). Persistence of primitive reflexes and associated motor problems in healthy preschool children. Archives of Medical Science, 14(1), 167–173. Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Red Tulip. ISBN 978-80-905597-0-7. Volemanová, M. (2020). Neuro-vývojová stimulace v práci speciálního pedagoga. Disertační práce, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady . Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se

Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování služeb – Cortex Help® Roztoky Poskytovatelkou služeb a obchodníkem přijímajícím platby je společnost INVTS s.r.o., IČO 043 17 131, se sídlem Keltská 314, Statenice, PSČ 252 62, provozovna Cortex Help® je umístěna na adrese Tiché údolí 687, Roztoky u Prahy, PSČ 252 63. Kontaktní údaje: e‑mail volemanova@cortexhelp.cz 1. Základní ustanovení Termín „služba” znamená činnost poskytovatelky spočívající v poskytování odborného poradenství a konzultací v oblastech dále upravených těmito všeobecnými obchodními podmínkami. Poradna Cortex Help® se zaměřuje na inhibici primárních reflexů pomocí Neuro-vývojové stimulace a obecně na speciálně pedagogické poradenství. Poskytované služby nejsou zdravotními službami a Cortex Help® není zdravotnickým zařízením. Termín „klient” znamená zletilou osobu, která si sjednává s poskytovatelkou služby pro sebe, nebo pro dítě. Termín „dítě” znamená nezletilou osobu, vůči které klient vystupuje jako zákonný zástupce a pro kterou sjednává s poskytovatelkou služby. 2. Způsob poskytování služeb Poskytovatelka postupuje při poskytování služeb samostatně, je však povinna zohlednit přání klienta. Klient se zavazuje zajistit poskytovatelce součinnost nezbytnou pro řádné poskytování služeb. Klient nese plnou odpovědnost za chování dítěte během poskytování služeb. Služba je poskytnuta v sjednaném termínu (prezenčně nebo on‑line). Pokud je platba provedena předem a službu nebude možné poskytnout v dohodnutém termínu z důvodů na straně Poskytovatelky, bude nabídnut náhradní termín nebo vrácení platby (viz. refundace). 3. Storno poplatek, vrácení peněz a pravidla refundace V případě, že klient zruší objednaný termín méně než 18 hodin předem, bude klientovi vyúčtován tzv. storno poplatek ve výši 50% ceny vyšetření, resp. kontroly. V případě neposkytnutí služby z důvodů na straně Poskytovatelky bude nabídnut klientovi náhradní termín; pokud nebude přijat, platba bude vrácena v plné výši. Vznikne‑li nárok na vrácení části nebo celé platby uskutečněné platební kartou, refundace se provádí zásadně stejným platebním prostředkem, jakým byla transakce provedena (tj. zpět na kartový účet). Refundace je předána ke zpracování bez zbytečného odkladu po vzniku nároku a administrativním ověření; připsání částky na kartový účet závisí na vydavateli karty. 4. Cena služeb Klient se zavazuje zaplatit za poskytnuté služby cenu ve výši dle aktuálního ceníku, který je zveřejněn na internetových stránkách www.cortexacademy.eu/cortexhelp/cenik. Poskytovatelka si vyhrazuje právo na změnu ceníku služeb. Ceny služeb jsou uvedené v českých korunách, případně i v dalších měnách (EUR) jako konečné, a včetně všech daní a poplatků, není‑li výslovně uvedeno jinak. 5. Platební podmínky a platební brána Pokud není dohodnuto jinak, je cena za služby splatná nejpozději v den poskytnutí služby. Platit lze buď (i) hotově, (ii) bezhotovostně převodem na bankovní účet Poskytovatelky, nebo (iii) platební kartou online prostřednictvím platební brány Comgate. Platební bránu a zpracování karetních transakcí zajišťuje Comgate a.s., IČO: 27924505, se sídlem Gočárova třída 1754/48b, 500 02 Hradec Králové, licencovaná platební instituce pod dohledem ČNB. Akceptované karty: VISA a Mastercard. Za platbu kartou není držiteli karty účtován žádný příplatek (surcharge). 6. Reklamace plateb a řešení spotřebitelských sporů Reklamace plateb: v případě dotazů či nesrovnalostí ohledně platby kontaktujte prosím Cortex Help® (viz kontakty výše). Pokud máte za to, že došlo k neoprávněné transakci, doporučujeme současně kontaktovat vydavatele Vaší karty (banku). Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (ADR): Spotřebitel má právo obrátit se na Českou obchodní inspekci (ČOI) (www.coi.cz ) se žádostí o mimosoudní řešení sporu. 7.Účinnost Tyto všeobecné obchodní podmínky pro poskytování služeb jsou platné a účinné od 5. ledna 2026. Příloha: Poučení pro klienty a Souhlas se zpracováním osobních údajů (GDPR) Poučení pro klienty Rádi bychom Vás úvodem upozornili na několik věcí. Pokud u Vašeho dítěte přetrvávají primární reflexy, dostanete po úvodní konzultaci hned první cvičení na inhibici těchto reflexů. Je možné, že se stav dítěte na začátku cvičení dočasně zhorší, protože cvičením je někdy nutné nejdříve daný reflex posílit, aby vytvářel správná nervová spojení (až pak může dojít k jeho inhibici a mohou se cvičením vyvinout správné fyzické a psychické reakční vzory). Je proto velice důležité cvičit pravidelně každý den. Pokud se cvičí nepravidelně, je možné, že dítě pouze podráždíme, nedojde k následné inhibici reflexu a zlepšení stavu dítěte. Cvičení trvají pouze 5–10 minut denně, v pravidelnosti je ale síla. Je vhodné začlenit cvičení do každodenní rutiny (je to jako čištění zubů – ne vždy se nám chce, ale máme to tak automatizované, že to prostě uděláme :-)). Všechny primární reflexy spolu souvisí. Jakmile začneme inhibovat nejranější přetrvávající reflexy, bude to mít s velkou pravděpodobností vliv i na další reflexy. Postupně se musíme tedy podívat, jak se reflexy vyvíjejí, a podle toho postupně zvolíme další cviky. Nemůžeme inhibovat všechny reflexy najednou, je důležité dodržovat přesné pořadí. Nejdříve se tedy postupně inhibují primární reflexy, pak potřebujeme naopak posílit/zaktivovat posturální reflexy, posílit spojení mezi mozkem a tělem, mezi mozkovými centry navzájem a mezi mozkovými hemisférami. Cviky, které dostáváte, jsou proto určeny pouze Vám, resp. Vašemu dítěti. Nedávejte je známým s tím, že by jim to mohlo pomoci také. Pokud cviky neodpovídají vývojové fázi dítěte, může se jeho stav i zhoršit. Níže prosím potvrďte prohlášení, že souhlasíte se zpracováním Vašich osobních údajů, resp. i údajů Vašeho dítěte. Souhlas se zpracováním osobních údajů (GDPR) Uděluji souhlas se zpracováním svých osobních údajů a osobních údajů mého dítěte pro společnost INVTS s.r.o., IČO 043 17 131, se sídlem Keltská 314, Statenice, PSČ 252 62, jakožto správce, za účelem poskytování péče v poradně Cortex Help®. Uděluji souhlas se zpracováním osobních údajů správcem v následujícím rozsahu: jméno, příjmení, datum narození, informace o zdravotním stavu a další údaje poskytnuté v dotazníku, respektive osobní údaje obsažené v předaných zprávách od jiných specialistů (např. z pedagogicko-psychologické poradny, logopedie, ergoterapie apod.). Osobní údaje budou zpracovávány v souladu s příslušnými právními normami o ochraně osobních údajů, zejména s Nařízením Evropské Rady (EU) 2016/679 (GDPR – obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Tento souhlas uděluji jako zákonný zástupce dítěte. Pokud na Neuro-vývojovou stimulaci (nebo jinou terapii) v poradně Cortex Help® dochází dospělá osoba, uděluje tímto souhlas se zpracováním svých osobních údajů.

Autismus (porucha autistického spektra) se u dětí projevuje obtížemi v sociální interakci, komunikaci, vnímání a opakujícími se vzorci chování. Zjistěte příznaky, projevy a podporu. autismus autismus autismus autismus S čím rodiče nejčastěji přichází „Je ve svém světě.“ „Špatně snáší změny.“ „Nerozumí sociálním situacím.“ „Reaguje nepřiměřeně – nebo vůbec.“ Někdy přichází rodiče s již stanovenou diagnózou PAS (porucha autistického spektra). Jindy mají jen silný pocit, že jejich dítě svět vnímá jinak – intenzivněji, chaotičtěji nebo s velkým přetížením. Často za sebou mají řadu doporučení, metod a návodů. A přesto zůstává pocit, že dítě se musí neustále přizpůsobovat prostředí , místo aby prostředí respektovalo jeho možnosti. Jak autismus souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy PAS je neurovývojová odlišnost – spektrum způsobů, jak mozek a nervová soustava vnímají, zpracovávají a vyhodnocují svět. Proto se projevy liší dítě od dítěte: někde je výraznější komunikace, jinde sociální porozumění, jinde potřeba stereotypu, rutiny a předvídatelnosti. Velmi často se v praxi potkáváme s tím, že nervová soustava dítěte: má jinak nastavené smyslové zpracování (má výraznou senzorickou citlivost nebo naopak vyhledává podněty) má obtíže v regulaci nervového systému ((rychle se přetíží, hůř se vrací do klidu) potřebuje víc struktury a předvídatelnosti, aby se cítila bezpečně, reaguje v běžných situacích „moc“ nebo naopak „málo“ – ne z trucu, ale proto, že zátěž je pro systém jiná. Z tohoto pohledu nejde primárně o „zlobení“ nebo „špatné chování“. Jde o to, jak nervová soustava zvládá zátěž a regulaci. Bez pochopení tohoto základu, péče se snadno zvrhne v neustálé opravování projevů – bez skutečné úlevy pro dítě i rodinu. Typické příklady, se kterými se u dětí s PAS potkáváme v oblasti těla a regulace U části dětí s PAS se navíc objevují i motorické a posturální obtíže (stabilita, koordinace, plánování pohybu) a někdy také přetrvávající primární reflexy. Nejsou „příčinou autismu“ ani diagnostickým znakem, ale mohou zvyšovat zátěž nervové soustavy a ztěžovat každodenní fungování. Moro reflex může udržovat tělo ve zvýšené pohotovosti – dítě je citlivější na podněty, hůř snáší změny a rychleji se dostává do přetížení. TLR / STŠR / ATŠR mohou ovlivňovat posturu, koordinaci pohybů a práci očí - a tím pádem má méně kapacity na komunikaci a učení. Když je systém přetížený, často se zhorší i tolerance sociální situace, přechodů a požadavků – a projevy pak vypadají „silnější“, než jsou v klidném prostředí. Jak se této oblasti věnujeme v NVS V rámci NVS nepřistupujeme k PAS jako k souboru symptomů, které je potřeba „odnaučit“. Naším cílem je porozumět tomu, co nervovou soustavu dítěte stabilizuje, co ji přetěžuje a jak vytvořit podmínky, ve kterých může lépe fungovat. Zaměřujeme se na: posouzení a cílenou práci s přetrvávajícími primárními reflexy. regulaci a snížení senzorického přetížení (hlavně přes vestibulární a proprioceptivní podněty), stabilitu a pocit bezpečí v těle (postura, napětí, orientace v těle), podporu předvídatelnosti, přechodů a změn (tempo, struktura, postupné kroky), podmínky pro učení a komunikaci 💡 Důležité vědět Neobjednáváte se samostatně na „PAS terapii“. Podpora dětí s PAS je u nás součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a vychází ze vstupního vyšetření. To umožňuje nastavit míru podpory, tempo i formu práce podle konkrétního dítěte – ne podle obecné šablony. NVS také nenahrazuje diagnostiku ani další potřebné podpůrné přístupy; naopak se snažíme, aby do sebe jednotlivé kroky v rámci péče dávaly smysl. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Vědecká literatura dokumentuje specifické smyslové zpracování u dětí s PAS i možnosti podpory přes senzorickou integraci. Healy O, Reilly E, Davies J, Lovett V, Reed P. Differential Persistence of Primary Reflexes for Children with Autism Spectrum Disorder: A Systematic Replication. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2024;54:4752–4756. doi:10.1007/s10803-022-05880-w. Schoen, S. A. et al. (2019). A systematic review of Ayres sensory integration intervention for children with autism. Autism Research, 12(1), 6–19. Marco, E. J. et al. (2011). Sensory processing in autism: A review of neurophysiologic findings. Pediatric Research, 69(5), 48R–54R. Melillo, R. et al. (2022). Retained Primitive Reflexes and Potential for Intervention in Autistic Spectrum Disorders. Frontiers in Neurology, 13, 922322. Minderaa, R.B., Volkmar, F.R., Hansen, C.R. et al. Brief report: Snout and visual rooting reflexes in infantile autism. J Autism Dev Disord 15, 409–416 (1985). https://doi.org/10.1007/BF01531785 Teitelbaum, Philip, et al. "Reflexes gone astray in autism in infancy." The Journal of Developmental and Learning Disorders (2002): 15. Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Red Tulip. Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Doplňková služba kraniosakrální terapie pro děti – jemná manuální práce k uvolnění napětí, regulaci nervové soustavy a podpoře funkčního fungování v rámci NVS péče. Doplňkové služby Doplňkové služby Doplňkové služby Doplňkové služby Kdy dává smysl přidat další typ podpory? V CORTEX HELP je hlavním rámcem péče Neuro-vývojová stimulace (NVS). Někdy se ale hodí přidat ještě jednu věc navíc – jemnou manuální práci, která pomůže tělu „povolit“ a nervové soustavě snáz přejít do klidu. Proto nabízíme kraniosakrální terapii s viscerální manipulací jako doplňkovou službu. Je to také jediná služba, na kterou je možné se objednat samostatně, protože se časově a charakterem nevejde do běžné NVS návštěvy. Kraniosakrální terapie Jemná cesta k uvolnění a regulaci dětské nervové soustavy Dětský svět je plný nových vjemů, růstových spurtů a silných emocí. Někdy se však stane, že se tento citlivý systém přetíží. Kraniosakrální terapie pomáhá dětem uvolnit napětí v těle, zklidnit nervovou soustavu a nastartovat přirozené samoozdravné procesy. V CORTEX HELP je hlavním pilířem péče Neuro-vývojová stimulace (NVS). Někdy je však pro tělo dítěte užitečné přidat jemnou manuální práci, která mu pomůže „povolit“ a snáze přejít do klidu. Proto nabízíme kraniosakrální terapii s viscerální manipulací jako jedinou službu, na kterou se lze objednat i samostatně, protože vyžaduje specifický čas a klid, který přesahuje rámec běžné NVS návštěvy. Co si pod tím představit? Nejde o silové techniky ani klasické „napravování“. Jde o velmi jemnou manuální práci zaměřenou na: Uvolnění napětí: Práce s měkkými tkáněmi a fasciemi. Regulaci nervové soustavy: Podpora zklidnění a lepší tolerance zátěže. Viscerální část: Šetrná práce v oblasti trupu, která pomáhá, když je tělo dlouhodobě „stažené“. Většina dětí vnímá terapii jako bezpečný kontakt, který jim pomáhá lépe vnímat vlastní tělo a hloubkově se uvolnit. S čím může terapie vašemu dítěti pomoci? Miminka: Koliky, potíže s kojením, neklidný spánek, následky náročného porodu. Asymetrie a blokády (KISS / KIDD): Pokud dítě výrazně preferuje jednu stranu, hůř otáčí hlavu nebo působí v trupu staženě. Uvolnění napětí pak usnadňuje pohybový základ pro další práci (např. v NVS). Školní zátěž a emoce: Zlepšení soustředění, zmírnění hyperaktivity (ADHD), úzkostí a napětí ze školy či zpracování emočních výzev. Růst a imunita: Podpora správného držení těla, pomoc při rekonvalescenci po úrazech a podpora obranyschopnosti. Objednejte se na kraniosakrální terapii Někdy se v těle drží „blok“ – napětí a omezení pohybu, které dítěti ztěžuje správné nastavení, symetrii a plynulý pohyb. Jemná kraniosakrální terapie může pomoci tyto blokády uvolnit a zlepšit nastavení těla. Díky tomu se pak dítěti často lépe provádějí úkoly v NVS a cvičení má větší efekt. Objednat se

Odpovědi na časté dotazy rodičů: jak funguje NVS, pro koho je vhodná, jak probíhá vyšetření, spolupráce s rodinou a objednání služeb. FAQ FAQ FAQ FAQ 01 Musím si vybrat konkrétní službu? Ne. U nás se na konkrétní služby neobjednává. Vstupem je vždy Neuro-vývojová stimulace (NVS). Teprve na základě vstupního vyšetření se ukáže, které oblasti mají smysl řešit a v jakém pořadí. Nemusíte hádat, čím začít – společně nastavíme další kroky podle výsledků. Jediné, na co se můžete objednat zvlášť je doplňková služba kraniosakrální terapie. 02 Co když vůbec nevím, kde začít? Právě proto NVS existuje. Nemusíte vědět, jestli jde o řeč, pozornost, psaní nebo něco jiného. Stačí vědět, že vývoj dítěte nejde hladce. Vstupní vyšetření slouží k tomu, aby se situace dítěte srozumitelně zmapovala a vznikl jasný plán dalšího postupu. 03 Kolik návštěv je potřeba? To nelze říct dopředu bez vyšetření. Každé dítě má jiný vývojový příběh a jinou míru nezralosti. Po vstupním vyšetření má rodič vždy jasnější představu: na co se zaměřujeme, v jakém časovém horizontu, a jak se bude vývoj průběžně vyhodnocovat. Nepracujeme „na balíčky“, ale podle skutečné potřeby dítěte. 04 Je NVS vhodná i pro menší děti? Ano. Neuro-vývojová stimulace je vhodná i pro předškolní děti – a často právě tehdy dává největší smysl. Čím dříve se zachytí vývojové nezralosti, tím menší zátěž to znamená pro dítě v budoucnu, zejména při nástupu do školy. 05 Co když už jsme něco zkoušeli a nefungovalo to? To je velmi častý důvod, proč k nám rodiče přichází. Mnoho dětí má za sebou logopedii, cvičení nebo jiné terapie – bez jasného výsledku. NVS umožňuje podívat se na situaci z nadhledu a zjistit, jestli předchozí práce nestála na základech, které ještě nebyly zralé. Neznamená to, že předchozí péče byla špatně – jen mohla přijít v jiný čas. 06 Je potřeba mít diagnózu? Ne. Diagnóza není podmínkou vstupu do NVS. Pracujeme s funkčním stavem dítěte, ne s nálepkou. Pokud diagnóza existuje, bereme ji v potaz. Pokud ne, nebrání to spolupráci. 07 Budu muset běhat mezi více odborníky? Ne. NVS je hlavní rámec celé péče. Jednotliví odborníci se zapojují pouze tehdy, když to dává vývojový smysl – a informace si předáváme mezi sebou. Rodič není prostředníkem ani „poslíčkem“ mezi jednotlivými službami. 08 Jak se můžu objednat? Objednání je možné pouze na Neuro-vývojovou stimulaci – vstupní vyšetření. Konkrétní oblasti (řeč, pozornost, psaní atd.) se řeší až na jeho základě. Kam dále na našem webu Neurovývojový stimulace Jak pracujeme Náš tým Ceník Naše centrum Kontakty Co řešíme: AD HD Vývojová dysfázie Logopedické obtíže Autismus Dyslexie a potíže se čtením Poruchy soustředění Dysgrafie a potíže s psaním Předškolní příprava

Objednejte si termín vstupního vyšetření na neuro-vývojovou stimulaci (NVS) pro svoje dítě. Jak si rezervovat schůzku a co očekávat. OBJEDNÁNÍ OBJEDNÁNÍ OBJEDNÁNÍ OBJEDNÁNÍ Jak se k nám objednat Na vstupní vyšetření (NVS) a na doplňkovou službu kraniosakrální terapie se můžete objednat jednoduše přes náš rezervační systém CortexApp. Vyberete si termín, který vám vyhovuje, a systém vás provede dalším postupem. 1. Objednat se na úvodní vyšetření Objednat se k Marje Objednat se Objednat se k Markétě Objednat se Objednat se na doplňkovou službu Objednat se 2. Pokud už jste našim klientem, můžete se přihlásit do klientského portálu CortexApp Klientský portál CortexHelp V klientském portálu CortexApp uvidíte svůj termín vyšetření, na který jste objednáni, a také vstupní dotazník. Prosíme, vyplňte dotazník ještě před úvodním vyšetřením. Do portálu můžete zároveň nahrát důležité dokumenty, například lékařské zprávy nebo doporučení z poradenských zařízení. Po vstupním vyšetření vám v portálu zpřístupníme všechny domácí „úkoly“ – doporučené cviky a další kroky.