Materiály ke stažení zdarma Připravili jsme pro Vás přehledné informační materiály, které si můžete zdarma stáhnout, vytisknout a sdílet. Materiály ke stažení zdarma Pro rodiče, školy, školky, poradny i ordinace. Stáhněte si naše přehledné materiály o primárních reflexech a Neuro-vývojové stimulaci. Můžete si je přečíst, vytisknout nebo vyvěsit na nástěnku ve škole, školce či čekárně, aby se užitečné informace dostaly k dalším rodičům. Vyberte si letáček Jaké oblasti mohou přetrvávající primární reflexy ovlivnit? Přehledný plakát ukazuje možné souvislosti s motorikou, učenm, soustředěním, emocemi, myslovým vnímáním i raným psychomotorickým vývojem. Může Vám pomoci všimnout si oblastí, které má smysl dále sledovat. Stáhnout plakát PDF Vědecké základy Neuro-vývojové stimulace Pro ty, kteří chtějí jít více do hloubky. Materiál stručně vysvětluje principy NVS, souvislosti mezi motorikou, smyslovým zpracováním, primárními reflexy, učením a pozorností a uvádí také odborné zdroje a výzkumy. Stáhnout přehled PDF Každé dítě se učí pohybem! Krátké a srozumitelné představení Neuro-vývojové stimulace pro rodiče. Dozvíte se, proč je pohyb důležitý pro vývoj dítěte a jak souvisí například s koordinací, rovnováhou, grafomotorikou, pozorností nebo očními pohyby potřebnými pro čtení. Stáhnout leták PDF

Vědecké podklady naší práce Neuro-vývojová stimulace (NVS) vychází z poznatků vývojové neurologie, psychomotoriky, senzorické integrace a speciální pedagogiky. Níže uvádíme vědecké zdroje, o které se opíráme – mezinárodní studie, meta-analýzy a systematické přehledy z recenzovaných časopisů, a také vlastní odborné publikace. Shrnutí vědeckých základů NVS je k stažení zde Mezinárodní vědecká literatura Bilbilaj, S., Gjipali, A., & Shkurti, F. (2017). Measuring primitive reflexes in children with learning disorders. European Journal of Multidisciplinary Studies, 2(5), 285-298.ISBN 9788890916144 Callcott, D. (2012). Retained primary reflexes in pre-primary-aged Indigenous children: The effect on movement ability and school readiness. Australasian Journal of Early Childhood, 37(2), 132–140. - https://doi.org/10.1177/183693911203700218 Diamond, A. (2000). Close interrelation of motor development and cognitive development and of the cerebellum and prefrontal cortex. Child Development, 71(1), 44–56. - https://doi.org/10.1111/1467-8624.00117 Feder, K. P. & Majnemer, A. (2007). Handwriting development, competency, and intervention. Developmental Medicine & Child Neurology, 49(4), 312–317. - https://doi.org/10.1111/j.1469-8749.2007.00312.x Feldhacker, D. R. et al. (2021). Primitive reflex retention and attention among preschool children. Journal of Occupational Therapy, Schools, & Early Intervention, 15(1). - https://doi.org/10.1080/19411243.2021.1910606 Feldhacker, D. R. et al. (2022). The Correlation between Retained Primitive Reflexes and Scholastic Performance among Early Elementary Students. Journal of Occupational Therapy, Schools, & Early Intervention, 15(3), 288–301. - https://doi.org/10.1080/19411243.2021.1959482 Gieysztor, E. Z. et al. (2018). Persistence of primitive reflexes and associated motor problems in healthy preschool children. Archives of Medical Science, 14(1), 167–173. - https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5778413/ Goddard Blythe, S. (2005). Reflexes, Learning and Behavior: A Window into the Child’s Mind. Fern Ridge Press. Goodarzi, S. et al. (2025). The Relationship Between Retained Primitive Reflexes and Motor Proficiency of Elementary School Children. Journal of Motor Control and Learning, 7(1), e158078. - https://doi.org/10.5812/jmcl-158078 Healy O, Reilly E, Davies J, Lovett V, Reed P. Differential Persistence of Primary Reflexes for Children with Autism Spectrum Disorder: A Systematic Replication. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2024;54:4752–4756. doi:10.1007/s10803-022-05880-w. Iverson, J. M. (2010). Developing language in a developing body: The relationship between motor development and language development. Journal of Child Language, 37(2), 229–261. - https://doi.org/10.1017/S0305000909990432 Konicarova, J. & Bob, P. (2012). Retained Primitive Reflexes and ADHD in Children. Activitas Nervosa Superior, 54(3–4), 135–138. - https://doi.org/10.1007/BF03379591 Konicarova, J. & Bob, P. (2013). Asymmetric tonic neck reflex and symptoms of ADHD in children. International Journal of Neuroscience, 123(11), 766–769. - https://doi.org/10.3109/00207454.2013.801471 Konicarova, J., Bob, P. & Raboch, J. (2013). Persisting primitive reflexes in medication-naïve girls with ADHD. Neuropsychiatric Disease and Treatment, 9, 1457–1461. - https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3788695/ Leahy, A. A. et al. (2024). Associations Between Motor Competence and Executive Functions in Children and Adolescents: A Systematic Review and Meta-analysis. Sports Medicine, 54, 1497–1517. - https://doi.org/10.1007/s40279-024-02040-1 Leisman, G. and Melillo, R. (2025), Evaluating Primitive Reflexes in Early Childhood as a Potential Biomarker for Developmental Disabilities. J Paediatr Child Health, 61: 846-851. https://doi.org/10.1111/jpc.70053 Marco, E. J. et al. (2011). Sensory processing in autism: A review of neurophysiologic findings. Pediatric Research, 69(5 Pt 2), 48R–54R. - https://doi.org/10.1203/PDR.0b013e3182130c54 Martello, J. M. (2023). Persistent Primitive Reflex and Developmental Delay in the School-Aged Child. Journal of Pediatric Health Care, 38(1), 76–82. - https://doi.org/10.1016/j.pedhc.2023.09.005 Minderaa, R.B., Volkmar, F.R., Hansen, C.R. et al. Brief report: Snout and visual rooting reflexes in infantile autism. J Autism Dev Disord 15, 409–416 (1985). https://doi.org/10.1007/BF01531785 McClelland, M. M. & Cameron, C. E. (2019). Developing together: The role of executive function and motor skills in children’s early academic lives. Early Childhood Research Quarterly, 46, 142–151. - https://doi.org/10.1016/j.ecresq.2018.08.005 McPhillips, M. et al. (2000). Effects of replicating primary-reflex movements on specific reading difficulties in children: A randomised, double-blind, controlled trial. The Lancet, 355, 537–541. - https://doi.org/10.1016/S0140-6736(99)02179-0 McPhillips, M. & Jordan-Black, J.-A. (2007). Primary reflex persistence in children with reading difficulties (dyslexia). Neuropsychologia, 45(4), 748–754. - https://doi.org/10.1016/j.neuropsychologia.2006.08.005 McPhillips, M., & Sheehy, N. (2004). Prevalence of persistent primary reflexes and motor problems in children with reading difficulties. Dyslexia, 10(4), 316-338. https://doi.org/10.1002/dys.282 McWhirter, K. et al. (2024). The association between learning disorders, motor function, and primitive reflexes in pre-school children: A systematic review. Journal of Paediatrics and Child Health. - https://doi.org/10.1177/13674935221114187 Melillo, R. et al. (2020). Persistent Childhood Primitive Reflex Reduction Effects on Cognitive, Sensorimotor, and Academic Performance in ADHD. Frontiers in Public Health, 8, 571205. - https://doi.org/10.3389/fpubh.2020.571205 Melillo, R. et al. (2022). Retained Primitive Reflexes and Potential for Intervention in Autistic Spectrum Disorders. Frontiers in Neurology, 13, 922322. - https://doi.org/10.3389/fneur.2022.922322 Schoen, S. A. et al. (2019). A systematic review of Ayres sensory integration intervention for children with autism. Autism Research, 12(1), 6–19. - https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30548827/ Shalaby A, Hazzaa N, Hassanein S, Khattab A, Metwally N, Naeem F. Assessment of primitive reflexes in children with learning disability. Egyptian Journal of Otolaryngology. 2026;42:56. doi:10.1186/s43163-026-01026-2. Shaywitz, S. E. & Shaywitz, B. A. (2005). Dyslexia (specific reading disability). Biological Psychiatry, 57(11), 1301–1309. - https://doi.org/10.1016/j.biopsych.2005.01.043 van der Fels, I. M. J. et al. (2015). The relationship between motor skills and cognitive skills in 4–16 year old typically developing children: A systematic review. Journal of Science and Medicine in Sport, 18(6), 697–703. - https://doi.org/10.1016/j.jsams.2014.09.007 Teitelbaum, Philip, et al. "Reflexes gone astray in autism in infancy." The Journal of Developmental and Learning Disorders (2002): 15. Wang, M. et al. (2023). Attention deficit hyperactivity disorder is associated with (a)symmetric tonic neck primitive reflexes: A systematic review and meta-analysis. Frontiers in Psychiatry, 14, 1175974. - https://doi.org/10.3389/fpsyt.2023.1175974 Zafeiriou, D. I. (2004). Primitive reflexes and postural reactions in the neurodevelopmental examination. Pediatric Neurology, 31(1), 1–8. - https://doi.org/10.1016/j.pediatrneurol.2004.01.012 Publikace autorky Neuro-vývojové stimulace (NVS), PhDr. Marji Volemanové, Ph.D. [MV] Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. Praha: Red Tulip. ISBN 978-80-905597-0-7. [MV] Volemanová, M. (2014). Primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení. Bakalářská práce, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. [MV] Volemanová, M. (2016). Možnosti ovlivnění vybraných oblastí psychomotorického vývoje dítěte pomocí Neuro-vývojové terapie. Diplomová práce, UK Praha, PedF. [MV] Volemanová, M. (2016). Přetrvávající primární reflexy – opomíjený faktor problémů učení a chování u dětí. In Sborník Senzoricko-senzitivní integrace v rehabilitaci poruch řeči a sluchu, Praha, 57–61. ISBN 978-80-7331-373-9. [MV] Volemanová, M. (2016). Vývoj řeči a přetrvávající primární reflexy. Sborník I. klinicko-logopedického sympozia, Praha, 45–49. ISBN 978-80-270-0011-1. [MV] Ježková, M. (2016). Nepodceňujeme fázi lezení pro zdravý vývoj dítěte. Rozhovor s Marjou Volemanovou. Integrace a inkluze ve školní praxi, IV(4). ISSN 2336-1212. [MV] Volemanová, M. & Luhanová, H. (2017). Děti – zaměřeno na smysly. Jóga dnes, leden/únor 2017, 74–77. ISSN 977-180393000901. [MV] Volemanová, M. (2017). Neuro-vývojová stimulace ve školní praxi jako nástroj k inkluzi. Integrace a inkluze ve školní praxi, IV(9). ISSN 2336-1212. [MV] Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). [MV] Volemanová, M. & Květoňová, L. (2018). Persisting primary reflexes – one of the causes of behavioral and learning disorders. Sborník Stejné a jiné v filosofické a speciálněpedagogické praxi, Praha. [MV] Volemanová, M. (2018). ADHD ve škole. Co s tím? Integrace a inkluze ve školní praxi, VI(2). ISSN 2336-1212. [MV] Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. ISSN 2570-6179. [MV] Volemanová, M. (2020). Neuro-vývojová stimulace v práci speciálního pedagoga. Disertační práce, UK Praha, PedF. Dostupné: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/182844/ [MV] Volemanová, M. (2023). Dyslexie! Nebo ne? Aneb jak primární reflexy ovlivní vývoj vidění. Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-5-5 [MV] Volemanová, M. (2024). Teoretické základy metody Neuro-vývojové stimulace. Druhý dotisk 1. vydání (z r 2021). Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-4-8 [MV] Volemanová, M. (2025). Primární reflexy v pediatrické praxi: prevence problémů s učením začíná u miminka. VOX Pediatriae, 11/2025, č. 9, roč. 25. [MV] Volemanová, M. (2025). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. 3 rozšířené vydání. Statenice, INVTS ISBN 978-80-907369-2-4 [MV] Volemanová, M. (2025). NDS Active Learning: Unlocking Potential through Neuro-Developmental Stimulation. Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-8-6

Jak mohou přetrvávající reflexy ovlivnit vaše dítě? Podívejte se na přehled projevů v pohynu, učení a chování a dozvíte se, jak primární reflexy projevují. Jak mohou přetrvávající primární reflexy ovlivnit dítě? Některé projevy v pohybu, učení nebo chování nejsou jen „fáze“. Můžou souviset s primárními reflexy, které měly v raném vývoji přirozeně odeznít. Níže najdete oblasti, kde se to nejčastěji projeví. (Podrobné informace o primárních reflexech a souvislostech s učením a chováním najdete i na našich stránkách www.CortexAcademy.eu ) Zjistit více Stáhnout v PDF První signály se často objevují už v kojeneckém věku: nezvládnuté pasení koníčků kolem 3. měsíce časté lekání, neklid potíže s krmením nebo spánkem potřeba neustálého houpání propínání do „luku“ při otáčení vynechání plazení nebo lezení jednostranné plazení nebo tahání nohou velmi brzké postavení a chůze Jak se to může projevovat později Pokud reflexy přetrvávají, projevy se často přesouvají do dalších oblastí: Motorika a držení těla horší rovnováha a koordinace potíže naučit se jezdit na kole ploché nohy, „vyvalené“ bříško skolióza horší jemná motorika potíže s výslovností neklidné oční pohyby (problémy při čtení) nevydrží sedět v klidu, „kroutí se“ na židli Učení křečovité držení tužky pomalejší nebo obtížná grafomotorika horší koordinace ruka–oko potíže se zapamatováním písmen problémy s matematikou a čísly horší orientace v čase a prostoru potíže se čtením kolísavé výsledky Soustředění a psychika snadno se nechá vyrušit kolísá pozornost někdy působí, že nevnímá hyperaktivita nebo naopak utlumenost hůř zvládá stres odmítá změny může se objevit porucha učení Emoce a seberegulace rychlé výbuchy emocí obtížné zklidnění nízká tolerance frustrace kolísání nálady úzkosti náročné chování po škole potíže se spánkem Smyslové vnímání přecitlivělost na hluk, světlo nebo prostředí nesnášenlivost doteků (oblečení, česání) nebo naopak potřeba silného tlaku nejistota ve výškách nebo při pohybu potřeba se točit nebo houpat vybíravost v jídle (textura, pachy) časté žvýkání věcí nejasné tělesné signály (např. WC, bolesti břicha bez příčiny) Co z toho plyne Jeden projev sám o sobě nic neznamená. Pokud se jich ale objevuje víc a dlouhodobě, dává smysl podívat se, zda skutečná příčina nejsou přetrvávající primární reflexy. Co s tím můžete dělat Možná jste už zkoušeli různé přístupy – cvičení, logopedii nebo změny ve škole. Pokud se ale potíže vrací nebo nemizí, dává smysl podívat se na jejich skutečnou příčinu. Práce s přetrvávajícími primárními reflexy je jedním ze základů NVS – Neuro-vývojové stimulace vytvořené PhDr. Marjou Volemanovou, Ph.D. Zjistěte, jak pracujeme a jak vám můžeme pomoci. Podívejte se na stránky Cortex Help - Jak pracujeme: Prohlédnout stránku "Jak pracujeme"

Autismus (porucha autistického spektra) se u dětí projevuje obtížemi v sociální interakci, komunikaci, vnímání a opakujícími se vzorci chování. Zjistěte příznaky, projevy a podporu. autismus autismus autismus autismus S čím rodiče nejčastěji přichází „Je ve svém světě.“ „Špatně snáší změny.“ „Nerozumí sociálním situacím.“ „Reaguje nepřiměřeně – nebo vůbec.“ Někdy přichází rodiče s již stanovenou diagnózou PAS (porucha autistického spektra). Jindy mají jen silný pocit, že jejich dítě svět vnímá jinak – intenzivněji, chaotičtěji nebo s velkým přetížením. Často za sebou mají řadu doporučení, metod a návodů. A přesto zůstává pocit, že dítě se musí neustále přizpůsobovat prostředí , místo aby prostředí respektovalo jeho možnosti. Jak autismus souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy PAS je neurovývojová odlišnost – spektrum způsobů, jak mozek a nervová soustava vnímají, zpracovávají a vyhodnocují svět. Proto se projevy liší dítě od dítěte: někde je výraznější komunikace, jinde sociální porozumění, jinde potřeba stereotypu, rutiny a předvídatelnosti. Velmi často se v praxi potkáváme s tím, že nervová soustava dítěte: má jinak nastavené smyslové zpracování (má výraznou senzorickou citlivost nebo naopak vyhledává podněty) má obtíže v regulaci nervového systému (rychle se přetíží, hůř se vrací do klidu) potřebuje víc struktury a předvídatelnosti, aby se cítila bezpečně, reaguje v běžných situacích „moc“ nebo naopak „málo“ – ne z trucu, ale proto, že zátěž je pro systém jiná. Z tohoto pohledu nejde primárně o „zlobení“ nebo „špatné chování“. Jde o to, jak nervová soustava zvládá zátěž a regulaci. Bez pochopení tohoto základu se péče snadno zvrhne v neustálé opravování projevů – bez skutečné úlevy pro dítě i rodinu. Typické příklady, se kterými se u dětí s PAS potkáváme v oblasti těla a regulace U části dětí s PAS se navíc objevují i motorické a posturální obtíže (stabilita, koordinace, plánování pohybu) a někdy také přetrvávající primární reflexy. Nejsou „příčinou autismu“ ani diagnostickým znakem, ale mohou zvyšovat zátěž nervové soustavy a ztěžovat každodenní fungování. Moro reflex může udržovat tělo ve zvýšené pohotovosti – dítě je citlivější na podněty, hůř snáší změny a rychleji se dostává do přetížení. TLR / STŠR / ATŠR mohou ovlivňovat posturu, koordinaci pohybů a práci očí - a tím pádem má méně kapacity na komunikaci a učení. Když je systém přetížený, často se zhorší i tolerance sociální situace, přechodů a požadavků – a projevy pak vypadají „silnější“, než jsou v klidném prostředí. Jak se této oblasti věnujeme v NVS V rámci NVS nepřistupujeme k PAS jako k souboru symptomů, které je potřeba „odnaučit“. Naším cílem je porozumět tomu, co nervovou soustavu dítěte stabilizuje, co ji přetěžuje a jak vytvořit podmínky, ve kterých může lépe fungovat. Zaměřujeme se na: posouzení a cílenou práci s přetrvávajícími primárními reflexy. regulaci a snížení senzorického přetížení (hlavně přes vestibulární a proprioceptivní podněty), stabilitu a pocit bezpečí v těle (postura, napětí, orientace v těle), podporu předvídatelnosti, přechodů a změn (tempo, struktura, postupné kroky), podmínky pro učení a komunikaci 💡 Důležité vědět Neobjednáváte se samostatně na „PAS terapii“. Podpora dětí s PAS je u nás součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a vychází ze vstupního vyšetření. To umožňuje nastavit míru podpory, tempo i formu práce podle konkrétního dítěte – ne podle obecné šablony. NVS také nenahrazuje diagnostiku ani další potřebné podpůrné přístupy; naopak se snažíme, aby do sebe jednotlivé kroky v rámci péče dávaly smysl. Neuro-vývojová stimulace (NVS) je metoda vytvořená PhDr. Marjou Volemanovou, Ph.D. Vychází z propojení fyzioterapeutického a speciálně-pedagogického pohledu na vývoj dítěte. Více o NVS a její autorce Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Objednáváte se na úvodní vyšetření u Marji. Terapeuta pro navazující kontroly vám doporučíme podle výsledků vyšetření a potřeb vašeho dítěte. Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Vědecká literatura dokumentuje specifické smyslové zpracování u dětí s PAS i možnosti podpory přes senzorickou integraci. Healy O, Reilly E, Davies J, Lovett V, Reed P. Differential Persistence of Primary Reflexes for Children with Autism Spectrum Disorder: A Systematic Replication. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2024;54:4752–4756. doi:10.1007/s10803-022-05880-w. Schoen, S. A. et al. (2019). A systematic review of Ayres sensory integration intervention for children with autism. Autism Research, 12(1), 6–19. Marco, E. J. et al. (2011). Sensory processing in autism: A review of neurophysiologic findings. Pediatric Research, 69(5), 48R–54R. Melillo, R. et al. (2022). Retained Primitive Reflexes and Potential for Intervention in Autistic Spectrum Disorders. Frontiers in Neurology, 13, 922322. Minderaa, R.B., Volkmar, F.R., Hansen, C.R. et al. Brief report: Snout and visual rooting reflexes in infantile autism. J Autism Dev Disord 15, 409–416 (1985). https://doi.org/10.1007/BF01531785 Teitelbaum, Philip, et al. "Reflexes gone astray in autism in infancy." The Journal of Developmental and Learning Disorders (2002): 15. Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Red Tulip. Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Předškolní příprava pro děti: stabilita těla, pozornost, koordinace, zpracování podnětů a školní zralost. Souvislosti s primárními reflexy a nervovým vývojem. Předškolní příprava Předškolní příprava Předškolní příprava Předškolní příprava S čím rodiče nejčastěji přichází „Do školy půjde, ale nejsem si jistá, jestli je připravené.“ „Nechce kreslit.“ „Tužku drží divně.“ „Čáry jsou křečovité, nejisté.“ „U stolu dlouho nevydrží.“ „Stříhání je trápení.“ „Rychle se unaví a pak je z toho výbuch.“ „Ve školce říkají, že ‘na to ještě není’ – ale škola se blíží.“ Někdy rodiče přicházejí jen s pocitem, že „něco nesedí“. Jindy už mají doporučení ze školky nebo z poradny – a přesto není jasné, co má teď největší smysl podpořit. Před nástupem do školy často nejde o jednu dovednost. Jde o to, jestli má dítě školní zralost – tedy dostatečně pevný základ pro školní režim. Jak předškolní příprava souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy Škola není jen o tom „umět písmenka“. Dítě potřebuje zvládnout každý den spoustu vývojových úkolů: sedět u stolu, poslouchat, udržet pozornost, pracovat podle zadání, zvládat změny, respektovat pravidla, fungovat v kolektivu a zároveň se nezhroutit z únavy. U části dětí do toho zasahují přetrvávající primární reflexy – automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Pokud přetrvávají, mohou ovlivnit: stabilitu těla a výdrž v sedu, koordinaci a orientaci (levá/pravá, prostor, práce přes střed těla), zpracování smyslových podnětů (hluk, doteky, pohyb v okolí), regulaci (přepínání mezi aktivitou a klidem, tolerance zátěže). Typické příklady, se kterými se u předškoláků potkáváme Moro reflex může zvyšovat pohotovost a citlivost na změny – dítě se rychleji přetíží, hůř snáší tlak a nové situace. STŠR může ztěžovat sed a práci u stolu – dítě se opírá, mění polohy, rychle ztrácí výdrž. ATŠR může narušovat koordinaci, spolupráci mozkových hemisfér a práci přes střed těla – dítě má potíže s organizací pohybu, směrováním, někdy i s vizuálním vedením práce. Spinální Galantův reflex může přidávat neklid v sedu a rušivost při kontaktu zad s opěrkou. TLR může ovlivňovat napětí a posturu – tělo je buď „měkké“ a dítě "se válí" na lavici, nebo naopak zbytečně křečovité a rychle unavené. Nejde o to hledat „jednu příčinu“. Jde o to pochopit, co dítěti bere kapacitu, kterou bude ve škole potřebovat každý den. Jak se této oblasti věnujeme v NVS Předškolní příprava u nás není dril pracovních listů. Nejprve posilujeme základní funkce, které dítěti umožní zvládnout školní režim s menší zátěží. V rámci práce se zaměřujeme na: posouzení přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopadu na tělo, regulaci a učení stabilitu těla (sed, opora, napětí, výdrž) smyslové zpracování a toleranci běžného prostředí (hluk, pohyb, dotek) pozornost, tempo a schopnost pracovat podle zadání koordinaci a orientaci (prostor, levá/pravá, práce přes střed těla) zrakové funkce potřebné pro práci u stolu (sledování, orientace, přepínání pohledu) jemnou motoriku a grafomotoriku jako jednu z částí (úchop, uvolnění, přesnost) krátké domácí úkoly na pár minut denně, které se průběžně upravují podle reakcí dítěte 💡 Důležité vědět Neobjednáváte se „na předškolní přípravu“ jako samostatnou službu. Všechno je součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a konkrétní postup nastavujeme až po vstupním vyšetření. Cílem je, aby dítě do školy nastupovalo s pevnějším základem – aby školní režim nebyl boj, ale zvládnutelná každodennost. Neuro-vývojová stimulace (NVS) je metoda vytvořená PhDr. Marjou Volemanovou, Ph.D. Vychází z propojení fyzioterapeutického a speciálně-pedagogického pohledu na vývoj dítěte. Více o NVS a její autorce Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Objednáváte se na úvodní vyšetření u Marji. Terapeuta pro navazující kontroly vám doporučíme podle výsledků vyšetření a potřeb vašeho dítěte. Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Včasná podpora základních vývojových funkcí může zlepšit připravenost dítěte na školu. Callcott, D. (2012). Retained primary reflexes in pre-primary-aged Indigenous children: The effect on movement ability and school readiness. Australasian Journal of Early Childhood, 37(2), 132–140. Ježková, M. (2016). Nepodceňujeme fázi lezení pro zdravý vývoj dítěte. Rozhovor s Marjou Volemanovou. Integrace a inkluze ve školní praxi, IV(4). ISSN 2336-1212. McClelland, M. M. & Cameron, C. E. (2019). Developing together: The role of executive function and motor skills in children's early academic lives. Early Childhood Research Quarterly, 46, 142–151. Gieysztor, E. Z. et al. (2018). Persistence of primitive reflexes and associated motor problems in healthy preschool children. Archives of Medical Science, 14(1), 167–173. Volemanová, M. (2016). Možnosti ovlivnění vybraných oblastí psychomotorického vývoje dítěte pomocí Neuro-vývojové terapie. Diplomová práce, UK Praha, PedF. Volemanová, M. (2017). Neuro-vývojová stimulace ve školní praxi jako nástroj k inkluzi. Integrace a inkluze ve školní praxi, IV(9). Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. ISSN 2570-6179. Volemanová, M. (2025). Primární reflexy v pediatrické praxi: prevence problémů s učením začíná u miminka. VOX Pediatriae, 11/2025. Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Dysgrafie a potíže s psaním u dětí: pomalé psaní, nečitelný rukopis, únava při psaní a souvislosti se zpracováním. Vysvětlení příznaků a dopadů. Dysgrafie a potíže s psaním Dysgrafie a potíže s psaním Dysgrafie a potíže s psaním Dysgrafie a potíže s psaním S čím rodiče nejčastěji přichází „Písmo je nečitelné.“ „Strašně se u psaní nadře.“ „Píše pomalu a s odporem.“ „Po pár řádcích bolí ruka.“ Někdy má dítě diagnózu dysgrafie. Jindy jen výrazné potíže s psaním, které neodpovídají jeho věku, schopnostem ani snaze. Společným jmenovatelem je frustrace – dítě má pocit, že selhává, i když se snaží. Jak dysgrafie souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy Psaní není jen o ruce a tužce. Je to komplexní neurovývojová dovednost, která stojí na celém těle. Aby psaní mohlo fungovat, potřebuje nervová soustava: stabilní sed a držení těla správné rozložení svalového napětí dobrou koordinaci oka a ruky zralé zrakové vnímání a orientaci na stránce schopnost udržet pozornost a tempo U části dětí do toho vstupují i přetrvávající primární reflexy – automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Pokud přetrvávají, mohou brát kapacitu, kterou dítě potřebuje na plynulé a „lehké“ psaní. Typické příklady, se kterými se u psaní potkáváme STŠR může ztěžovat stabilní sed a práci u stolu – dítě se vrtí, mění polohy, opírá se, „válí se“ na lavici. ATŠR může narušovat práci přes střed těla a koordinaci oko–ruka – písmo bývá nevyrovnané, dítě si „pomáhá“ celým tělem, hůř drží směr a řádek. Spinální Galantův reflex může ztěžovat klidné sezení (zejména s opěrkou) – tělo reaguje na kontakt zad a pozornost se rychle rozpadá. TLR může ovlivňovat posturu (držení těla) a svalové napětí – dítě bývá buď „měkké“, nebo naopak zbytečně křečovité a tlačí moc na tužku, rychle se unaví. Moro reflex může zvyšovat stresovou reakci – pod tlakem (rychlost, diktát, známka) se výkon výrazně zhorší. Neznamená to, že „za všechno můžou reflexy“. Znamená to, že u části dětí je to jedna z vrstev, která psaní výrazně zatěžuje – a dává smysl ji vyšetřit. Jak se této oblasti věnujeme v NVS Nezačínáme u tvaru písmen. Nejprve hledáme, co psaní brzdí „dole“ – v těle, koordinaci, regulaci a zpracování podnětů. V rámci práce se zaměřujeme na: posouzení přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopadu na sed, ruku a výdrž stabilitu trupu, lopatek a ramen (opora pro jemnou motoriku) koordinaci oka a ruky + orientaci na papíře nastavení napětí (uvolnění × přesnost, vytrvalost bez křeče) tempo a pozornost při psaní (aby výkon nebyl „na krev“) krátké domácí úkoly na pár minut denně, které průběžně upravujeme 💡 Důležité vědět Neobjednáváte se „na terapii dysgrafie“. Psaní řešíme vždy v rámci Neuro-vývojové stimulace (NVS) a postup vychází ze vstupního vyšetření. Díky tomu neřešíme jen vzhled písma, ale to, aby psaní bylo pro dítě zvládnutelné a udržitelné. Neuro-vývojová stimulace (NVS) je metoda vytvořená PhDr. Marjou Volemanovou, Ph.D. Vychází z propojení fyzioterapeutického a speciálně-pedagogického pohledu na vývoj dítěte. Více o NVS a její autorce Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Objednáváte se na úvodní vyšetření u Marji. Terapeuta pro navazující kontroly vám doporučíme podle výsledků vyšetření a potřeb vašeho dítěte. Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Psaní vyžaduje souhru stability těla, koordinace a zralosti nervové soustavy. Feder, K. P. & Majnemer, A. (2007). Handwriting development, competency, and intervention. Developmental Medicine & Child Neurology, 49(4), 312–317. McWhirter, K. et al. (2024). The association between learning disorders, motor function, and primitive reflexes in pre-school children: A systematic review. Journal of Paediatrics and Child Health. Goodarzi, S. et al. (2025). The Relationship Between Retained Primitive Reflexes and Motor Proficiency of Elementary School Children. J. of Motor Control and Learning, 7(1). Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Red Tulip. Volemanová, M. (2016). Možnosti ovlivnění vybraných oblastí psychomotorického vývoje dítěte pomocí Neuro-vývojové terapie. Diplomová práce, UK Praha, PedF. Volemanová, M. (2024). Teoretické základy metody Neuro-vývojové stimulace. Druhý dotisk 1. vydání (z r 2021). Statenice, INVTS. ISBN 978-80-907369-4-8 Volemanová, M. (2025). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování. 3 rozšířené vydání. Statenice, INVTS ISBN 978-80-907369-2-4 Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Naše centrum Cortex Help – klidný prostor pro diagnostiku, podporu vývoje dítěte a práci s NVS. Moderní přístup a prostředí zaměřené na rodinnou spolupráci. Naše centrum Naše centrum Naše centrum Naše centrum Proč vzniklo centrum CORTEX HELP? Vzniklo, protože jsme pořád dokola viděli stejnou situaci: dítě má potíže, rodiče hledají pomoc a přitom se z péče snadno stane spleť doporučení. Každý poradí něco jiného, někdy se to i vzájemně vylučuje, a rodina nakonec řeší hlavně to, kdo má pravdu a čím začít. Jenže dítě nepotřebuje „víc metod“. Potřebuje, aby někdo pochopil souvislosti a pomohl najít první smysluplný krok. CORTEX HELP je místo, kde se na dítě díváme jako na celek. Začínáme u nervové soustavy, těla a smyslového zpracování – u toho, co drží vývoj pohromadě. A teprve pak dáváme dohromady další kroky tak, aby byly srozumitelné, návazné a proveditelné pro rodinu v běžném životě. Čím se lišíme od běžných praxí U nás se neobjednáváte na „jednu službu“. Objednáváte se na proces, který má jasnou logiku: vstupní vyšetření → plán → domácí práce → kontrola a úprava postupu. Nezačínáme tím, co je nejvíc vidět navenek (písmo, čtení, řeč), ale tím, co často rozhoduje o tom, jestli se tyto dovednosti vůbec mohou opřít o stabilní základ: stabilita těla, koordinace, regulace, smyslové zpracování a dobře integrované primární reflexy. To v praxi znamená: nepřidáváme další „trénink“ tam, kde chybí základ nepřetěžujeme dítě výkonem – hledáme cestu, jak mu to udělat jednodušší nedáváme rodině deset úkolů – nastavujeme pár kroků, které se dají udržet a vyhodnocovat A protože pracujeme jako tým pod jednou střechou, péče na sebe může přirozeně navazovat. Rodina nemusí skládat celý obraz sama – my hlídáme, aby to do sebe zapadalo. A takhle to u nás vypadá: Cortex Help staví na Neuro-vývojové stimulaci (NVS), metodě vytvořené PhDr. Marjou Volemanovou, Ph.D. Centrum vzniklo také proto, aby bylo možné tento přístup používat jako základ koordinované péče a podle potřeb dítěte na něj navazovat dalšími odbornými službami. Kde nás najdete? Centrum se nachází v klidné lokalitě s dobrou dostupností. Tiché údolí 687, Roztoky u Prahy Zobrazit na Google maps Pobočka je dobře dostupná autem i veřejnou dopravou. Parkovat můžete na veřejném parkovišti Tiché údolí, které je přibližně 150 m od domu na konci ulice. Vlakové nádraží je vzdálené zhruba 1,2 km, tedy asi 10–15 minut chůze. Od nádraží je možné využít také autobus 359 – zastávka Maxmiliánka se nachází přibližně 100 m od domu. Objednání na vstupní vyšetření Prvním krokem je vždy vstupní neuro-vývojové vyšetření u PhDr. Marji Volemanové, Ph.D. Během vyšetření společně zmapujeme obtíže dítěte, jeho vývoj, motoriku, smyslové zpracování a případné přetrvávající primární reflexy. Na základě výsledků připravíme individuální plán další péče. Navazující kontroly poté povede terapeut NVS, jehož zkušenosti a specializace nejlépe odpovídají potřebám vašeho dítěte. Díky tomu může být další péče co nejvíce cílená a zároveň dlouhodobě dostupná. Marja zůstává odborným garantem celého procesu a s terapeuty průběžně konzultuje postup i případné úpravy programu. Jak péče probíhá Vstupní vyšetření u Marji Podrobné zhodnocení vývoje dítěte a jeho aktuálních obtíží. Návrh individuálního programu Na základě výsledků vyšetření vznikne plán domácího cvičení a další péče. Výběr vhodného terapeuta NVS Pro navazující kontroly vám doporučíme terapeuta podle potřeb dítěte a jeho odborného zaměření. Pravidelné kontroly a úpravy programu Terapeut sleduje pokroky dítěte, upravuje cvičení a celý postup podle potřeby konzultuje s Marjou. Objednejte se na vstupní vyšetření Na první návštěvu se objednáváte přímo k Marje. Vhodného terapeuta pro navazující kontroly společně vybereme až podle výsledků vyšetření. Objednat se Kam dále na našem webu Neuro-vývojová stimulace Jak pracujeme Náš tým Ceník FAQ Kontakty Co řešíme: ADHD Vývojová dysfázie Logopedické obtíže Autismus Dyslexie a potíže se čtením Poruchy soustředění Dysgrafie a potíže s psaním Předškolní příprava

Doplňková služba kraniosakrální terapie pro děti – jemná manuální práce k uvolnění napětí, regulaci nervové soustavy a podpoře funkčního fungování v rámci NVS péče. Doplňkové služby Doplňkové služby Doplňkové služby Doplňkové služby Kdy dává smysl přidat další typ podpory? V CORTEX HELP je hlavním rámcem péče Neuro-vývojová stimulace (NVS). Někdy se ale hodí přidat ještě jednu věc navíc – jemnou manuální práci, která pomůže tělu „povolit“ a nervové soustavě snáz přejít do klidu. Proto nabízíme kraniosakrální terapii s viscerální manipulací jako doplňkovou službu. Je to také jediná služba, na kterou je možné se objednat samostatně, protože se časově a charakterem nevejde do běžné NVS návštěvy. Kraniosakrální terapie Jemná cesta k uvolnění a regulaci dětské nervové soustavy Dětský svět je plný nových vjemů, růstových spurtů a silných emocí. Někdy se však stane, že se tento citlivý systém přetíží. Kraniosakrální terapie pomáhá dětem uvolnit napětí v těle, zklidnit nervovou soustavu a nastartovat přirozené samoozdravné procesy. V CORTEX HELP je hlavním pilířem péče Neuro-vývojová stimulace (NVS). Někdy je však pro tělo dítěte užitečné přidat jemnou manuální práci, která mu pomůže „povolit“ a snáze přejít do klidu. Proto nabízíme kraniosakrální terapii s viscerální manipulací jako jedinou službu, na kterou se lze objednat i samostatně, protože vyžaduje specifický čas a klid, který přesahuje rámec běžné NVS návštěvy. Co si pod tím představit? Nejde o silové techniky ani klasické „napravování“. Jde o velmi jemnou manuální práci zaměřenou na: Uvolnění napětí: Práce s měkkými tkáněmi a fasciemi. Regulaci nervové soustavy: Podpora zklidnění a lepší tolerance zátěže. Viscerální část: Šetrná práce v oblasti trupu, která pomáhá, když je tělo dlouhodobě „stažené“. Většina dětí vnímá terapii jako bezpečný kontakt, který jim pomáhá lépe vnímat vlastní tělo a hloubkově se uvolnit. S čím může terapie vašemu dítěti pomoci? Miminka: Koliky, potíže s kojením, neklidný spánek, následky náročného porodu. Asymetrie a blokády (KISS / KIDD): Pokud dítě výrazně preferuje jednu stranu, hůř otáčí hlavu nebo působí v trupu staženě. Uvolnění napětí pak usnadňuje pohybový základ pro další práci (např. v NVS). Školní zátěž a emoce: Zlepšení soustředění, zmírnění hyperaktivity (ADHD), úzkostí a napětí ze školy či zpracování emočních výzev. Růst a imunita: Podpora správného držení těla, pomoc při rekonvalescenci po úrazech a podpora obranyschopnosti. Neuro-vývojová stimulace (NVS) je metoda vytvořená PhDr. Marjou Volemanovou, Ph.D. Vychází z propojení fyzioterapeutického a speciálně-pedagogického pohledu na vývoj dítěte. Více o NVS a její autorce Objednejte se na kraniosakrální terapii Někdy se v těle drží „blok“ – napětí a omezení pohybu, které dítěti ztěžuje správné nastavení, symetrii a plynulý pohyb. Jemná kraniosakrální terapie může pomoci tyto blokády uvolnit a zlepšit nastavení těla. Díky tomu se pak dítěti často lépe provádějí úkoly v NVS a cvičení má větší efekt. Objednat se

Logopedické obtíže u dětí – jak se projevují řečové problémy, co je způsobuje a jaká podpora řeči pomáhá. Diagnostika, logopedie a funkční přístup. Logopedické obtíže Logopedické obtíže Logopedické obtíže Logopedické obtíže S čím rodiče nejčastěji přichází „Špatně vyslovuje některé hlásky.“ „Mluví, ale řeč je neobratná.“ „Říkali nám, že má počkat, že se to srovná.“ „Chodíme na logopedii, ale jde to strašně pomalu.“ Logopedické obtíže patří mezi nejčastější důvody, proč rodiče hledají pomoc. Někdy jde „jen“ o výslovnost. Jindy se k tomu přidává neplynulost, slabé porozumění nebo rychlá únava při mluvení. A velmi často se objeví pocit, že řešíme důsledek, ne příčinu. Jak logopedické obtíže souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy Řeč není izolovaná dovednost. Vzniká ze spolupráce pohybu, vnímání, dýchání, oromotoriky (pohybů mluvidel), smyslového zpracování a celkové regulace nervové soustavy. U části dětí do toho mohou výrazně vstupovat přetrvávající primární reflexy – automatické reakce, které měly v raném vývoji postupně odeznít. Pokud přetrvávají, mohou ovlivnit: stabilitu hlavy a trupu (a tím i „oporu“ pro mluvení), svalové napětí a koordinaci (včetně jemné koordinace mluvidel), dýchání a schopnost plynulého výdechu při řeči, zpracování podnětů (dítě se rychleji přetíží a řeč se zhorší). Typické příklady, se kterými se u logopedických obtíží potkáváme U části dětí mohou do výslovnosti a plynulosti řeči zasahovat přetrvávající primární reflexy – hlavně přes stabilitu hlavy a trupu, svalové napětí a regulaci. TLR může narušovat stabilitu a nastavení napětí v těle – pak je těžší udržet „pevnou oporu“ pro mluvidla i dech. Moro reflex může zvyšovat citlivost na podněty a stres – v zátěži (hluk, spěch, tlak) se výslovnost často zhorší a dítě se rychleji unaví. STŠR může ztěžovat sed a výdrž u řízené práce – dítě se vrtí, mění polohy a řečové úkoly pak „nedrží“ v kvalitě. Když je nervová soustava přetížená, zhorší se i jemná koordinace – a to se může projevit neobratnou řečí, kolísáním výslovnosti nebo návratem chyb. Cílem není „nahradit logopedii“. Cílem je vytvořit takový základ, aby řečová práce měla větší efekt a byla pro dítě udržitelnější i v běžném životě. Aby se nestalo, že dítě hlásku zvládne v klidu, kdy to cvičíte, ale v běžné situaci doma nebo ve škole ji nepoužívá. Ne proto, že by nechápalo nebo se nesnažilo – ale protože nervová soustava ještě nemá dost stabilní základ, o který se řeč může opřít. Jak se této oblasti věnujeme v NVS Při práci s logopedickými obtížemi se nedíváme jen na jazyk a ústa. Sledujeme celé tělo a způsob, jakým nervová soustava řeč řídí. Zaměřujeme se například na: přítomnost přetrvávajících primárních reflexů a jejich dopad na mluvení stabilitu a držení těla (hlava, trup, opora) dýchání a svalové napětí (aby řeč mohla být plynulá a „unést“ výslovnost) propojení pohybu, vnímání a řeči připravenost nervové soustavy na cílenou logopedickou práci a její správné načasování 💡 Důležité vědět Logopedické obtíže u nás nejsou samostatně objednatelnou službou. Konkrétní postup nastavujeme vždy až po vstupním vyšetření v rámci Neuro-vývojové stimulace (NVS). Díky tomu můžeme zvolit správné načasování i formu podpory – aby se nezkoušelo „pořád dokola“, ale aby kroky dávaly vývojově smysl. Neuro-vývojová stimulace (NVS) je metoda vytvořená PhDr. Marjou Volemanovou, Ph.D. Vychází z propojení fyzioterapeutického a speciálně-pedagogického pohledu na vývoj dítěte. Více o NVS a její autorce Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Objednáváte se na úvodní vyšetření u Marji. Terapeuta pro navazující kontroly vám doporučíme podle výsledků vyšetření a potřeb vašeho dítěte. Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Řeč stojí na základech, které sahají až k motorice a smyslovému zpracování. Iverson, J. M. (2010). Developing language in a developing body. Journal of Child Language, 37(2), 229–261. Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. Volemanová, M. (2016). Vývoj řeči a přetrvávající primární reflexy. Sborník I. klinicko-logopedického sympozia, Praha, 45–49. Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Jak pracujeme s NVS: diagnostika, vývojový model, primární reflexy, motorika a smyslové zpracování. Systematický přístup a plán podpory pro dítě. Jak pracujeme Jak pracujeme Jak pracujeme Jak pracujeme Základem naší práce je Neuro-vývojová stimulace (NVS), kterou vytvořila PhDr. Marja Volemanová, Ph.D Neřešíme jeden problém vytržený z kontextu. Díváme se na vývoj dítěte jako na celek – jak spolupracuje nervová soustava, tělo a smysly. Mnoho rodičů, kteří k nám s dítětem přicházejí, už má za sebou různé pokusy – online kurzy, cvičení nebo terapie. Někdy se dostaví krátkodobé zlepšení, ale pak se proces zastaví. Jindy se posune jedna oblast, zatímco se objeví nové potíže. Výsledek bývá podobný: únava, pochybnosti a pocit, že vlastně nevědí, kde začít. Proto začínáme od základů a postupujeme krok za krokem. Používáme strom vývoje – jednoduchý, ale velmi přesný model, který ukazuje, kde má smysl začít a proč. Strom vývoje – jak mu rozumět To, co rodiče nejvíc vidí a řeší, bývá nahoře. Čtení, psaní, řeč, pozornost, školní výkon, chování. Jenže tyto dovednosti nevznikají samy od sebe. Stojí na tom, co je pod nimi – na tom, jak funguje nervová soustava, tělo a smyslové zpracování. Koruna – to, kvůli čemu rodiče přichází Grafomotorika, čtení, psaní, řeč, školní dovednosti. To je to, co je vidět. To, co škola hodnotí. To, co dítěti komplikuje každodenní fungování. Větve – dílčí funkce Větve představují pozornost, tempo práce, zrakové a sluchové vnímání, orientaci, dílčí kognitivní funkce. Tady už se často pracuje – ale pokud kmen nedrží, větve se neustále „lámou“. Kmen – stabilita nervové soustavy Kmen je stabilita, rovnováha, koordinace a celková zralost nervové soustavy. Tady se rozhoduje o tom, jestli dítě zvládne sedět, soustředit se, regulovat napětí v těle a reagovat přiměřeně situaci. Bez pevného kmene je každá další práce náročná a krátkodobá. Kořeny – základ, který není vidět Kořeny představují primární reflexy a senzorické zpracování. Tedy to, jak tělo a nervová soustava od narození reagují na podněty, jak dítě vnímá své tělo, pohyb, dotek, rovnováhu, prostor. Když jsou kořeny slabé nebo nezralé, strom sice roste – ale křivě, s velkým úsilím a nestabilně. Proč nezačínáme „nahoře“ U psaní to často vidíme velmi konkrétně: aby ruka mohla psát plynule, potřebuje tělo stabilní oporu. Když dítě bojuje se sezením, držením těla, nastavením svalového napětí, orientací v prostoru, koordinací pohybu nebo s vnímáním, psaní je pro něj výrazně náročnější. Podobně i u řeči může mít smysl podívat se hlouběji. Logopedická práce může být vedená skvěle, ale pokud nervová soustava ještě nemá dostatečně připravené „základy“ (regulaci, smyslové zpracování, koordinaci, stabilitu), může se pokrok zpomalovat nebo být nestabilní. NVS neříká „tohle nefunguje“. Říká: pojďme se podívat ke kořenům. Proto nezačínáme jen u projevu, ale u základních vývojových funkcí, které drží celý systém pohromadě. Kdo pracuje v Cortex Help NVS je pro nás vždycky hlavní rámec. Podle vstupního vyšetření víme, kde začít, na co navazovat a co má prioritu. Všechny navazující kroky řešíme uvnitř CortexHelp. Podle toho, jak se vývoj posouvá, může dítě po čase plynule přejít i k dalšímu odborníkovi v našem týmu – podle jeho specializace a podle toho, co je v dané fázi nejdůležitější. Informace si předáváme mezi sebou. Rodič u nás nemusí dělat „poslíčka“ mezi terapiemi, nosit zprávy a snažit se z toho doma skládat celkový obraz. Celý proces je koordinovaný a průběžně vyhodnocovaný. Každý krok má důvod a návaznost. Pomáhá nám s tím i interní systém CortexApp, díky kterému do sebe péče dobře zapadá a zůstává přehledná. Objednání na vstupní vyšetření Prvním krokem je vždy vstupní neuro-vývojové vyšetření u PhDr. Marji Volemanové, Ph.D. Během vyšetření společně zmapujeme obtíže dítěte, jeho vývoj, motoriku, smyslové zpracování a případné přetrvávající primární reflexy. Na základě výsledků připravíme individuální plán další péče. Navazující kontroly poté povede terapeut NVS, jehož zkušenosti a specializace nejlépe odpovídají potřebám vašeho dítěte. Díky tomu může být další péče co nejvíce cílená a zároveň dlouhodobě dostupná. Marja zůstává odborným garantem celého procesu a s terapeuty průběžně konzultuje postup i případné úpravy programu. Jak péče probíhá Vstupní vyšetření u Marji Podrobné zhodnocení vývoje dítěte a jeho aktuálních obtíží. Návrh individuálního programu Na základě výsledků vyšetření vznikne plán domácího cvičení a další péče. Výběr vhodného terapeuta NVS Pro navazující kontroly vám doporučíme terapeuta podle potřeb dítěte a jeho odborného zaměření. Pravidelné kontroly a úpravy programu Terapeut sleduje pokroky dítěte, upravuje cvičení a celý postup podle potřeby konzultuje s Marjou. Objednejte se na vstupní vyšetření Na první návštěvu se objednáváte přímo k Marje. Vhodného terapeuta pro navazující kontroly společně vybereme až podle výsledků vyšetření. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Postup NVS vychází z vývojové logiky a vědecky podložených principů. Zafeiriou, D. I. (2004). Primitive reflexes and postural reactions in the neurodevelopmental examination. Pediatric Neurology, 31(1), 1–8. van der Fels, I. M. J. et al. (2015). The relationship between motor skills and cognitive skills in 4–16 year old typically developing children: A systematic review. Journal of Science and Medicine in Sport, 18(6), 697–703. Volemanová, M. (2013). Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Red Tulip. Volemanová, M. (2025). Primární reflexy v pediatrické praxi: prevence problémů s učením začíná u miminka. VOX Pediatriae, 11/2025, č. 9. Leisman, G. and Melillo, R. (2025), Evaluating Primitive Reflexes in Early Childhood as a Potential Biomarker for Developmental Disabilities. J Paediatr Child Health, 61: 846-851. https://doi.org/10.1111/jpc.70053 Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Vývojová dysfázie je specificky narušený vývoj řeči u dětí. Popis příznaků, příčin a přehled řešení zahrnující funkční přístup NVS a diagnostiku komunikace. Vývojová dysfázie Vývojová dysfázie Vývojová dysfázie Vývojová dysfázie S čím rodiče nejčastěji přichází „Mluví, ale není mu dobře rozumět.“ „Nerozumí zadání, i když se snaží.“ „Má chudou slovní zásobu.“ „Ví, co chce říct, ale nejde mu to ven.“ Rodiče často přichází s diagnózou vývojové dysfázie – nebo s podezřením, že řeč dítěte nejde vývojově správným směrem. Mnozí už absolvovali logopedii, někdy i dlouhodobě, ale pokrok je malý, nestabilní nebo se pořád vrací zpět. To vyvolává frustraci. A hlavně otázku: proč to nefunguje, když se tolik snažíme? Jak vývojová dysfázie souvisí s přetrvávajícími primárními reflexy Vývojová dysfázie není jen „problém mluvení“. Jde o to, jak nervová soustava zpracovává jazyk – porozumění, třídění informací, organizaci a následné vyjádření. Řeč je zároveň dovednost, která stojí vývojově hodně „vysoko“. Aby mohla dobře fungovat, potřebuje oporu v základních funkcích: smyslové zpracování (aby mozek dobře přijímal a třídil podněty) stabilní regulaci (tempo, pozornost, odolnost vůči zátěži) propojení pohybu a vnímání (orientace v těle, koordinace, plánování) schopnost udržet a spojit informace (pracovní paměť, sekvenční zpracování) Typické příklady, se kterými se v souvislosti s vývojovou dysfázií potkáváme U části dětí do jazykového zpracování vstupují i přetrvávající primární reflexy – protože ovlivňují stabilitu, regulaci a smyslové zpracování, na kterých řeč stojí. Moro reflex může udržovat nervovou soustavu v „pohotovosti“ – dítě se snadno přetíží, hůř drží pozornost u řečových úkolů a rychleji se unaví. ATŠR (asymetrický tonický šíjový reflex) může narušovat spolupráci očí, rukou a obou stran těla – což se může projevit i v obtížích se sekvenčním zpracováním, organizací a napodobováním. TLR (tonický labyrintový reflex) může ovlivňovat posturu a svalové napětí – když tělo nemá stabilní „nastavení“, je pro dítě náročnější i práce s řečí a porozuměním. STŠR může ztěžovat sed a práci u stolu – dítě pak jazykové úkoly „neunese“ výdrží, protože velká část energie jde do držení těla. Důležité je, že nejde o „jedinou příčinu“. Je to jedna z vývojových vrstev, která může řeč výrazně brzdit – a když ji podpoříme, často se zlepší i schopnost těžit z logopedické práce. Jak se této oblasti věnujeme v NVS U dětí s vývojovou dysfázií se nezaměřujeme jen na samotnou řeč. Nejprve sledujeme, jak funguje nervová soustava jako celek a kde jsou vývojové „uzly“, které mohou jazykovou práci brzdit. V rámci práce řešíme: smyslové zpracování (hlavně vestibulární a proprioceptivní systém – rovnováha a vnímání těla) regulaci pozornosti a tempa (zklidnění, výdrž, přepínání mezi aktivitou a odpočinkem) propojení pohybu, vnímání a řeči (aby se jazyk mohl „posadit“ na stabilní základ) připravenost nervové soustavy na jazykovou práci a její postupné posilování jednoduché domácí úkoly na pár minut denně, které upravujeme podle toho, jak dítě reaguje 💡 Důležité vědět Vývojová dysfázie u nás není samostatně objednatelná služba. Neobjednáváte se „na trénink řeči“ ani „na logopedii“. Tato oblast je součástí Neuro-vývojové stimulace (NVS) a postup nastavujeme až po vstupním vyšetření. Teprve tehdy je možné rozhodnout, co má teď skutečný smysl řešit – a co ještě potřebuje nejdřív dozrát. Bez tohoto kroku se často jen opakuje to, co už nepřinášelo stabilní změnu. Neuro-vývojová stimulace (NVS) je metoda vytvořená PhDr. Marjou Volemanovou, Ph.D. Vychází z propojení fyzioterapeutického a speciálně-pedagogického pohledu na vývoj dítěte. Více o NVS a její autorce Objednejte se na vstupní vyšetření NVS Objednáváte se na úvodní vyšetření u Marji. Terapeuta pro navazující kontroly vám doporučíme podle výsledků vyšetření a potřeb vašeho dítěte. Podíváme se na základní vývojové funkce včetně přetrvávajících primárních reflexů a smyslového zpracování. Potom společně nastavíme plán: co podpořit jako první a jak na tom pracovat doma pár minut denně. Objednat se Na čem stavíme / odborné zdroje Vývoj řeči úzce souvisí s motorickým vývojem a zralostí nervové soustavy. Iverson, J. M. (2010). Developing language in a developing body: The relationship between motor development and language development. Journal of Child Language, 37(2), 229–261. Bishop, D. V. M. et al. (2017). Phase 2 of CATALISE: A multinational Delphi consensus study of problems with language development. J. of Child Psychology and Psychiatry, 58(10), 1068–1080. Volemanová, M. (2020). Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. Volemanová, M. (2016). Vývoj řeči a přetrvávající primární reflexy. Sborník I. klinicko-logopedického sympozia, Praha, 45–49. Volemanová, M. & Květoňová, L. (2017). Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(3). Kompletní seznam vědeckých zdrojů najdete na stránce Vědecké podklady .

Objednejte si termín vstupního vyšetření na neuro-vývojovou stimulaci (NVS) pro svoje dítě. Jak si rezervovat schůzku a co očekávat. OBJEDNÁNÍ OBJEDNÁNÍ OBJEDNÁNÍ OBJEDNÁNÍ Jak se k nám objednat Prvním krokem je vždy úvodní vyšetření u autorky NVS PhDr. Marji Volemanové, Ph.D. Na základě výsledků vyšetření vám následně doporučíme terapeuta NVS, jehož specializace nejlépe odpovídá potřebám vašeho dítěte. Tento terapeut pak povede pravidelné kontroly a bude průběžně upravovat program cvičení. Marja zůstává odborným garantem péče a další postup s terapeutem podle potřeby konzultuje. Na vstupní vyšetření (NVS) a na doplňkovou službu kraniosakrální terapie se můžete objednat jednoduše přes náš rezervační systém CortexApp. Vyberete si termín, který vám vyhovuje, a systém vás provede dalším postupem. 1. Objednat se na úvodní vyšetření Objednat se Objednat se na doplňkovou službu Objednat se 2. Pokud už jste našim klientem, můžete se přihlásit do klientského portálu CortexApp Klientský portál CortexHelp Po objednání na úvodní vyšetření se zaregistrujte do klientského portálu CortexHelp v aplikaci CortexApp. Použijte prosím stejnou e-mailovou adresu, kterou jste zadali při objednání na úvodní vyšetření, a napište ji malými písmeny. Registraci následně potvrďte kliknutím na odkaz , který vám přijde e-mailem. Po přihlášení v portálu uvidíte termín svého vyšetření. Vstupní dotazník najdete v záložce „Profily“ . Prosíme, vyplňte a odešlete jej ještě před úvodním vyšetřením, abychom mohli čas při osobní návštěvě využít co nejefektivněji. Po odeslání se nám dotazník automaticky zobrazí u vašeho profilu. Do portálu můžete také nahrát důležité dokumenty , například lékařské zprávy, zprávy z poradenských zařízení nebo jiná doporučení, která mohou být pro vyšetření relevantní. Váš program přehledně v CortexApp Po úvodním vyšetření se pro vás CortexApp stane přehledným průvodcem celým programem. Najdete v ní všechny doporučené aktivity, domácí úkoly a cviky, které vám terapeut vybere podle individuálních potřeb dítěte. Jednotlivé úkoly budou srozumitelně popsané a většina cviků bude doplněna také instruktážním videem, abyste si mohli kdykoliv ověřit jejich správné provedení. Díky tomu máte celý program stále po ruce a nemusíte si pamatovat všechny pokyny z návštěvy ani hledat poznámky v e-mailech. V aplikaci můžete sledovat aktuální doporučení, vracet se k předchozím úkolům a připravit se na další kontrolu. Přes CortexApp se také můžete jednoduše objednávat na navazující kontroly . Termíny, dokumenty, cviky i další doporučení tak budete mít přehledně uložené na jednom místě.