Vývojová dysfázie je specificky narušený vývoj řeči u dětí. Popis příznaků, příčin a přehled řešení zahrnující funkční přístup NVS a diagnostiku komunikace. Vývojová dysfázie Vývojová dysfázie Vývojová dysfázie Vývojová dysfázie S čím rodiče nejčastěji přichází „Mluví, ale není mu dobře rozumět.“ „Nerozumí zadání, i když se snaží.“ „Má chudou slovní zásobu.“ „Ví, co chce říct, ale nejde mu to ven.“ Rodiče často přichází s diagnózou vývojové dysfázie – nebo s podezřením, že řeč dítěte nejde vývojově správným směrem. Mnozí už absolvovali logopedii, někdy i dlouhodobě, ale pokrok je malý, nestabilní nebo se pořád vrací zpět. To vyvolává frustraci. A hlavně otázku: proč to nefunguje, když se tolik snažíme? Jak vývojová dysfázie souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy Vývojová dysfázie není jen „problém mluvení“. Jde o to, jak nervová soustava zpracovává jazyk – porozumění, třídění informací, organizaci a následné vyjádření. Řeč je zároveň dovednost, která stojí vývojově hodně „vysoko“. Aby mohla dobře fungovat, potřebuje oporu v základních funkcích: smyslové zpracování (aby mozek dobře přijímal a třídil podněty) stabilní regulaci (tempo, pozornost, odolnost vůči zátěži) propojení pohybu a vnímání (orientace v těle, koordinace, plánování) schopnost udržet a spojit informace (pracovní paměť, sekvenční zpracování) Typické příklady, se kterými se v souvislosti s vývojovou dysfázií potkáváme U části dětí do jazykového zpracování vstupují i přetrvávající primární reflexy – protože ovlivňují stabilitu, regulaci a smyslové zpracování, na kterých řeč stojí. Moro reflex může udržovat nervovou soustavu v „pohotovosti“ – dítě se snadno přetíží, hůř drží pozornost u řečových úkolů a rychleji se unaví. ATŠR (asymetrický tonický šíjový reflex) může narušovat spolupráci očí, rukou a obou stran těla – což se může projevit i v obtížích se sekvenčním zpracováním, organizací a napodobováním. TLR (tonický labyrintový reflex) může ovlivňovat posturu a svalové napětí – když tělo nemá stabilní „nastavení“, je pro dítě náročnější i práce s řečí a porozuměním. STŠR může ztěžovat sed a práci u stolu – dítě pak jazykové úkoly „neunese“ výdrží, protože velká část energie jde do držení těla. Důležité je, že nejde o „jedinou příčinu“. Je to jedna z vývojových vrstev, která může řeč výrazně brzdit – a když ji podpoříme, často se zlepší i schopnost těžit z logopedické práce. Jak se této oblasti věnujeme v NVS U dětí s vývojovou dysfázií se nezaměřujeme jen na samotnou řeč. Nejprve sledujeme, jak funguje nervová soustava jako celek a kde jsou vývojové „uzly“, které mohou jazykovou práci brzdit. V rámci práce řešíme: smyslové zpracování (hlavně vestibulární a proprioceptivní systém – rovnováha a vnímání těla) regulaci pozornosti a tempa (zklidnění, výdrž, přepínání mezi aktivitou a odpočinkem) propojení pohybu, vnímání a řeči (aby se jazyk mohl „posadit“ na stabilní základ) připravenost nervové soustavy na jazykovou práci a její postupné posilování jednoduché domácí úkoly na pár minut denně, které upravujeme podle toho, jak dítě reaguje 💡 Důležité vědět Vývojová dysfázie u nás není samostatně objednatelná služba. Neobjednáváte se „na trénink řeči“ ani „na logopedii“. Tato oblast je součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a postup nastavujeme až po vstupním vyšetření. Teprve tehdy je možné rozhodnout, co má teď skutečný smysl řešit – a co ještě potřebuje nejdřív dozrát. Bez tohoto kroku se často jen opakuje to, co už nepřinášelo stabilní změnu. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Objednáváte se na úvodní vyšetření u Marji. Terapeuta pro navazující kontroly vám doporučíme podle výsledků vyšetření a potřeb vašeho dítěte. Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Vývoj řeči úzce souvisí s motorickým vývojem a zralostí nervové soustavy. Iverson, J. M. (2010). Developing language in a developing body: The relationship between motor development and language development. Journal of Child Language, 37(2), 229–261. Bishop, D. V. M. et al. (2017). Phase 2 of CATALISE: A multinational Delphi consensus study of problems with language development. J. of Child Psychology and Psychiatry, 58(10), 1068–1080. Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. Volemanová, M. (2016). Vývoj řeči a přetrvávající primární reflexy. Sborník I. klinicko-logopedického sympozia, Praha, 45–49. Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Doplňková služba kraniosakrální terapie pro děti – jemná manuální práce k uvolnění napětí, regulaci nervové soustavy a podpoře funkčního fungování v rámci NVS péče. Doplňkové služby Doplňkové služby Doplňkové služby Doplňkové služby Kdy dává smysl přidat další typ podpory? V CORTEX HELP je hlavním rámcem péče Neuro-vývojová stimulace (NVS). Někdy se ale hodí přidat ještě jednu věc navíc – jemnou manuální práci, která pomůže tělu „povolit“ a nervové soustavě snáz přejít do klidu. Proto nabízíme kraniosakrální terapii s viscerální manipulací jako doplňkovou službu. Je to také jediná služba, na kterou je možné se objednat samostatně, protože se časově a charakterem nevejde do běžné NVS návštěvy. Kraniosakrální terapie Jemná cesta k uvolnění a regulaci dětské nervové soustavy Dětský svět je plný nových vjemů, růstových spurtů a silných emocí. Někdy se však stane, že se tento citlivý systém přetíží. Kraniosakrální terapie pomáhá dětem uvolnit napětí v těle, zklidnit nervovou soustavu a nastartovat přirozené samoozdravné procesy. V CORTEX HELP je hlavním pilířem péče Neuro-vývojová stimulace (NVS). Někdy je však pro tělo dítěte užitečné přidat jemnou manuální práci, která mu pomůže „povolit“ a snáze přejít do klidu. Proto nabízíme kraniosakrální terapii s viscerální manipulací jako jedinou službu, na kterou se lze objednat i samostatně, protože vyžaduje specifický čas a klid, který přesahuje rámec běžné NVS návštěvy. Co si pod tím představit? Nejde o silové techniky ani klasické „napravování“. Jde o velmi jemnou manuální práci zaměřenou na: Uvolnění napětí: Práce s měkkými tkáněmi a fasciemi. Regulaci nervové soustavy: Podpora zklidnění a lepší tolerance zátěže. Viscerální část: Šetrná práce v oblasti trupu, která pomáhá, když je tělo dlouhodobě „stažené“. Většina dětí vnímá terapii jako bezpečný kontakt, který jim pomáhá lépe vnímat vlastní tělo a hloubkově se uvolnit. S čím může terapie vašemu dítěti pomoci? Miminka: Koliky, potíže s kojením, neklidný spánek, následky náročného porodu. Asymetrie a blokády (KISS / KIDD): Pokud dítě výrazně preferuje jednu stranu, hůř otáčí hlavu nebo působí v trupu staženě. Uvolnění napětí pak usnadňuje pohybový základ pro další práci (např. v NVS). Školní zátěž a emoce: Zlepšení soustředění, zmírnění hyperaktivity (ADHD), úzkostí a napětí ze školy či zpracování emočních výzev. Růst a imunita: Podpora správného držení těla, pomoc při rekonvalescenci po úrazech a podpora obranyschopnosti. Objednejte se na kraniosakrální terapii Někdy se v těle drží „blok“ – napětí a omezení pohybu, které dítěti ztěžuje správné nastavení, symetrii a plynulý pohyb. Jemná kraniosakrální terapie může pomoci tyto blokády uvolnit a zlepšit nastavení těla. Díky tomu se pak dítěti často lépe provádějí úkoly v NVS a cvičení má větší efekt. Objednat se

Objednejte si termín vstupního vyšetření na neuro-vývojovou stimulaci (NVS) pro svoje dítě. Jak si rezervovat schůzku a co očekávat. OBJEDNÁNÍ OBJEDNÁNÍ OBJEDNÁNÍ OBJEDNÁNÍ Jak se k nám objednat Prvním krokem je vždy úvodní vyšetření u PhDr. Marji Volemanové, Ph.D. Na základě výsledků vyšetření vám následně doporučíme terapeuta NVS, jehož specializace nejlépe odpovídá potřebám vašeho dítěte. Tento terapeut pak povede pravidelné kontroly a bude průběžně upravovat program cvičení. Marja zůstává odborným garantem péče a další postup s terapeutem podle potřeby konzultuje. Na vstupní vyšetření (NVS) a na doplňkovou službu kraniosakrální terapie se můžete objednat jednoduše přes náš rezervační systém CortexApp. Vyberete si termín, který vám vyhovuje, a systém vás provede dalším postupem. 1. Objednat se na úvodní vyšetření Objednat se Objednat se na doplňkovou službu Objednat se 2. Pokud už jste našim klientem, můžete se přihlásit do klientského portálu CortexApp Klientský portál CortexHelp Po objednání na úvodní vyšetření se zaregistrujte do klientského portálu CortexHelp v aplikaci CortexApp. Použijte prosím stejnou e-mailovou adresu, kterou jste zadali při objednání na úvodní vyšetření, a napište ji malými písmeny. Registraci následně potvrďte kliknutím na odkaz , který vám přijde e-mailem. Po přihlášení v portálu uvidíte termín svého vyšetření. Vstupní dotazník najdete v záložce „Profily“ . Prosíme, vyplňte a odešlete jej ještě před úvodním vyšetřením, abychom mohli čas při osobní návštěvě využít co nejefektivněji. Po odeslání se nám dotazník automaticky zobrazí u vašeho profilu. Do portálu můžete také nahrát důležité dokumenty , například lékařské zprávy, zprávy z poradenských zařízení nebo jiná doporučení, která mohou být pro vyšetření relevantní. Váš program přehledně v CortexApp Po úvodním vyšetření se pro vás CortexApp stane přehledným průvodcem celým programem. Najdete v ní všechny doporučené aktivity, domácí úkoly a cviky, které vám terapeut vybere podle individuálních potřeb dítěte. Jednotlivé úkoly budou srozumitelně popsané a většina cviků bude doplněna také instruktážním videem, abyste si mohli kdykoliv ověřit jejich správné provedení. Díky tomu máte celý program stále po ruce a nemusíte si pamatovat všechny pokyny z návštěvy ani hledat poznámky v e-mailech. V aplikaci můžete sledovat aktuální doporučení, vracet se k předchozím úkolům a připravit se na další kontrolu. Přes CortexApp se také můžete jednoduše objednávat na navazující kontroly . Termíny, dokumenty, cviky i další doporučení tak budete mít přehledně uložené na jednom místě.

Kolik stojí neuro-vývojová stimulace, diagnostika pro děti. Přehled cen, typů setkání a rozsahu péče na jednom místě. ceník ceník ceník ceník První kompletní vyšetření - 90-120 minut - 7000 Kč Kontrola * - 40 - 50 minut - 2400 Kč * Na kontrolu se chodí obvykle jednou za 4-8 týdnů. Doplňková služba: Kraniosakrální terapie - cca 60 min- 1200 Kč Pokud jste pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) , můžete požádat o příspěvek v rámci programu "Podpora rozvoje dětí a prevence duševních poruch". Více informací zde . Pokud jste pojištěni u Zaměstnanecké pojišťovny Škoda (ZPŠ), můžete požádat o příspěvek z Fondu prevence ZPŠ v části „Podpora duševního zdraví“.Více informací zde . Storno poplatek Pokud jste objednáni a potřebujete objednaný termín zrušit, dejte nám prosím zprávu nejpozději dva (2) pracovní dny předem, abychom mohli na uvolněný termín objednat dalšího zájemce; zkrátíte tím čekací dobu, která je dnes bohužel často více než šest měsíců. Pokud se někdo omluví na poslední chvíli, nebo se neomluví vůbec, požádáme jej o zaplacení storno poplatku ve výši 50% ceny vyšetření nebo kontroly. Kam dále na našem webu Neuro-vývojová stimulace Jak pracujeme Náš tým Naše centrum FAQ Kontakty Co řešíme: ADHD Vývojová dysfázie Logopedické obtíže Autismus Dyslexie a potíže se čtením Poruchy soustředění Dysgrafie a potíže s psaním Předškolní příprava

Logopedické obtíže u dětí – jak se projevují řečové problémy, co je způsobuje a jaká podpora řeči pomáhá. Diagnostika, logopedie a funkční přístup. Logopedické obtíže Logopedické obtíže Logopedické obtíže Logopedické obtíže S čím rodiče nejčastěji přichází „Špatně vyslovuje některé hlásky.“ „Mluví, ale řeč je neobratná.“ „Říkali nám, že má počkat, že se to srovná.“ „Chodíme na logopedii, ale jde to strašně pomalu.“ Logopedické obtíže patří mezi nejčastější důvody, proč rodiče hledají pomoc. Někdy jde „jen“ o výslovnost. Jindy se k tomu přidává neplynulost, slabé porozumění nebo rychlá únava při mluvení. A velmi často se objeví pocit, že řešíme důsledek, ne příčinu. Jak logopedické obtíže souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy Řeč není izolovaná dovednost. Vzniká ze spolupráce pohybu, vnímání, dýchání, oromotoriky (pohybů mluvidel), smyslového zpracování a celkové regulace nervové soustavy. U části dětí do toho mohou výrazně vstupovat přetrvávající primární reflexy – automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Pokud přetrvávají, mohou ovlivnit: stabilitu hlavy a trupu (a tím i „oporu“ pro mluvení), svalové napětí a koordinaci (včetně jemné koordinace mluvidel), dýchání a schopnost plynulého výdechu při řeči, zpracování podnětů (dítě se rychleji přetíží a řeč se zhorší). Typické příklady, se kterými se u logopedických obtíží potkáváme U části dětí mohou do výslovnosti a plynulosti řeči zasahovat přetrvávající primární reflexy – hlavně přes stabilitu hlavy a trupu, svalové napětí a regulaci. TLR může narušovat stabilitu a nastavení napětí v těle – pak je těžší udržet „pevnou oporu“ pro mluvidla i dech. Moro reflex může zvyšovat citlivost na podněty a stres – v zátěži (hluk, spěch, tlak) se výslovnost často zhorší a dítě se rychleji unaví. STŠR může ztěžovat sed a výdrž u řízené práce – dítě se vrtí, mění polohy a řečové úkoly pak „nedrží“ v kvalitě. Když je nervová soustava přetížená, zhorší se i jemná koordinace – a to se může projevit neobratnou řečí, kolísáním výslovnosti nebo návratem chyb. Cílem není „nahradit logopedii“. Cílem je vytvořit takový základ, aby řečová práce měla větší efekt a byla pro dítě udržitelnější i v běžném životě. Aby se nestalo, že dítě hlásku zvládne v klidu, kdy to cvičíte, ale v běžné situaci doma nebo ve škole ji nepoužívá. Ne proto, že by nechápalo nebo se nesnažilo – ale protože nervová soustava ještě nemá dost stabilní základ, o který se řeč může opřít. Jak se této oblasti věnujeme v NVS Při práci s logopedickými obtížemi se nedíváme jen na jazyk a ústa. Sledujeme celé tělo a způsob, jakým nervová soustava řeč řídí. Zaměřujeme se například na: přítomnost přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopad na mluvení stabilitu a držení těla (hlava, trup, opora) dýchání a svalové napětí (aby řeč mohla být plynulá a „unést“ výslovnost) propojení pohybu, vnímání a řeči připravenost nervové soustavy na cílenou logopedickou práci a její správné načasování 💡 Důležité vědět Logopedické obtíže u nás nejsou samostatně objednatelnou službou. Konkrétní postup nastavujeme vždy až po vstupním vyšetření v rámci Neuro-vývojové stimulace (NVS). Díky tomu můžeme zvolit správné načasování i formu podpory – aby se nezkoušelo „pořád dokola“, ale aby kroky dávaly vývojově smysl. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Objednáváte se na úvodní vyšetření u Marji. Terapeuta pro navazující kontroly vám doporučíme podle výsledků vyšetření a potřeb vašeho dítěte. Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Řeč stojí na základech, které sahají až k motorice a smyslovému zpracování. Iverson, J. M. (2010). Developing language in a developing body. Journal of Child Language, 37(2), 229–261. Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. Volemanová, M. (2016). Vývoj řeči a přetrvávající primární reflexy. Sborník I. klinicko-logopedického sympozia, Praha, 45–49. Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Jak pracujeme s NVS: diagnostika, vývojový model, primární reflexy, motorika a smyslové zpracování. Systematický přístup a plán podpory pro dítě. Jak pracujeme Jak pracujeme Jak pracujeme Jak pracujeme NVS je vstupní bod, ne škatulka. Neřešíme jeden problém vytržený z kontextu. Díváme se na vývoj dítěte jako na celek – jak spolupracuje nervová soustava, tělo a smysly. Mnoho rodičů, kteří k nám s dítětem přicházejí, už má za sebou různé pokusy – online kurzy, cvičení nebo terapie. Někdy se dostaví krátkodobé zlepšení, ale pak se proces zastaví. Jindy se posune jedna oblast, zatímco se objeví nové potíže. Výsledek bývá podobný: únava, pochybnosti a pocit, že vlastně nevědí, kde začít. Proto začínáme od základů a postupujeme krok za krokem. Používáme strom vývoje – jednoduchý, ale velmi přesný model, který ukazuje, kde má smysl začít a proč. Strom vývoje – jak mu rozumět To, co rodiče nejvíc vidí a řeší, bývá nahoře. Čtení, psaní, řeč, pozornost, školní výkon, chování. Jenže tyto dovednosti nevznikají samy od sebe. Stojí na tom, co je pod nimi – na tom, jak funguje nervová soustava, tělo a smyslové zpracování. Koruna – to, kvůli čemu rodiče přichází Grafomotorika, čtení, psaní, řeč, školní dovednosti. To je to, co je vidět. To, co škola hodnotí. To, co dítěti komplikuje každodenní fungování. Větve – dílčí funkce Větve představují pozornost, tempo práce, zrakové a sluchové vnímání, orientaci, dílčí kognitivní funkce. Tady už se často pracuje – ale pokud kmen nedrží, větve se neustále „lámou“. Kmen – stabilita nervové soustavy Kmen je stabilita, rovnováha, koordinace a celková zralost nervové soustavy. Tady se rozhoduje o tom, jestli dítě zvládne sedět, soustředit se, regulovat napětí v těle a reagovat přiměřeně situaci. Bez pevného kmene je každá další práce náročná a krátkodobá. Kořeny – základ, který není vidět Kořeny představují primární reflexy a senzorické zpracování. Tedy to, jak tělo a nervová soustava od narození reagují na podněty, jak dítě vnímá své tělo, pohyb, dotek, rovnováhu, prostor. Když jsou kořeny slabé nebo nezralé, strom sice roste – ale křivě, s velkým úsilím a nestabilně. Proč nezačínáme „nahoře“ U psaní to často vidíme velmi konkrétně: aby ruka mohla psát plynule, potřebuje tělo stabilní oporu. Když dítě bojuje se sezením, držením těla, nastavením svalového napětí, orientací v prostoru, koordinací pohybu nebo s vnímáním, psaní je pro něj výrazně náročnější. Podobně i u řeči může mít smysl podívat se hlouběji. Logopedická práce může být vedená skvěle, ale pokud nervová soustava ještě nemá dostatečně připravené „základy“ (regulaci, smyslové zpracování, koordinaci, stabilitu), může se pokrok zpomalovat nebo být nestabilní. NVS neříká „tohle nefunguje“. Říká: pojďme se podívat ke kořenům. Proto nezačínáme jen u projevu, ale u základních vývojových funkcí, které drží celý systém pohromadě. Kdo pracuje v Cortex Help NVS je pro nás vždycky hlavní rámec. Podle vstupního vyšetření víme, kde začít, na co navazovat a co má prioritu. Všechny navazující kroky řešíme uvnitř CortexHelp. Podle toho, jak se vývoj posouvá, může dítě po čase plynule přejít i k dalšímu odborníkovi v našem týmu – podle jeho specializace a podle toho, co je v dané fázi nejdůležitější. Informace si předáváme mezi sebou. Rodič u nás nemusí dělat „poslíčka“ mezi terapiemi, nosit zprávy a snažit se z toho doma skládat celkový obraz. Celý proces je koordinovaný a průběžně vyhodnocovaný. Každý krok má důvod a návaznost. Pomáhá nám s tím i interní systém CortexApp, díky kterému do sebe péče dobře zapadá a zůstává přehledná. Objednání na vstupní vyšetření Prvním krokem je vždy vstupní neuro-vývojové vyšetření u PhDr. Marji Volemanové, Ph.D. Během vyšetření společně zmapujeme obtíže dítěte, jeho vývoj, motoriku, smyslové zpracování a případné přetrvávající primární reflexy. Na základě výsledků připravíme individuální plán další péče. Navazující kontroly poté povede terapeut NVS, jehož zkušenosti a specializace nejlépe odpovídají potřebám vašeho dítěte. Díky tomu může být další péče co nejvíce cílená a zároveň dlouhodobě dostupná. Marja zůstává odborným garantem celého procesu a s terapeuty průběžně konzultuje postup i případné úpravy programu. Jak péče probíhá Vstupní vyšetření u Marji Podrobné zhodnocení vývoje dítěte a jeho aktuálních obtíží. Návrh individuálního programu Na základě výsledků vyšetření vznikne plán domácího cvičení a další péče. Výběr vhodného terapeuta NVS Pro navazující kontroly vám doporučíme terapeuta podle potřeb dítěte a jeho odborného zaměření. Pravidelné kontroly a úpravy programu Terapeut sleduje pokroky dítěte, upravuje cvičení a celý postup podle potřeby konzultuje s Marjou. Objednejte se na vstupní vyšetření Na první návštěvu se objednáváte přímo k Marje. Vhodného terapeuta pro navazující kontroly společně vybereme až podle výsledků vyšetření. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Postup NVS vychází z vývojové logiky a vědecky podložených principů. Zafeiriou, D. I. (2004). Primitive reflexes and postural reactions in the neurodevelopmental examination. Pediatric Neurology, 31(1), 1–8. van der Fels, I. M. J. et al. (2015). The relationship between motor skills and cognitive skills in 4–16 year old typically developing children: A systematic review. Journal of Science and Medicine in Sport, 18(6), 697–703. Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Red Tulip. Volemanová, M. (2025). Primární reflexy v pediatrické praxi: prevence problémů s učením začíná u miminka. VOX Pediatriae, 11/2025, č. 9. Leisman, G. and Melillo, R. (2025), Evaluating Primitive Reflexes in Early Childhood as a Potential Biomarker for Developmental Disabilities. J Paediatr Child Health, 61: 846-851. https://doi.org/10.1111/jpc.70053 Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Vědecké podklady naší práce Neuro-vývojová stimulace (NVS) vychází z poznatků vývojové neurologie, psychomotoriky, senzorické integrace a speciální pedagogiky. Níže uvádíme vědecké zdroje, o které se opíráme – mezinárodní studie, meta-analýzy a systematické přehledy z recenzovaných časopisů, a také vlastní odborné publikace. Mezinárodní vědecká literatura Bilbilaj, S., Gjipali, A., & Shkurti, F. (2017). Measuring primitive reflexes in children with learning disorders. European Journal of Multidisciplinary Studies, 2(5), 285-298.ISBN 9788890916144 Callcott, D. (2012). Retained primary reflexes in pre-primary-aged Indigenous children: The effect on movement ability and school readiness. Australasian Journal of Early Childhood, 37(2), 132–140. - https://doi.org/10.1177/183693911203700218 Diamond, A. (2000). Close interrelation of motor development and cognitive development and of the cerebellum and prefrontal cortex. Child Development, 71(1), 44–56. - https://doi.org/10.1111/1467-8624.00117 Feder, K. P. & Majnemer, A. (2007). Handwriting development, competency, and intervention. Developmental Medicine & Child Neurology, 49(4), 312–317. - https://doi.org/10.1111/j.1469-8749.2007.00312.x Feldhacker, D. R. et al. (2021). Primitive reflex retention and attention among preschool children. Journal of Occupational Therapy, Schools, & Early Intervention, 15(1). - https://doi.org/10.1080/19411243.2021.1910606 Feldhacker, D. R. et al. (2022). The Correlation between Retained Primitive Reflexes and Scholastic Performance among Early Elementary Students. Journal of Occupational Therapy, Schools, & Early Intervention, 15(3), 288–301. - https://doi.org/10.1080/19411243.2021.1959482 Gieysztor, E. Z. et al. (2018). Persistence of primitive reflexes and associated motor problems in healthy preschool children. Archives of Medical Science, 14(1), 167–173. - https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5778413/ Goddard Blythe, S. (2005). Reflexes, Learning and Behavior: A Window into the Child’s Mind. Fern Ridge Press. Goodarzi, S. et al. (2025). The Relationship Between Retained Primitive Reflexes and Motor Proficiency of Elementary School Children. Journal of Motor Control and Learning, 7(1), e158078. - https://doi.org/10.5812/jmcl-158078 Healy O, Reilly E, Davies J, Lovett V, Reed P. Differential Persistence of Primary Reflexes for Children with Autism Spectrum Disorder: A Systematic Replication. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2024;54:4752–4756. doi:10.1007/s10803-022-05880-w. Iverson, J. M. (2010). Developing language in a developing body: The relationship between motor development and language development. Journal of Child Language, 37(2), 229–261. - https://doi.org/10.1017/S0305000909990432 Konicarova, J. & Bob, P. (2012). Retained Primitive Reflexes and ADHD in Children. Activitas Nervosa Superior, 54(3–4), 135–138. - https://doi.org/10.1007/BF03379591 Konicarova, J. & Bob, P. (2013). Asymmetric tonic neck reflex and symptoms of ADHD in children. International Journal of Neuroscience, 123(11), 766–769. - https://doi.org/10.3109/00207454.2013.801471 Konicarova, J., Bob, P. & Raboch, J. (2013). Persisting primitive reflexes in medication-naïve girls with ADHD. Neuropsychiatric Disease and Treatment, 9, 1457–1461. - https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3788695/ Leahy, A. A. et al. (2024). Associations Between Motor Competence and Executive Functions in Children and Adolescents: A Systematic Review and Meta-analysis. Sports Medicine, 54, 1497–1517. - https://doi.org/10.1007/s40279-024-02040-1 Leisman, G. and Melillo, R. (2025), Evaluating Primitive Reflexes in Early Childhood as a Potential Biomarker for Developmental Disabilities. J Paediatr Child Health, 61: 846-851. https://doi.org/10.1111/jpc.70053 Marco, E. J. et al. (2011). Sensory processing in autism: A review of neurophysiologic findings. Pediatric Research, 69(5 Pt 2), 48R–54R. - https://doi.org/10.1203/PDR.0b013e3182130c54 Martello, J. M. (2023). Persistent Primitive Reflex and Developmental Delay in the School-Aged Child. Journal of Pediatric Health Care, 38(1), 76–82. - https://doi.org/10.1016/j.pedhc.2023.09.005 Minderaa, R.B., Volkmar, F.R., Hansen, C.R. et al. Brief report: Snout and visual rooting reflexes in infantile autism. J Autism Dev Disord 15, 409–416 (1985). https://doi.org/10.1007/BF01531785 McClelland, M. M. & Cameron, C. E. (2019). Developing together: The role of executive function and motor skills in children’s early academic lives. Early Childhood Research Quarterly, 46, 142–151. - https://doi.org/10.1016/j.ecresq.2018.08.005 McPhillips, M. et al. (2000). Effects of replicating primary-reflex movements on specific reading difficulties in children: A randomised, double-blind, controlled trial. The Lancet, 355, 537–541. - https://doi.org/10.1016/S0140-6736(99)02179-0 McPhillips, M. & Jordan-Black, J.-A. (2007). Primary reflex persistence in children with reading difficulties (dyslexia). Neuropsychologia, 45(4), 748–754. - https://doi.org/10.1016/j.neuropsychologia.2006.08.005 McPhillips, M., & Sheehy, N. (2004). Prevalence of persistent primary reflexes and motor problems in children with reading difficulties. Dyslexia, 10(4), 316-338. https://doi.org/10.1002/dys.282 McWhirter, K. et al. (2024). The association between learning disorders, motor function, and primitive reflexes in pre-school children: A systematic review. Journal of Paediatrics and Child Health. - https://doi.org/10.1177/13674935221114187 Melillo, R. et al. (2020). Persistent Childhood Primitive Reflex Reduction Effects on Cognitive, Sensorimotor, and Academic Performance in ADHD. Frontiers in Public Health, 8, 571205. - https://doi.org/10.3389/fpubh.2020.571205 Melillo, R. et al. (2022). Retained Primitive Reflexes and Potential for Intervention in Autistic Spectrum Disorders. Frontiers in Neurology, 13, 922322. - https://doi.org/10.3389/fneur.2022.922322 Schoen, S. A. et al. (2019). A systematic review of Ayres sensory integration intervention for children with autism. Autism Research, 12(1), 6–19. - https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30548827/ Shalaby A, Hazzaa N, Hassanein S, Khattab A, Metwally N, Naeem F. Assessment of primitive reflexes in children with learning disability. Egyptian Journal of Otolaryngology. 2026;42:56. doi:10.1186/s43163-026-01026-2. Shaywitz, S. E. & Shaywitz, B. A. (2005). Dyslexia (specific reading disability). Biological Psychiatry, 57(11), 1301–1309. - https://doi.org/10.1016/j.biopsych.2005.01.043 van der Fels, I. M. J. et al. (2015). The relationship between motor skills and cognitive skills in 4–16 year old typically developing children: A systematic review. Journal of Science and Medicine in Sport, 18(6), 697–703. - https://doi.org/10.1016/j.jsams.2014.09.007 Teitelbaum, Philip, et al. "Reflexes gone astray in autism in infancy." The Journal of Developmental and Learning Disorders (2002): 15. Wang, M. et al. (2023). Attention deficit hyperactivity disorder is associated with (a)symmetric tonic neck primitive reflexes: A systematic review and meta-analysis. Frontiers in Psychiatry, 14, 1175974. - https://doi.org/10.3389/fpsyt.2023.1175974 Zafeiriou, D. I. (2004). Primitive reflexes and postural reactions in the neurodevelopmental examination. Pediatric Neurology, 31(1), 1–8. - https://doi.org/10.1016/j.pediatrneurol.2004.01.012 Publikace zakladatelky metody NVS [MV] Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. Praha: Red Tulip. ISBN 978-80-905597-0-7. [MV] Volemanová, M. (2014). Primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení. Bakalářská práce, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. [MV] Volemanová, M. (2016). Možnosti ovlivnění vybraných oblastí psychomotorického vývoje dítěte pomocí Neuro-vývojové terapie. Diplomová práce, UK Praha, PedF. [MV] Volemanová, M. (2016). Přetrvávající primární reflexy – opomíjený faktor problémů učení a chování u dětí. In Sborník Senzoricko-senzitivní integrace v rehabilitaci poruch řeči a sluchu, Praha, 57–61. ISBN 978-80-7331-373-9. [MV] Volemanová, M. (2016). Vývoj řeči a přetrvávající primární reflexy. Sborník I. klinicko-logopedického sympozia, Praha, 45–49. ISBN 978-80-270-0011-1. [MV] Ježková, M. (2016). Nepodceňujeme fázi lezení pro zdravý vývoj dítěte. Rozhovor s Marjou Volemanovou. Integrace a inkluze ve školní praxi, IV(4). ISSN 2336-1212. [MV] Volemanová, M. & Luhanová, H. (2017). Děti – zaměřeno na smysly. Jóga dnes, leden/únor 2017, 74–77. ISSN 977-180393000901. [MV] Volemanová, M. (2017). Neuro-vývojová stimulace ve školní praxi jako nástroj k inkluzi. Integrace a inkluze ve školní praxi, IV(9). ISSN 2336-1212. [MV] Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). [MV] Volemanová, M. & Květoňová, L. (2018). Persisting primary reflexes – one of the causes of behavioral and learning disorders. Sborník Stejné a jiné v filosofické a speciálněpedagogické praxi, Praha. [MV] Volemanová, M. (2018). ADHD ve škole. Co s tím? Integrace a inkluze ve školní praxi, VI(2). ISSN 2336-1212. [MV] Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. ISSN 2570-6179. [MV] Volemanová, M. (2020). Neuro-vývojová stimulace v práci speciálního pedagoga. Disertační práce, UK Praha, PedF. Dostupné: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/182844/ [MV] Volemanová, M. (2023). Dyslexie! Nebo ne? Aneb jak primární reflexy ovlivní vývoj vidění. Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-5-5 [MV] Volemanová, M. (2024). Teoretické základy metody Neuro-vývojové stimulace. Druhý dotisk 1. vydání (z r 2021). Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-4-8 [MV] Volemanová, M. (2025). Primární reflexy v pediatrické praxi: prevence problémů s učením začíná u miminka. VOX Pediatriae, 11/2025, č. 9, roč. 25. [MV] Volemanová, M. (2025). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. 3 rozšířené vydání. Statenice, INVTS ISBN 978-80-907369-2-4 [MV] Volemanová, M. (2025). NDS Active Learning: Unlocking Potential through Neuro-Developmental Stimulation. Statenice, INVTS. ISBN 1230009249967

Cortex Help je centrum, kde se zaměřujeme na neuro-vývojovou stimulaci dětí. NVS pomáhá při ADHD, dyslexii, poruchách učení a vývojových obtížích. Pohybem se učíme Diagnóza je soubor symptomů. My hledáme příčiny. Co je to Neuro-vývojová stimulace Neuro-vývojová stimulace (NVS) je ucelený přístup, který se zaměřuje na souvislosti mezi pohybovým vývojem, smyslovým zpracováním, přetrvávajícími primárními reflexy a obtížemi, které se mohou projevovat v oblasti pozornosti, řeči, koordinace nebo školních dovedností. Na základě úvodního vyšetření vzniká individuální program krátkých aktivit a cviků, které rodina pravidelně provádí doma. Při navazujících kontrolách sledujeme pokroky dítěte a program postupně upravujeme podle jeho aktuálních potřeb. NVS je metoda vytvořená PhDr. Marjou Volemanovou, Ph.D. Marja je fyzioterapeutka, speciální pedagožka a autorka odborných publikací. Dlouhodobě se věnuje přetrvávajícím primárním reflexům a jejich souvislostem s pohybem, učením a vývojem dítěte. V NVS propojuje své zkušenosti z fyzioterapie a speciální pedagogiky do praktického programu, který mohou rodiče s dítětem začlenit do běžného domácího režimu. Více o Marje a našem týmu Jak vám a vašemu dítěti pomůžeme Nemusíte vybírat mezi terapiemi ani hádat, co by „mohlo zabrat“. Začínáme jedním vstupním vyšetřením. Z něj vznikne jeden srozumitelný plán – vycházející z vývoje dítěte jako celku, ne jen z jednoho symptomu. Pohybem se učíme. Když dává smysl základ, začnou dávat smysl i další kroky. Možná řešíte řeč. Možná psaní, pozornost, školní zralost nebo chování. Často se ale ukáže, že nejde o „víc problémů“ – jen se jedna příčina projevuje různými způsoby. Neuro-vývojová stimulace se dívá na souvislosti: jak spolupracuje tělo, smysly a nervová soustava. Neřešíme jen symptomy. Hledáme souvislosti a podporujeme základ, na kterém pak mohou stavět další dovednosti. Zjistěte více o tom, jak pracujeme Co všechno řeší NVS (Neuro-vývojová stimulace) Každé dítě se vyvíjí individuálním tempem. V některých případech však i přes soustavnou podporu přetrvávají obtíže v oblasti pozornosti, koordinace, rovnováhy, očních pohybů, grafomotoriky nebo školních dovedností. V těchto situacích může být přínosné zaměřit se hlouběji na neurovývojové souvislosti těchto obtíží. Neuro-vývojová stimulace (NVS) vychází z předpokladu, že kvalita učení a chování je podmíněna také úrovní posturální stability, kvalitou smyslového zpracování a dozráváním základních pohybových vzorců. V praxi to znamená, že se díváme na „základní kameny“, na kterých pak stojí řeč, učení i školní dovednosti: Primární reflexy a jejich přetrvávání (když se neinhibují včas, mohou zpomalit nebo oslabit vývoj vyšších mozkových funkcí). Rovnováhu a stabilitu těla (držení hlavy a těla jako základ pro další pohybové stereotypy). Smyslové zpracování / senzorickou integraci – aby mozek dostával srozumitelné informace a uměl je spojit do „jednoho obrazu“. Vnímání těla a koordinaci (levá/pravá, horní/dolní polovina těla). Oční pohyby a zrakové funkce (fixace, zaostření, sledování) jako důležitá součást zpracování vizuálních informací a učení. Teprve na tomto „základu“ se pak mohou začít zlepšovat i oblasti, které rodiče trápí nejvíce – psaní, čtení, soustředění, řeč či schopnost dítěte zvládat školní nároky. Proto se u nás neobjednáváte na několik oddělených terapií, ale jednoduše na NVS. NVS je ucelený postup: po vstupním vyšetření společně nastavíme priority a postupně se zaměřujeme na to, co je pro vaše dítě právě teď nejdůležitější — nejdřív základ (např. rovnováha, smysly, primární reflexy), potom navazující dovednosti. Více o NVS Strom vývoje – jak o vývoji dítěte přemýšlíme Zdravý vývoj u dětí si můžeme představit jako růst stromu. Vývoj dítěte není soubor oddělených dovedností. Je to proces, který má jasnou posloupnost. Když některá část nedostane prostor dozrát, projeví se to jinde – často tam, kde si toho všimneme nejdřív. Koruna Psaní, čtení, grafomotorika a školní dovednosti jsou tím, co je nejvíc vidět. Nejsou ale samostatné – vždy vycházejí z toho, co je pod nimi. Větve Zde se rozvíjejí dílčí funkce – pozornost, tempo, zrakové a sluchové vnímání. Právě tady se často objeví první potíže, ale jejich příčina bývá níž. Kmen Stabilita, rovnováha, koordinace a zralost nervové soustavy vytvářejí oporu pro další dovednosti. Bez pevného kmene stojí každá činnost dítě mnoho úsilí. Kořeny Primární reflexy a smyslové zpracování jsou základem všeho dalšího vývoje. Pokud nervová soustava musí neustále „hlídat základ“, zbývá méně kapacity na učení, řeč nebo pozornost. Více o tom, jak pracujeme Pobočka v Roztokách u Prahy! Od března 2026 nás najdete na adrese: Tiché údolí 687, Roztoky u Prahy Zobrazit v mapách Google Pobočka je dobře dostupná autem i veřejnou dopravou. Parkovat můžete na veřejném parkovišti Tiché údolí, které je přibližně 150 m od domu na konci ulice. Vlakové nádraží je vzdálené zhruba 1,2 km, tedy asi 10–15 minut chůze. Od nádraží je možné využít také autobus 359 – zastávka Maxmiliánka se nachází přibližně 100 m od domu. Na čem stavíme / odborné zdroje Náš přístup vychází z poznatků vývojové neurologie, psychomotoriky a senzorické integrace. Leahy, A. A. et al. (2024). Associations Between Motor Competence and Executive Functions in Children and Adolescents: A Systematic Review and Meta-analysis. Sports Medicine, 54, 1497–1517. Gieysztor, E. Z. et al. (2018). Persistence of primitive reflexes and associated motor problems in healthy preschool children. Archives of Medical Science, 14(1), 167–173. Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Red Tulip. ISBN 978-80-905597-0-7. Volemanová, M. (2020). Neuro-vývojová stimulace v práci speciálního pedagoga. Disertační práce, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady . Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Objednáváte se na úvodní vyšetření u Marji. Terapeuta pro navazující kontroly vám doporučíme podle výsledků vyšetření a potřeb vašeho dítěte. Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se

Poruchy soustředění u dětí se projevují kolísáním pozornosti, únavou a nestabilním výkonem. Vysvětlujeme příčiny a souvislosti s neuro-vývojem. Poruchy soustředění Poruchy soustředění Poruchy soustředění Poruchy soustředění S čím rodiče nejčastěji přichází „Vydrží se soustředit jen chvilku.“ „Pořád něco ruší.“ „U úkolů dlouho nevydrží, zlobí.“ „Ve škole působí, jako by nedával pozor.“ Ne každé dítě, které má potíže se soustředěním, má ADHD. A ne každé dítě s poruchou pozornosti je hyperaktivní. Často jde o děti, které by pozornost zvládly , ale jejich nervová soustava to dlouhodobě neutáhne. Rychleji se přetíží, hůř filtrují podněty a pak už není z čeho brát. Jak poruchy soustředění souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy Soustředění není jen „vůle“. Je to výsledek spolupráce nervové soustavy, těla a smyslového zpracování. Aby se dítě dokázalo soustředit, potřebuje: stabilní úroveň aktivace (ani přetížení, ani útlum) schopnost filtrovat podněty a držet pozornost na tom podstatném tělo, které zvládne klid a stabilitu bez nadměrného napětí plynulé přepínání mezi úkoly a návrat zpět U části dětí do toho vstupují přetrvávající primární reflexy. Když zůstávají aktivní, mohou nervovou soustavu držet ve „střehu“, zvyšovat citlivost na podněty a brát kapacitu, kterou dítě potřebuje na školní práci. Typické příklady, se kterými se u poruch soustředění potkáváme Moro reflex může udržovat systém ve zvýšené pohotovosti – dítě je snadno vyrušitelné, rychleji se přetíží a hůř se vrací do klidu. Spinální Galantův reflex může ztěžovat klidné sezení – tělo reaguje na dotek zad, dítě se vrtí, mění polohu, „nevydrží“. STŠR může narušovat stabilitu při sezení a práci u stolu – když tělo nemá oporu, pozornost se rozpadá rychleji. A když je mozek zahlcený, zhorší se i přirozené „filtrování“ podnětů – pak pozornost kolísá, i když se dítě snaží. Pokud je nervová soustava dlouhodobě v přetížení, pozornost se „rozpadá“ ne z lenosti, ale proto, že to stojí příliš energie. Jak se této oblasti věnujeme v NVS Nejdeme cestou „víc kontroly“ nebo „víc tréninku pozornosti“. Nejprve hledáme, proč je pozornost nestabilní – co dítě přetěžuje a co mu chybí jako základ. V rámci práce se zaměřujeme na: přítomnost přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopad na regulaci a sezení regulaci nervové soustavy (aktivace ↔ zklidnění, tolerance zátěže) smyslové zpracování a filtrování podnětů (hlavně vestibulární a proprioceptivní systém) stabilitu těla a držení (opora, napětí, výdrž) tempo, rytmus a plynulé přepínání mezi úkoly krátké domácí úkoly na pár minut denně, které upravujeme podle reakcí dítěte 💡 Důležité vědět Neobjednáváte se „na terapii poruch soustředění“. Tato oblast je součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a konkrétní postup nastavujeme až po vstupním vyšetření. Díky tomu nehasíme jen projevy, ale hledáme, co je drží – a kde má smysl začít. Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Objednáváte se na úvodní vyšetření u Marji. Terapeuta pro navazující kontroly vám doporučíme podle výsledků vyšetření a potřeb vašeho dítěte. Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Schopnost soustředění souvisí se zralostí nervové soustavy a integrací primárních reflexů. Wang, M. et al. (2023). ADHD is associated with (a)symmetric tonic neck primitive reflexes: A systematic review and meta-analysis. Frontiers in Psychiatry, 14, 1175974. Feldhacker, D. R. et al. (2021). Primitive reflex retention and attention among preschool children. J. of Occupational Therapy, Schools, & Early Intervention, 15(1). Konicarova, J. & Bob, P. (2012). Retained Primitive Reflexes and ADHD in Children. Activitas Nervosa Superior, 54(3–4), 135–138. Volemanová, M. (2025). Primární reflexy v pediatrické praxi: prevence problémů s učením začíná u miminka. VOX Pediatriae, 11/2025, č. 9, roč. 25. Volemanová, M. (2025). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. 3 rozšířené vydání. Statenice, INVTS ISBN 978-80-907369-2-4 Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Jak mohou přetrvávající reflexy ovlivnit vaše dítě? Podívejte se na přehled projevů v pohynu, učení a chování a dozvíte se, jak primární reflexy projevují. Jak mohou přetrvávající primární reflexy ovlivnit dítě? Některé projevy v pohybu, učení nebo chování nejsou jen „fáze“. Můžou souviset s primárními reflexy, které měly v raném vývoji přirozeně odeznít. Níže najdete oblasti, kde se to nejčastěji projeví. (Podrobné informace o primárních reflexech a souvislostech s učením a chováním najdete i na našich stránkách www.CortexAcademy.eu ) Zjistit více Stáhnout v PDF První signály se často objevují už v kojeneckém věku: nezvládnuté pasení koníčků kolem 3. měsíce časté lekání, neklid potíže s krmením nebo spánkem potřeba neustálého houpání propínání do „luku“ při otáčení vynechání plazení nebo lezení jednostranné plazení nebo tahání nohou velmi brzké postavení a chůze Jak se to může projevovat později Pokud reflexy přetrvávají, projevy se často přesouvají do dalších oblastí: Motorika a držení těla horší rovnováha a koordinace potíže naučit se jezdit na kole ploché nohy, „vyvalené“ bříško skolióza horší jemná motorika potíže s výslovností neklidné oční pohyby (problémy při čtení) nevydrží sedět v klidu, „kroutí se“ na židli Učení křečovité držení tužky pomalejší nebo obtížná grafomotorika horší koordinace ruka–oko potíže se zapamatováním písmen problémy s matematikou a čísly horší orientace v čase a prostoru potíže se čtením kolísavé výsledky Soustředění a psychika snadno se nechá vyrušit kolísá pozornost někdy působí, že nevnímá hyperaktivita nebo naopak utlumenost hůř zvládá stres odmítá změny může se objevit porucha učení Emoce a seberegulace rychlé výbuchy emocí obtížné zklidnění nízká tolerance frustrace kolísání nálady úzkosti náročné chování po škole potíže se spánkem Smyslové vnímání přecitlivělost na hluk, světlo nebo prostředí nesnášenlivost doteků (oblečení, česání) nebo naopak potřeba silného tlaku nejistota ve výškách nebo při pohybu potřeba se točit nebo houpat vybíravost v jídle (textura, pachy) časté žvýkání věcí nejasné tělesné signály (např. WC, bolesti břicha bez příčiny) Co z toho plyne Jeden projev sám o sobě nic neznamená. Pokud se jich ale objevuje víc a dlouhodobě, dává smysl podívat se, zda skutečná příčina nejsou přetrvávající primární reflexy. Co s tím můžete dělat Možná jste už zkoušeli různé přístupy – cvičení, logopedii nebo změny ve škole. Pokud se ale potíže vrací nebo nemizí, dává smysl podívat se na jejich skutečnou příčinu. Zjistěte, jak pracujeme a jak vám můžeme pomoci. Podívejte se na stránky Cortex Help - Jak pracujeme: Prohlédnout stránku "Jak pracujeme"